Jsou lidé s talentem na lásku a lidé s talentem na nenávist a též lidé s talentem na čirou zášť. Na uvedenou třetí kategorii bych málem zapomněl, kdybych ve čtvrtek po polední na ČT 24 nesledoval klábosení moderátora Václavka s různými lidmi, mezi nimiž se po delší době objevila též novinářka a tzv analytička Echo 24.cz Lenka Zlámalová. Poprvé jsem si této paní redaktorky všiml, když se v době odborářských protestů v roce 2012 s cynickým uspokojením radovala z faktu, že odborářům se při pochodu Prahou pramálo dařilo lákat do svého průvodu Pražáky, zdravící je z chodníků, a od té doby jsem si redaktorky tak jaksi začal všímal. K čemuž jsem ovšem měl minimum příležitostí, ba dá se říct, že příležitosti téměř žádné, protože už od zmíněného roku 2012 až do čvrtečního poledne t.r. jsem redaktorku Zlámalovou na obrazovce ČT nespatřil. Čemuž jsem dobře rozuměl: Přece nejsou tak hloupí, aby člověka, který svou nenávistí vzbuzuje zase jen nenávist, a to i k místu a budově, odkud ta nenávist tryská, k sobě zvali.