Tento týden uplynulo 10 let od chvíle, kdy whistleblower Edward Snowden prozradil novinářům informace o rozsáhlém špehování ze strany vládních agentur Spojených států a Velké Británie.

Bývalý dodavatel Národní bezpečnostní agentury se ve čtvrtek připojil k dalším obhájcům, kteří varovali, že boj za práva na soukromí, ačkoli v uplynulém desetiletí dosáhl několika úspěchů, je kvůli velkým technologickým změnám stále těžší.

„Věřili jsme, že nás vláda nepodrazí,“ řekl Edward Snowden.

„Ale oni to udělali. Věřili jsme technologickým společnostem, že nás nezneužijí. Ale ony to udělaly. To se bude opakovat, protože taková je povaha moci.“

„Když se zamyslíme nad tím, co jsme viděli v roce 2013, a nad možnostmi dnešních vlád,“ řekl Snowden deníku The Guardian, „rok 2013 se zdá jako dětská hra.“

Snowden uvedl, že nástup komerčně dostupných sledovacích produktů, jako jsou kamery Ring, špionážní software Pegasus a technologie rozpoznávání obličejů, představoval nové nebezpečí.

Jak informoval server Common Dreams, společnost Ring, která se zabývá domácím zabezpečením, čelila právním problémům kvůli obavám o bezpečnost a zranitelnosti svých produktů vůči hackerům a čelila kritice ze strany skupin na ochranu práv za to, že spolupracuje s více než 1 000 policejními odděleními – včetně některých s historií policejního násilí – a nechává členy komunity zranitelné vůči obtěžování nebo neoprávněnému zatýkání.

Orgány činné v trestním řízení také začaly používat technologii rozpoznávání obličeje k identifikaci osob podezřelých z trestné činnosti, přestože je známo, že tento software často nesprávně identifikuje osoby jiné barvy pleti – což vedlo mimo jiné k neoprávněnému zatčení a zadržení Randala Reida v Georgii na začátku tohoto roku.

Minulý měsíc vyzvali novináři a skupiny občanské společnosti k celosvětovému moratoriu na prodej a přenos špionážního softwaru, jako je Pegasus, který byl použit k napadení desítek novinářů v nejméně 10 zemích.

Ochrana veřejnosti před sledováním „je trvalý proces“, řekl Snowden ve čtvrtek deníku The Guardian. „A budeme na tom muset pracovat po zbytek našich životů a životů našich dětí i po nich.“

V roce 2013 Snowden odhalil, že americká vláda rozsáhle sleduje komunikaci občanů, což vyvolalo debatu o sledování a také vytrvalé kampaně za práva na soukromí od skupin, jako jsou Electronic Frontier Foundation (EFF) a Fight for the Future.

„Technologie se stala nesmírně vlivnou,“ řekl Snowden ve čtvrtek deníku The Guardian.

„Věřili jsme, že nás vláda nepodrazí. Ale oni to udělali. Věřili jsme technologickým společnostem, že nás nezneužijí. Ale ony to udělaly. To se bude opakovat, protože taková je povaha moci.“

Minulý měsíc před výročím Snowdenových odhalení EFF poznamenala, že v uplynulém desetiletí došlo k určitému zlepšení práv na ochranu soukromí, mj:

ukončení platnosti článku 215 zákona PATRIOT Act, který až do roku 2020 umožňoval vládě USA provádět drastický sledovací program, který shromažďoval miliardy telefonních záznamů;

Vznik end-to-end šifrování internetové komunikace, o němž Snowden poznamenal, že v roce 2013 bylo „nesplnitelným snem“;

ukončení hromadného sběru internetových metadat, včetně e-mailových adres odesílatelů a příjemců, prováděného agenturou NSA; a

rozhodnutí v zemích včetně Jihoafrické republiky a Německa proti hromadnému sběru dat.

Skupina poznamenala, že obhájci soukromí stále tlačí na Kongres, aby ukončil článek 702 zákona o sledování zahraničního zpravodajství, který umožňuje bezdůvodné sledování komunikace Američanů, a aby „bral soukromí vážně“, zejména v době, kdy technologické společnosti rozšiřují možnosti špehování.

„Navzdory volání po federální legislativě, která by v posledních několika letech omezila velké technologické společnosti, jsme se nedočkali ničeho významného, co by omezilo možnosti technologických společností shromažďovat data… nebo regulovalo biometrický dohled, nebo uzavřelo zadní vrátka, která vládě umožňují kupovat osobní informace namísto získání soudního příkazu, natož aby vytvořilo nový Churchův výbor, který by vyšetřoval přehnané zásahy zpravodajské komunity,“ napsali hlavní politický analytik EFF Matthew Guariglia, výkonná ředitelka Cindy Cohnová a asistent ředitele Andrew Crocker.

„To je důvod, proč se tolik měst a států muselo zasadit o zákaz rozpoznávání obličejů nebo prediktivního policejního sledování nebo přijmout zákony na ochranu soukromí spotřebitelů a zastavit shromažďování biometrických údajů bez souhlasu.“

„Od Snowdenových odhalení uplynulo 10 let,“ dodali, „a Kongres se musí probudit a konečně přijmout nějakou legislativu, která skutečně ochrání naše soukromí, a to jak před společnostmi, tak přímo před NSA.“

Zdroj: commondreams.org