Zatímco válka na Ukrajině zuří, není pochyb o tom, že lidské ztráty jsou pro Ukrajinu obrovské, včetně pravděpodobně více než 100 000 vojáků, kteří zemřeli v bojových operacích. (Foto: Flickr)

Byl tu však jeden muž, který předpověděl mnohé z toho, co se v bitvě na východě Evropy odehrálo: George Soros.

Miliardář a finančník z řad oligarchů, který je často líčen jako humanista, prosazoval v roce 1993 ve svém díle nazvaném „K novému světovému řádu“ tvrdou geopolitickou strategii: Budoucnost NATO„.

V článku nastínil, jak by mohli být Východoevropané využiti jako „pracovní síla“ v nadcházejících konfliktech ve snaze snížit počet mrtvých v západních zemích, což by podle Sorose Západ na rozdíl od východu Evropy politicky neunesl.

„Spojené státy by nebyly povolány k tomu, aby působily jako světový policista. Když už by jednaly, tak ve spolupráci s ostatními. Mimochodem, kombinace pracovních sil z východní Evropy s technickými možnostmi NATO by značně posílila vojenský potenciál partnerství, protože by snížila riziko pytlů na mrtvoly pro země NATO, které je hlavním omezením jejich ochoty jednat. To je reálná alternativa k hrozícímu světovému chaosu,“ napsal Soros v článku.

Soros uznává, že země NATO nemají chuť na „pytle na mrtvoly“, ale jeho prohlášení nepřímo naznačuje, že tuto roli mohou plnit Východoevropané.

Zdá se, že to, co Soros popsal, se vyvíjí přesně tak, jak předpověděl v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ukrajinští vojáci, vyzbrojení špičkovými zbraněmi NATO, aktivně čelí Rusku, z něhož se Soros již v roce 1993 obával, že se stane nacionalistickým národem, který se postaví proti globálnímu řádu, který prosazoval. Mocné západní země mají potřebné zbraně a Ukrajina má lidskou sílu. Vzhledem k tomu, že Soros již desítky let dopředu viděl potenciál toho, co by tato symbióza mohla na bojišti přinést, pravděpodobně posílí jeho pověst vypočítavého – a možná bezohledného – strategického myslitele.

Jak Soros předpověděl, ukrajinská společnost zřejmě toleruje vysoké počty mrtvých v současném konfliktu s Ruskem. Během války ve Vietnamu ztratily Spojené státy během přibližně deseti let 58 220 lidí, a přesto se válka setkala se silným odporem americké veřejnosti. Navzdory mnohem vyššímu počtu mrtvých za mnohem kratší dobu se ukrajinská společnost dočkala jen málo protestů.

Nedostatku protestů na Ukrajině možná napomáhá i skutečnost, že Ukrajina pozastavila činnost většiny občanské společnosti, zakázala opoziční strany a média, a dokonce postavila mimo zákon i ruskou pravoslavnou církev. Dalším klíčovým faktorem v pohledu společnosti na konflikt je skutečnost, že válka probíhá na ukrajinském území, což je pro ukrajinské vojáky vysoce motivující faktor.

Všechna tato ukrajinská těla samozřejmě přišla Rusko draho, protože stejně rychle nebo ještě rychleji se plní i hřbitovy v zemi. Přesné údaje o obětech na obou stranách zůstávají neoficiální a pravděpodobně nepřesné, ale válka stojí oba národy mnoho životů.

Ve stejném článku Soros vyzval k „novému světovému řádu“. Tento termín je v médiích establishmentu často zesměšňován jako konspirační teorie, ale Soros jej otevřeně používá. V článku navíc uvádí, že nový světový řád, po kterém volá, je pozoruhodně globalistický a centralizovaný. Jinými slovy, přesně ten typ nového světového řádu, před kterým jeho kritici, jako například maďarský premiér Viktor Orbán, varují již více než deset let.

„Jediným základem pro jednání je tedy kolektivní bezpečnost. A právě v tom spočívá problém. Rozpad sovětského impéria vytvořil problém kolektivní bezpečnosti nejvyšší závažnosti. Bez nového světového řádu nastane nepořádek; to je jasné. Ale kdo bude působit jako světový policista? To je otázka, kterou je třeba zodpovědět,“ napsal Soros.

Soros v článku nastiňuje řadu svých teorií, zmiňuje se o otevřených a uzavřených společnostech a také o „teorii revoluční změny“, kterou podle svých slov aplikoval i na finanční trhy. Miliardář popisuje, že rozpad Sovětského svazu představoval nové výzvy pro globální bezpečnost, ale také příležitosti.

Původním posláním bylo bránit svobodný svět před sovětským impériem. Toto poslání je zastaralé, ale rozpad sovětského impéria zanechal bezpečnostní vakuum, které se může změnit v „černou díru“. To představuje jiný druh hrozby, než bylo sovětské impérium. Země NATO nejsou přímo ohroženy z regionu; nebezpečí se nachází uvnitř regionu a týká se jak poměrů uvnitř států, tak vztahů mezi státy. Pokud má tedy NATO vůbec nějaké poslání, pak je to promítání své moci a vlivu do regionu a toto poslání je nejlépe definováno v termínech otevřených a uzavřených společností.

Uzavřené společnosti založené na nacionalistických principech představují hrozbu pro bezpečnost, protože potřebují nepřítele, ať už zvenčí, nebo uvnitř. Tato hrozba má však zcela jiný charakter než hrozba, pro jejíž potírání bylo NATO zkonstruováno, a k boji proti této hrozbě je zapotřebí zcela odlišný přístup. Zahrnuje budování demokratických států a otevřených společností a jejich zasazení do struktury, která vylučuje určité druhy chování.

Soros ve svém článku také píše, že NATO spěchalo s udělením členství zemím střední a východní Evropy dříve, než se „Rusko vzpamatuje“. Zdá se, že Soros považuje NATO za aktivní přestupek proti Rusku v době, kdy se tato země stále nacházela v chaosu po pádu komunismu.

„Země střední Evropy se dožadují plného členství v NATO co nejdříve, nejlépe dříve, než se Rusko vzpamatuje. Rusko je proti, ne proto, že by chovalo nějaké záměry vůči svému bývalému impériu, ale proto, že v souhlasu nevidí žádnou výhodu. Jeho národní hrdost byla zraněna a je unavené z ústupků bez odpovídajících výhod,“ píše Soros.

Miliardář a aktivista v článku předkládá i řadu dalších návrhů, včetně nabídky členství v NATO Japonsku, přičemž jeho cílem je vytvoření „nového světového řádu“.

„Japonsko by mělo být požádáno o vstup do NATO. Pak bychom měli počátek architektury nového světového řádu. Jejím základem jsou Spojené státy jako zbývající supervelmoc a otevřená společnost jako organizační princip. Skládá se z řady aliancí, z nichž nejdůležitější je NATO a prostřednictvím NATO Partnerství pro mír, které obepíná severní polokouli,“ píše.

Zdroj: rmx.news