Kritické myšlení je dnes trendy, zejména mezi mladými. Dokonce se často mluví o jeho nasazení do škol. Nemyslím si, že by to něco zásadního vyřešilo.

Internet a sociální sítě s sebou přinesly záplavu informací, často protichůdných, ve kterých není jednoduché se vyznat. Včetně malého procenta záměrných lží a vybájených zpráv, označovaných jako hoaxy a fake news. Není proto divu, že se objevují různé recepty, jak se v informačním tsunami zorientovat a jak oddělit zrno od plev. Zvláště populárním se stává tzv. kritické myšlení. Jeho protagonisté— jako je třeba známý podnikatel a spisovatel Petr Ludwig — ho považují za univerzální recept takové důležitosti, že by se měl povinně vyučovat na školách. A stýskají si, že neví, jak v něm vzdělat seniory, kteří v informační gramotnosti údajně zaostávají za mladou generací. Kritické myšlení je také považováno za lék proti šíření dezinformací, což jeho zdánlivou důležitost ještě podtrhuje.

Co se pod pojmem kritické myšlení skrývá? Když si dáme tu práci a poslechneme si např. oblíbený podcast výše zmíněného p. Ludwiga, zjistíme, že opěvované kritické myšlení je směsice elementární statistiky (viz korelace není kauzalita), stručného exkurzu do vědecké metodiky (viz důležitost dvojitě zaslepených studií a metastudií), pop-psychologie (viz konfirmační zkreslení nebo Dunning-Krugerův efekt) a knížecích rad (viz „prověřujte zdroje“ a „hledejte pravdu, ne potvrzení vlastního názoru“). To vše hezky zabaleno a ilustrováno na zábavných příkladech (např. ezo matky léčící chřipku vědecky neprokázanou, ale o to pikantnější vaginální napářkou).

Ne, že by to bylo úplně mimo. Informační přehlcenost je reálný problém a odněkud se začít musí. Udělat si alespoň základní představu o tom, jak informace subjektivně zpracováváme a jakých chyb se typicky dopouštíme, rozhodně neuškodí. Co však považuji za nebezpečný omyl, je spojovat s takto pojatým kritickým myšlením nějaké přehnané naděje. Kritické myšlení v této elementární podobě naprosto nemá šanci zajistit, že lidé nebudou propadat nebezpečným omylům, natož, aby dokázali rozeznat tzv. pravdu od tzv. lži. Nezamýšleným důsledkem ne-kritického propagování kritického myšlení (pun intended