Je to k vzteku. Tolik let úsilí a zase nic. Tolik let boje s ekofanatiky a ekomafiány a žádný výsledek. Zase se toho Ropáka ani letos nedočkám. Určitě jsem za poslední rok napsal a veřejně vyslovil tolik útoků proti matce přírodě, proti rostlinkám a zvířátkům, tolikrát jsem zvedl hlas za kácení stromů a výstavbu infrastruktury na úkor zeleně, že bych si ocenění určitě zasloužil. A výsledek? Zase budu bez Ropáka. Pokud se moje zásluhy za poslední rok ctěné porotě nezdají dost zvučné, mohla se podívat do historie a věnovat mi Ropáka za celoživotní dílo. Mé texty o tom, že civilizace musí porazit přírodu nebo příroda porazí civilizaci, by přece vydaly na knihu.
Já vím, mnozí namítnete, že jsem loni dostal alespoň cenu útěchy, tedy Zelenou perlu. Jenže tu mi omylem dali za můj jediný ekologický článek v životě. Za článek, kde jsem se zamýšlel nad tím, že ani cyklistika není přepravou s nulovou energetickou náročností, že kolo není perpetuum mobile a že pohon lidskou energií je nejméně efektivní a energeticky nejnáročnější ze všech. Přitom by se našlo tolik jiných článků, kde toto své malé zaváhání dostatečně kompenzuji požadavky na zabetonování české krajiny a na obarvení Vltavy krásnou reflexní zelenou.
Loni jsem byl při vyhlášení Zelené perly zrovna v Bruselu, tak jsem ji mohl hned oslavit skvělým belgickým pivem. I letos se tam chystám, ale žádná dobrá zpráva určitě nepřijde. Budu muset polykat a ve svém nitru hubit miliony živých pivovarských kvasinek jen tak bez důvodu.
Ale nesmím klesat na mysli. Zkusím zabodovat alespoň už pro příští rok následující úvahou:
Léta jsem kritikem konceptu lidských práv. Tento pojem implikuje, že člověk má jistá práva jako živočišný druh. Vůči komu mají být tato práva uplatňována? Vůči Bohu? Člověk je nepochybně nositelem práv občanských. Jejich rozsah a míra garance je dána právem, odpovídajícím době a konkrétnímu státnímu uspořádání. Lze je vymáhat, lze je chránit, lze se jich dovolávat. Ale proti komu hájit práva lidská?
Najednou mě to napadlo. Přece vůči přírodě! Vůči bakteriím a virům, vůči divé zvěři a hmyzu, vůči jedovatým hadům, plísním, vším (tedy ty mi nehrozí, neměly by se kde schovat), vůči chapadlům rozlézající se vegetace! Ano, uplatňujme lidská práva vůči euroekoagrobio světu, jinak bude za chvíli po člověku i s jeho právy.
To by mohlo stačit, ne? Já vím, že ne. Je to marné. Ropáci mě prostě diskriminují. O co jednodušší je získat cenu Meloun roku. Jenže ta by mi tak neslušela.
Zdroj: ladislavjakl.cz