K politice proti-ruských ekonomických sankcí přijaté Evropskou komisí a US administrativou patří vyvíjení nátlaku na menší evropské země mimo EU, které původně akce proti Rusku nepodporovaly. Jsou to tyto země, které trpí sankcemi EU/US a ruskými proti-sankcemi nejvíce.

V polovině července 2015 byly Island, Černá hora, Albánie a Lichnštejnsko konečně dotlačeny k tomu, aby se k proti-ruským sankcím Bruselu a Washingtonu přidaly. Co se ale dělo před tím? Podle statistik zahraničního obchodu od září 2014 do června 2015 země EU, US a Kanada snížily dovozy hlavního islandského exportu (ryb a masových výrobků, vlny a hliníku) dohromady o 20 procent a zkrátily dovozy hlavních exportních položek Černé hory a Albánie (ovoce a zeleniny, masa, vína a rybích produktů; albánského bitumenu a černohorského hliníku) přibližně o 15 procent. Snížili i dovozy z maličké zemičky Lichnštejnska (přesných nástrojů, masa a mlékárenských produktů a vína). A při tom všem mějte na paměti, že Evropa a Severní Amerika je pro export těchto zemí hlavním trhem. Navíc byly v těchto zemích částečně zmrazeny investice do dopravy, energetiky a průmyslových projektů.

Od 3. srpna 2015 byly Albánie, Černá hora, Island a Lichnštejnsko přidány na seznam zemí, jejichž produkty podléhají ruskému potravinovému embargu. Krátce před tím plánovaly Island s Lichnštejnskem obnovení zóny volného obchodu s Ruskem a EAEU, zatímco zástupci Albánie a Černé hory vyjednávali s ruskými obchodními společnostmi další nárůst exportů potravin z těchto zemí do Ruska. Navíc kumulovaná hodnota exportů těchto zemí do Ruska se od srpna 2014 do června 2015 téměř zdvojnásobila. Teď ale už tyto procesy skončily. Zájmy těchto čtyř malých zemí nebyly prostě zástupci ‚sjednocené Evropy‘ reprezentované bruselskou byrokracií vzaty v úvahu.

Všimněte si, že po srpnu 2014 se Rusko stalo jedním z hlavních trhů pro islandské ryby a černohorské zahradnické produkty (což bylo díky stažení dodávek z členských zemí NATO a z Austrálie).

Ruské embargo v Rejkjavíku znatelně pociťují. Islandský ministerský předseda Davíð Gunnlaugssonsi Dimitriji Medveděvovi stěžoval, že islandský business trpí více než v jiných zemích zařazených do tohoto embarga. Očekával ale pan Grunnlaugsson od přistoupení na proti-ruské sankce něco jiného? Tento krok vyprovokoval na Islandu hodně kritiky. Bývalý ministr rybářství Jón Bjarnason popsal islandskou podporu sankcí EU jako „extrémně uboze promyšlenou“ a ohrožující islandské sebeurčení. „Svoboda obchodu je úhelným kamenem národní nezávislosti a rozhodnutí tohoto typu by se mělo činit doma, a ne ‚ve vleku‘ jiných zemí nebo unií.“ A vypadá to, že to nejsou jen Islanďané, kteří považují přihlížení k notoricky neblaze proslulým „společným zájmům se Západní společností“ ve věcech obchodu za šílené.

Černohorský ministr zemědělství a venkovského rozvoje Petar Ivanovič říká, že vývoz potravin z Černé hory za prvních šest měsíců roku 2015 spadl o 30 procent. To bylo zčásti způsobeno ruským zákazem re-exportu zemědělských produktů ze zemí EU přes Černou horu do Ruska. Vzhledem k rozšíření ruského embarga i na Černou horu, tak spolu s tím referují její média o nevyhnutelně nadcházející krizi ve vinařském a zahradnickém sektoru této republiky, jelikož až dosud nejméně polovina exportu těchto černohorských produktů šla do Ruska.

President Černé hory Filip Vujanovič promluvil o motivech této republiky, aby přistoupila na sankce proti Rusku, otevřeně, když vysvětloval, že kandidátská země pro vstup do Evropské unie a do Severoatlantické smluvní organizace NATO určitě má zapotřebí se podvolit politikám EU a NATO a následovat jejich příkladu. Bez pochyby! Vůdci Černé hory ale také přiznali, že když se chtějí „podvolit“, tak za to zaplatí zhoršením svého zahraničního obchodu.

Grónsko a Faerské ostrovy (samosprávná území Dánska, která čím dál více tíhnou k nezávislosti), stejně jako Srbsko a Makedonie a maličké zemičky jako Andora, Monaco a San Marino se stejně tak nějak k sankcím nepřidaly, i přes fakt, že tyto země – zvláště Srbsko a Makedonie – se nacházejí pod tlakem Bruselu, který věří, že i je by šlo nahnat do zákopů ekonomické války proti Rusku.

Alexei BALIEV | 04.09.2015 | 00:00

Zdroj: http://www.strategic-culture.org/news/2015/09/04/european-commission-taming-obstinate.html