Podle zprávy, kterou v pondělí zveřejnila přední akademická instituce zabývající se náklady, oběťmi a důsledky války, v níž americké bomby a kulky stále zabíjejí a zraňují lidi v mnoha zemích, si válka proti terorismu po 11. září 2001 vyžádala nejméně 4,5 milionu obětí. (Foto: Flickr)

Nová zpráva projektu Costs of War (Náklady války) Watsonova institutu pro mezinárodní a veřejné záležitosti při Brownově univerzitě ukazuje, „jak smrt přežívá válku“, a zkoumá lidi, kteří byli nepřímo zabiti v důsledku války proti terorismu v Afghánistánu, Iráku, Libyi, Pákistánu, Somálsku, Sýrii a Jemenu.

The new report examines the significant “causal pathways” that have led to indirect deaths. The first causal pathway is economic collapse, loss of livelihood and food insecurity. [6/11] pic.twitter.com/52MbGqh7qW

— The Costs of War Project (@CostsOfWar) May 15, 2023

„V místě, jako je Afghánistán, je naléhavou otázkou, zda lze dnes nějakou smrt považovat za nesouvisející s válkou,“ uvedla Stephanie Savellová, spoluředitelka Costs of War a autorka zprávy. „Ve válkách často umírá mnohem více lidí nepřímo než v přímém boji, zejména malých dětí.“

Publikace „podává přehled nejnovějších výzkumů, které zkoumají příčinné souvislosti, jež vedly k odhadovanému počtu 3,6-3,7 milionu nepřímých úmrtí ve válečných zónách po 11. září 2001“, přičemž „celkový počet obětí v těchto válečných zónách by mohl činit nejméně 4,5-4,6 milionu a více, ačkoli přesný počet úmrtí zůstává neznámý“.

Jak uvádí deník The Washington Post, který o analýze informoval jako první:

„Od roku 2010 si tým 50 vědců, právních expertů, odborníků na lidská práva a lékařů, kteří se podílejí na projektu Costs of War, vede vlastní výpočty. Podle jejich posledního hodnocení zemřelo přímo ve válkách po 11. září více než 906 000 lidí, včetně 387 000 civilistů. Dalších 38 milionů lidí bylo vysídleno nebo se stalo uprchlíky. Americká federální vláda mezitím na tyto války vynaložila více než 8 bilionů dolarů, uvádí výzkum.

Podle Savella však výzkum ukazuje, že exponenciálně více lidí, zejména dětí a nejchudších a marginalizovaných skupin obyvatelstva, bylo zabito v důsledku válečných důsledků – rostoucí chudoby, nedostatku potravin, kontaminace životního prostředí, přetrvávajícího traumatu z násilí a ničení zdravotnické a veřejné infrastruktury spolu se soukromým majetkem a prostředky obživy.“

Podle zprávy „velká většina nepřímých úmrtí ve válce je způsobena podvýživou, problémy souvisejícími s těhotenstvím a porodem a mnoha nemocemi včetně infekčních a nepřenosných nemocí, jako je rakovina“.

Jedna studie z roku 2012 zjistila, že více než polovina dětí narozených v iráckém městě Fallúdža v letech 2007-2010 měla vrozené vady.

Mezi těhotnými ženami dotazovanými v rámci studie došlo ve dvouletém období po amerických útocích na Fallúdžu v roce 2004 k potratům u více než 45 % z nich.

Údaje Geigerova čítače na místech kontaminovaných ochuzeným uranem v hustě obydlených iráckých městských oblastech trvale ukazují, že úroveň radiace je 1000 až 1900krát vyšší než normálně.

Studie rovněž zjistila, že některá úmrtí „jsou také důsledkem zranění způsobených válečným ničením infrastruktury, jako jsou dopravní značky, a dozvuky traumat a mezilidského násilí“.

Savell uvedl, že „válčící strany, které poškodí infrastrukturu s dopadem na zdraví obyvatel, mají morální odpovědnost za poskytnutí rychlé a účinné pomoci a oprav“.

„Vláda Spojených států, i když není za škody výhradně odpovědná, má významnou povinnost investovat do humanitární pomoci a obnovy válečných oblastí po 11. září,“ dodala. „Americká vláda by mohla pro naplnění této odpovědnosti udělat mnohem více, než činí v současnosti.“

Zdroj: commondreams.org