„Znepokojují nás zprávy v médiích o tom, že se USA snaží vnutit své zprostředkovatelské služby nyní již v dialogu mezi Baku a Stepanakertem, včetně hrozbami použití síly,” řekli na ministerstvu.Diplomatický zdroj z Washingtonu dříve Sputniku sdělil, že Washington nutí v ultimativní formě zástupce Náhorního Karabachu ke schůzce se zástupci Ázerbájdžánu ve třetí zemi, v případě odmítnutí vyhrožuje ázerbájdžánskou protiteroristickou operací. Zdroj Sputniku řekl, že americkou „mírovou iniciativu” lobbuje takzvaný ministr zahraničí Náhorního Karabachu Sergej Gazarjan, jehož zájmy se plně shodují s ázerbájdžánskými.USA se odnedávna aktivně zapojily do urovnání vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem. V únoru se konala v Mnichově třístranná schůzka prezidenta Ázerbájdžánu Ilhama Alijeva a premiéra Arménie Nikola Pašinjana s ministrem zahraničí USA Antonym Blinkenem, 12. června se měla konat ve Washingtonu schůzka ministrů zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu, která ale byla odložena na žádost Baku.V Moskvě dříve prohlásili, že zprostředkování EU a USA v překonání konfliktu mezi Jerevanem a Baku má za cíl vytlačení Ruska z jednání a nikoli stabilizaci v regionu. Jerevan a Baku zahájily v roce 2022 za zprostředkování Ruska, USA a Evropské unie projednání budoucí mírové smlouvy. Arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan na začátku letošního února prohlásil, že jeho země dostala další návrhy Ázerbájdžánu ohledně mírové smlouvy a zvažuje je.Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev učinil po mnichovské schůzce 18. února s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem prohlášení, že mírová smlouva má být sestavena „na základě mezinárodních norem a principů“, že jakékoli body o Karabachu nejsou v dokumentu přípustné. Koncem května Pašinjan řekl, že Arménie a Ázerbájdžán uznaly vzájemnou územní celistvost v sovětských administrativních hranicích.