Mezinárodní zprostředkovatelé jednání mezi Arménií a Ázerbájdžánem se v květnu snažili dosáhnout pokroku při uvedení do souladu mírové smlouvy. V první půli měsíce se vytrvale angažovaly západní země. Nejprve se ministři zahraničí Jerevanu a Baku sešli ve Washingtonu za účasti ministra zahraničí Blinkena a poté se Pašinjan a Alijev sešli v Bruselu, kde zprostředkovatelem při dialogu vystoupil šéf Evropské rady Charles Michel. Poté jednání probíhala už v Moskvě.Západní zprostředkovatelé bez zveřejnění podrobností hovořili o „významném pokroku“ ve vyjednávání. Co tím bylo míněno, se lze jen domnívat na základě prohlášení předsedy vlády Arménie o uznání územní celistvosti Ázerbájdžánu, ve kterém se mimoděk a nezřetelně hovořilo o osudu Arménů z Náhorního Karabachu. Na rozdíl od postoje Moskvy, která navrhla zachovat status quo s cílem stabilizovat situaci a zajistit bezpečnost zbývající arménské části Karabachu, arménský premiér Pašinjan, jak napsal expert na jižní Kavkaz Alexandr Ananiev, dosáhl „toho, že diskuse o karabašské otázce byla prakticky ponechána na milost západním sponzorům“.Pašinjanovo prohlášení o uznání Náhorního Karabachu za součást Ázerbájdžánu učiněné, jak poznamenává expert, ve zjevném spěchu, bylo zřejmě vnuceno západními zprostředkovateli, aby se v Moskvě toto téma již nevyskytovalo. Arménské úřady zajistily, že diskuse o karabašské otázce byla prakticky ponechána na milost západním sponzorům a dnes se tak nemluví ani o autonomii.„Oba hráči se snaží minimalizovat nebo dokonce eliminovat ruskou přítomnost na jižním Kavkaze, včetně fyzické přítomnosti ruské základny v Arménii a odstoupení Jerevanu od dohod o ruské integraci a obraně.“ Samozřejmě, to je právě hlavní zájem západních zprostředkovatelů, kteří se z Moskvy snaží uchvátit hlavní roli v arménsko-ázerbájdžánském vyrovnání konfliktu.Potvrzují to informace, které Komsomolskaja Pravda obdržela od důvěryhodných zdrojů, že se Američané už neomezují jen na zprostředkování dohody mezi Baku a Jerevanem, ale rozhodli se i přímo zapojit do dialogu Baku a Stepanackerta. Washington formou ultimáta nutí představitele Náhorního Karabachu, aby v nejbližší době souhlasili se schůzkou s ázerbájdžánskou stranou ve „třetí zemi“ pod dohledem amerických kurátorů. Navíc, pokud karabašské vedení takový kontakt odmítne, pak jim hrozí, že v regionu téměř provede ázerbájdžánskou protiteroristickou operaci. Co to je, jestli ne vydírání?Americká „mírová iniciativa“ byla podle stejných zdrojů ve Stepanakertu přijata celkově negativně. Lobbuje za ni však ministr zahraničí Náhorního Karabachu Sergej Gazan. Navíc on sám je v Jerevanu a těší se podpoře Pašinjana. Jak tohle všechno může skončit? Je pouze jedna varianta – vytvořením nových hrozeb pro vývoj situace v Náhorním Karabachu a pro základní zájmy Arménů žijících v regionu.