V posledních dnech se vyrojila řada informací o ruském zapojení do války v Sýrii a také spekulace o tom, že Rusko zde provádí vzdušnou operaci. Pomineme-li některé značně diskutabilní skutečnosti – například, že o údajné ruské akci informoval jakoby koordinovaně, prakticky současně Islámský stát a izraelské sdělovací prostředky, tedy strany, které mají opačný zájem než Sýrie a Rusko – stojí za to se alespoň krátce pozastavit nad reálnými možnostmi Ozbrojených sil Ruské federace provést takovou operaci.

Rusko je při plánování nasazení vzdušných prostředků značně omezeno skutečností, ze má k dispozici jednu jedinou letadlovou loď, respektive těžký letadlový křižník Admirál Kuzněcov. Jedná se sice o plnocenný letadlový nosič s (provozuschopnými) 11 letouny Su-33 na palubě, ovšem limitující jsou samotné možnosti a schopnosti těchto letadel. Námořní Suchoje neprošly podobnou evolucí jako jejich sourozenci u Vojenských vzdušných sil (VVS) RF a jsou jen omezeně nasaditelné proti pozemním cílům. Jsou to primárně stíhací, nikoliv víceúčelové stroje – nejsou tedy integrovány s přesně naváděnou protizemní municí.

Přesto Su-33 pro operace v Sýrii využitelné za určitých okolností jsou. Mise mohou plnit s použitím nenaváděných bomb a neřízených raket, a to v prostředí, kde je minimální protivzdušná obrana protivníka a především eliminována možnost civilních (neteroristických) ztrát. Využití Su-33 k misím v Sýrii (mohou plnit i jiné úkoly než výhradně údery na pozemní cíle) není vyloučeno už proto, že právě tyto letouny byly u syrských břehů zaznamenány v minulých letech, kdy měla přítomnost ruské letadlové lodi demonstrovat podporu Syrské arabské republice.

Letadlová loď současně představuje jediný bezproblémový způsob dopravy vzdušných bojových prostředků do praktické blízkosti lokace potenciálních cílů. Všechny ostatní možnosti jsou technicky i politicky komplikované a vyžadují dohody o využití vzdušných prostorů třetích zemí. Ačkoliv se tato eventualita nedostala mezi spekulace okolo nedávných kontaktů mezi ruskými a íránskými vojenskými představiteli, vůbec ji nelze vyloučit. Pro Rusko využitelné vzdušné cesty do Sýrie totiž vedou právě přes Írán, jelikož z politických důvodů lze s vysokou pravděpodobností vyloučit využití vzdušných prostorů Gruzie a Turecka. Druhou klíčovou zemí je Irák, ale i zde, vzhledem k opětovnému posilování vojenských kontaktů této země s Ruskem, lze obdobnou dohodu považovat za dobře možnou.

Nejkratší využitelná vzdušná trasa z Ruska k dislokačním základnám v Sýrii představuje vzdálenost okolo dvou tisíc kilometrů. Takovou dálku mohou bez problémů překonat buďto střední bombardéry Tu-22M3, jejichž nasazení je ale k povaze možné operace a charakteru cílů spíše méně pravděpodobné, anebo taktické letouny s potřebným doletem či disponující možností doplňování paliva za letu: MiG-29SMT, Su-30M2, Su-30SM, Su-35 a především Su-24M/M2 a Su-34 (při teoretickém dlouhodobějším charakteru eventuální kampaně je možno uvažovat rovněž o přepravě bitevních letadel Su-25, bojových vrtulníků Mi-28N, Ka-52 či Mi-35M s využitím transportních letounů).

Pokud existují plány na vzdušné údery ruských VVS v Sýrii, právě poslední dva uvedené typy taktických stíhacích bombardérů, tedy Su-24M/M2 a Su-34, v nich pravděpodobně nechybí. Oba typy jsou plně operačně způsobilé, vyvinuté k plnění širokého spektra úkolů v činnosti proti pozemním cílům. Umožňují nasazení škály jak neřízené, tak přesné raketové i bombové výzbroje, včetně jeden a půltunových naváděných bomb KAB-1500. Disponují nadzvukovou rychlostí, potřebným doletem i možností tankování za letu a jsou schopny dopravit do cílového místa až osm tun munice.

Pro použití Su-24 jsou navíc přizpůsobeny infrastruktura a vybavení některých syrských vojenských letišť vzhledem ke skutečnosti, že tento typ je ve stavu Vzdušných sil Syrské arabské republiky. A pokud jde o typ Su-34, ať již se jednalo o účelově vyvolanou dezinformaci nebo reálný snímek z činnosti nad Sýrií, není náhodou, že právě tento typ má být objektem záběrů údajně pořízených teroristickými skupinami v Sýrii a poté zveřejněných dalšími médii (na snímcích dole a vpravo).

Přestože se v posledních dnech vyrojila spousta informací o narůstající vojenské aktivitě Ruska v Sýrii a toto téma se stalo i tématem rozhovoru mezi ruským a americkým ministrem zahraničí, eventuální vzdušnou operaci coby součást širší kampaně nelze v žádném případě považovat za potvrzený fakt. Pokud by jím však v blízké či vzdálenější budoucnosti byla a napomohla k ukončení strašlivého syrského konfliktu, znamenala by současně přínos pro evropské země zmítající se v bezprecedentní uprchlické krizi. 

Zdroj: www.eurasia24.cz