„Mnozí nesouhlasí s tvrzením o prioritě militarismu ve Washingtonu a budou trvat na tom, že v zahraniční politice USA převládá diplomacie. Prověrkou může být otázka o tom, jak vnímá ministr zahraničí postoj Číny v choulostivé otázce ostrovu Tchaj-wan,” píše list.Nehledě na to, že se svět může dostat na prah největší války, americký ministr zahraničí nejen nepřečetl Bílou knihu obrany Číny v nové době, ale ani se nesešel se svým čínským protějškem, aby společně vyvinuli zodpovědný přístup k odvrácení války, píše autor.Po řadě historických neúspěchů v Koreji, Vietnamu, Iráku a Libanonu toužili Američané po obnovení ztraceného vojenského vlivu na světové aréně, praví s v článku. Velké vítězství nad Irákem v operaci Bouře v poušti poskytla USA možnost, aby se znovu považovaly za supervelmoc. Vojáci se stali objektem respektu veřejnosti a začali zatmívat diplomaty, dodal autor.Generálové a admirálové, jak ve službě, tak ve výslužbě, jsou považováni za nejlepší poradce prezidenta v zahraniční politice, píše GT. Jako následek nejsou prezidentům prakticky navrhovány diplomatické způsoby překonání konfliktu, dokonce v případech, kdy to bylo nutné.Napětí ve vztazích mezi Washingtonem a Pekingem se vyhrotilo po návštěvě v srpnu 2022 tehdejší předsedkyně sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. Čína vyslovila protest a brzy po tom zahájila velká vojenská cvičení ve vodách ostrovu.