Nikdy jsem nebyl členem ODS, ale několikrát jsem tuto stranu volil. V posledních letech se k jejímu směřování vyjadřuji vesměs kriticky. Vadil mi podivný odchod expředsedy Topolánka z čela strany. Zoufal jsem si nad naivní politikou jeho nástupce Petra Nečase, který se nechal doslova „sešrotovat“ dryáčníkem Kalouskem a poté za trochu divokého dovádění zahodil celou svoji politikou kariéru. Stejně tak jsem nechápal a nechápu, proč tato kdysi snad konzervativní strana veřejně podporuje věci typu Prague Pride, adopci děti homosexuály či zákaz hazardu. Nerozuměl jsem tomu, proč si ODS nechala médii a lidskoprávnimi aktivisty vnutit nálepku kmotrovská strana. Na druhou stranu jsem rozhodně nebyl šťastný z toho, že měli do jisté míry pravdu.

ODS vyměnila vedení, ale je stále stejně pasivní a těžkopádná. V posledních volbách jí to dali voliči pořádně „sežrat“. Těch 7% byl trestuhodný debakl. Po něm jsem čekal, že lidé typu Mirky Němcové a Bohuslava Svobody okamžitě složí funkci. Nestalo se tak. Vydrželi až do dalšího sjezdu. Jako by se vlastně vůbec nic nestalo.

Poté všichni upírali své naděje na Petra Fialu. Moudrého muže bez škraloupu z minulosti. Jako by jenom čistý štít měl stačit k řízení jakékoli politické strany.

Razím zásadu, že lídrem týmu se může stat jen ten, kdo s týmem vyrůstal a svůj ring velmi dobře zná. Domníval jsem se, že ideálním kandidátem na uvolněnou pozici po slabém Petru Nečasovi může být jedině senátor Kubera. Muž s charismatem, které v České republice nemůže nabídnout žádný jiný pravicový politik. Primátor města, který snad jako jediný v ČR dokázal, že hospodařit se dá bez dluhů. Politik, jenž jako prakticky jediný člen ODS pravidelně vítězí v oblastních volbách. Nestalo se.

Do čela strany se vedle chytrého, ale necharismatického Petra Fialy navíc dostal europoslanec Zahradil. Muž, který dvakrát po sobě podpořil ve volbách do EP bývalého maoistu Barrosa. Když se tento Portugalec rozhodl napotřetí nekandidovat, vystoupil Zahradil v EP a „statečně“ mu do očí řekl, že by jej potřetí už nevolil. To říká o panu Zahradilovi mnohé. Netřeba v jeho popisu dále pokračovat.

Po kongresu ODS se doma i ve světě událo mnohé. Čekal bych, že ODS bude každý den rozesílat tiskové zprávy a veřejně komentovat veškeré důležité i nedůležité události. Mýlil jsem se. Jediné na co se tato „jedinečná“ strana zmohla bylo to, že např. v hodnocení situace na Ukrajině šla v jednom šiku s mediálním i politickým mainstreamem.

Před pár dny si dovolil jeden z kandidátů za ODS do EP Jan Lupoměský vystoupit z řady a vyjádřit lehce odlišný názor od toho, který jako jeden muž zastává celá ODS. Jelikož máme demokracii, tak jsem očekával, že to nikoho z jeho spolustraníků nepohorší. Opět jsem se mýlil. ODS ztropila povyk, po kterém s chutí sáhla naše média. Lupoměský má možná podpora u několika lidí dole, ale od šéfů strany se žádné pochvaly nedočkal. Spíš naopak. Byl pozván na kobereček k samotnému velkému predsedovi a jeho pozice ve straně je ohrožena.

Jenom proto, že mu nestačí papouškovat nesmyslné teze Evropské unie, že současná ukrajinská vláda je ta „nejhodnější a nejlepší“. Přitom ještě před dvěma lety samotná EU velmi kritizovala Pravý sektor, jehož ministři jsou součástí současné nikým nezvolené vlády. V dokumentu vzešlém z orgánů EU se dokonce praví, že „Pravý sektor zastává myšlenky, které se neslučují s postoji Evropské unie“.

Nyní je najednou Ukrajina podporována morálně i finančně. Stačilo, aby se prezident země Janukovyč rozhodl nepodpsat asociační dohodu s Evropskou unií a bylo zle. EU zve tuto skrz naskrz zadlouženou zemi dokonce do svých řad. Kde jsou najednou ta obtížná kritéria, která musela před vstupem splnit Česká republika? Nebo tu už vůbec o žádnou prosperitu nejde?

Jenom proto, že si Lupoměský dovolí pochybovat o předepsaném DOBRU a ZLU, je svými spolustraníky veřejně peskován a zostouzen.

Tohle má být strana, jenž přináší do veřejného prostoru jedinečné a inspirující myšlenky? K této straně mají vzhlížet oči pravicového voliče? Nesmysl.

Zlomil jsem nad ODS hůl už několikrát, ale vždy jsem v koutku duše věřil, že bez této strany se politická mapa České republiky neobejde. Teď o tom začínám pochybovat…Přestávám si opravdu být jistý, jestli to dál nepůjde i bez ODS.

Jak jste na tom vy?

Zdroj: ePortal.cz