Dokumenty se nacházejí ve Státním archivu novodobých sociálně politických dějin Smolenské oblasti, Sputnik se s nimi obeznámil.Jsou to fotokopie výslechů zajatých Němců, Kurta Gronera a Fritze Jurascheka, kteří byli mezi bezprostředními vykonavateli provokací v Katyňském lese a ukrajinské Vinnycji. Výslechy se konaly po Velké vlastenecké válce sovětskými orgány státní bezpečnosti.Groner byl příslušník kriminální policie Třetí říše, kriminální tajemník oddělení pro vyšetřování vražd. Juraschek byl fotograf, který pracoval u kriminální policie.Podle jejich výpovědí představili nacisté tisícové společné hroby sovětských občanů zastřelených hitlerovci během okupace Vinnycji jako oběti sovětského masakru v roce 1938.Fotografie ostatků vykopaných z hrobů ve Vinnycji byly vybrány tak, aby to byla „pomůcka v protisovětské propagandě“. Navíc hitlerovci vydali knihu O masakru ve Vinnycji.Z textů výslechů vyplývá, že stejné triky použili nacisté v Katyňském lese na jaře 1943, aby obvinili SSSR z masových vražd polských důstojníků.Od Katyně do BučiNěmecké ministerstvo propagandy v čele s Goebbelsem zveřejnilo 13. dubna 1943 zprávu, že v Katyňském lese ve Smolenské oblasti byl objeven masový hrob polských důstojníků zastřelených údajně NKVD. Po osvobození Smolenska Rudou armádou byla sestavena sovětská komise, která dospěla po vyšetřování k závěru, že Poláci byli na podzim 1941 zavražděni německými vojáky po okupaci Polska.Ve Varšavě mají za to, že se na vraždě polských důstojníků podílel NKVD SSSR, polští představitelé to označili za genocidu. V SSSR bylo v roce 1990 zahájeno trestní řízení podle faktu objevení masových hrobů s pozůstatky polských vojáků. V roce 2004 zastavila Hlavní vojenská prokuratura RF řízení z důvodu smrti viníků.Podle názoru řady ruských historiků učinili masakr v Katyni nacisté, takzvaný „katyňský případ” byl provokací tajných služeb Třetí říše, které usilovaly o rozkol v protihitlerovské koalici, chtěli to představit Polsku, přes které se měla Rudá armáda dostat ke hranici s Německem, jako „bestialitu Moskvy“. Experti upozornili na to, že o katyňském případu začali mluvit prakticky hned poté, co SSSR odmítl vrátit Polsku území západní Ukrajiny a západního Běloruska, která byla legitimně vrácena do složení Sovětského svazu v listopadu 1939.Odborníci zdůrazňují, že sovětské vedení nemělo žádné důvody k zastřelení polských důstojníků, protože nebyli vůbec nebezpeční pro Moskvu. Navíc v napjaté situaci konce třicátých let bylo zastřelení polských válečných zajatců faktorem, který by přispěl k dalšímu vyhrocení napětí ve vztazích mezi SSSR a Anglií a Francií, a v budoucnu k použití daného faktoru k jejich útoku na Sovětský svaz, míní experti.Historici rovněž upozorňují na nesrovnalosti v důkazech, na které se opírá Varšava. Ruští odborníci vysvětlili, že verze katyňského masakru jsou rozporné, poněvadž hlavní část zdrojů těchto událostí je dosud tajná a vědci k ní nemají přístup. V RF také prohlásili, že vzniklá interpretace katyňského masakru není objektivní a je v rozporu s historickými principy a že se dá hodnotit jako jeden ze směrů informační a propagační kampaně s cílem uvalit na SSSR odpovědnost za rozpoutání 2. světové války.Experti poukazují na podobnost způsobů použitých hitlerovci v Katyni a akcemi kyjevského režimu, který zorganizoval provokaci v Buče na jaře 2022.Ministerstvo obrany RF učinilo loni v dubnu prohlášení, že všechny kyjevským režimem zveřejněné fotografie a videa, jež prý svědčí o zločinech ruských vojáků ve městě Buča Kyjevské oblasti, je „další provokace“.