Po snímku Neptunu, který byl zveřejněn v roce 2022, pořídil vesmírný teleskop NASA/ESA/CSA James Webb úžasný snímek dalšího ledového obra sluneční soustavy, planety Uran. (Foto: NASA, ESA, CSA, STScI, J. DePasquale (STScI)

Na novém snímku jsou patrné dramatické prstence i jasné rysy v atmosféře planety.

Webbova data demonstrují bezprecedentní citlivost observatoře tím, že odhalují nejslabší prachové prstence, které byly dosud zobrazeny pouze dvěma jinými zařízeními: sondou Voyager 2, která kolem planety prolétla v roce 1986, a Keckovou observatoří s pokročilou adaptivní optikou.

Uran, sedmá planeta od Slunce, je unikátní: otáčí se na bok, v úhlu téměř 90 stupňů od roviny své dráhy. To způsobuje extrémní roční období, protože na pólech planety se odehrává mnoho let stálého slunečního svitu, po nichž následuje stejný počet let úplné tmy. (Uran oběhne kolem Slunce za 84 let.)

V současné době je na severním pólu, který je zde vidět, pozdní jaro; severní léto na Uranu nastane v roce 2028. Naproti tomu při návštěvě sondy Voyager 2 bylo na jižním pólu Uranu léto. Jižní pól je nyní na „temné straně“ planety, mimo dohled a obrácený do temnoty vesmíru.

Tento infračervený snímek z Webbovy kamery pro blízkou infračervenou oblast (NIRCam) kombinuje data ze dvou filtrů o vlnové délce 1,4 a 3,0 mikronu, které jsou zde zobrazeny modře, resp. oranžově. Planeta má na výsledném snímku v reprezentativních barvách modrý nádech.

Zdroj: phys.org