„Na tuto zemi se vyvíjí tlak ze zahraničí poté, co zamítla žádosti Německa a Dánska o povolení reexportu švýcarské obrněné techniky a munice pro Ukrajinu,“ uvádí se v příspěvku.Ve článku se podotýká, že švýcarští zákonodárci se rozcházejí v názorech na tento problém.„Chceme být neutrální, jsme ale součástí západního světa. Nemáme mít právo veta, abychom bránili jiným v pomoci Ukrajině. Když to uděláme, podpoříme Rusko, a to už nebude neutrální pozice,“ řekl Thierry Burkart, předák Svobodné demokratické strany, který vládě navrhl, aby povolila reexport zbraní „do zemí se shodnými demokratickými hodnotami“.Poslankyně za stranu zelených Marionna Schlatterová ze své strany prohlásila, že kvůli povolení dodávek zbraní Ukrajině může země nastoupit „kluzkou cestu“ a zrušit všechna omezení, což je neslučitelné s neutralitou Švýcarska.Kromě toho podle průzkumu veřejného mínění, který uspořádal výzkumný institut Sotomo, je 55% občanů země pro povolení reexportu zbraní Kyjevu.Novináři připomínají, že v souladu se švýcarskou neutralitou vyhlášenou v roce 1815 a zakotvenou ve smlouvě z roku 1907 nebude Švýcarsko přímo či nepřímo dodávat zbraně jakékoli straně ve válce. Platí také zvláštní embargo na dodávky zbraní Ukrajině a Rusku.Švýcarsko zamítlo dříve žádosti Německa, Španělska a Dánska o reexport švýcarské munice na Ukrajinu, a odvolalo se přitom na zásadu vojenské neutrality. Jak zdůraznily úřady, může Bern odmítnout reexport vojenských materiálů, je-li stát, pro něhož jsou určeny, zapojen do mezinárodního ozbrojeného konfliktu.Rusko zaslalo dříve všem zemím včetně USA nótu kvůli dodávkám zbraní Ukrajině. Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov podotkl, že jakékoli náklady obsahující zbraně pro Ukrajinu, se stanou pro Moskvu zákonnými terči.