V úterý večer se nám dostalo předběžného pohledu na to, co znamená zhoršení migrantské krize EU pro přijímající země Západní Evropy. Krátce banka Glodman Sachs navrhla, že aby „se se v roce 2025 udržel současný poměr penzistů k pracujícímu obyvatelstvu, tak je (podle odhadů OSN) třeba, aby „byl příliv migrantů do Západní Evropy 7x-8x vyšší, než je současné tempo imigrace.“ Toto spolu s přihlédnutím ke konkrétní situaci jednotlivých zemí by mohlo znamenat, že to, co média obecně líčila jako katastrofální lidskou záplavu, hrozící podvrátit solidaritu EU a přetáhnout rozpočet EMU, s sebou na druhou stranu nese i něco dobrého.
Bez ohledu na to, jak se rozhodnete na situaci pohlížet, je jasné, že Evropa zoufale potřebuje dát dohromady něco na způsob koherentní strategie přinejmenším, aby žalostné selhání při adekvátním řešení přílivu zoufalých žadatelů o azyl nevstoupilo do historie jako (zase další) černý puntík v životopise EU, který je už teď poskvrněný debaklem s výkupem Řecka z dluhů a v případě národů Evropské měnové unie (EMU) i s obecnými obavami o životaschopnost celého projektu eura.
Ve středu den poté, co německý vicekancléř Sigmar Gabriel řekl, že jeho země může brát nejméně 500 000 uchazečů o azyl ročně, se nám dostalo pohledu na poslední pokus Evropy zřídit systém kvót. Zde je WSJ s jak přiznává, jen útržkovitými podrobnostmi o tom ad hoc „plánu“:
Ve středu Evropská unie ve snaze zlepšit zadrhávající se reakci na největší migrační vlnu na kontinentu od II. světové války navrhla redistribuci 160 000 uprchlíků napříč blokem a urychlení procedur s odesíláním zpět těch, kdo se na azyl nekvalifikují.
Německá kancléřka Angela Merkel, která tlačí na celo-EU plán přístupu k této krizi, prohlásila tento návrh za dobrý start, řekla ale, že ještě nešel dost daleko, aby vyřešil pokračující příliv.
Tento blok zatím uprostřed konkurence národních zájmů a trvání některých zemí – zvláště na chudším východě – na tom, že braní uprchlíků musí být dobrovolné, zápasil s problémem, jak dát dohromady nějaký koherentní přístup.
Nové plány, které musí být schválený většinou vlád EU, jsou už druhým pokusem Evropské komise presidenta Jean-Claude Junckera na pomoc Řecku, Itálii a Maďarsku, třem zemím na frontové linii této krize.
Většina zemí EU – s výjimkou Británie, Dánska a Irska, které mají výjimky ze společného evropského azylového systému – bude muset v rámci programu, který bude Evropská komise financovat 750 miliony €, převzít celkem 160 000 uprchlíků, kteří už dorazili do Itálie, Řecka a Maďarska.
„Bude se to muset dělat povinným způsobem,“ řekl pan Juncker v Evropském parlamentu v Štrasburku.
Komise navrhla redistribuci během příštích dvou let a zavedení trvalého systému, v němž bude moci kterákoliv země, když se bude potýkat s náhlým přílivem, požádat o pomoc.
Počet lidí k redistribuci a dobu trvání redistribučního programu bude muset Evropská komise ještě případ od případu určit.
„Evropa je dnes pro lidi ze Středního východu prchající před válkou a útlakem ostrovem naděje. Je to co si, na co bychom měli být hrdí, a ne abychom se toho báli,“ řekl Juncker.
Evropská komise navrhuje zapsat Turecko a Balkánské země na seznam „bezpečných zemí původu,“ které by mohly posloužit ke zrychlené repatriaci lidí, jimž bude azyl zamítnut. V posledních několika letech tisíce občanů těchto zemí plnily azylová zařízení v Západní Evropě, ale mnohým byly jejich nároky zamítnuty.
Ano, „bezpečné“ země původu jako Turecko, kterou president Recep Tyyip Erdogan ponořil s požehnáním Washingtonu a NATO do občanské války, kde jsou denně zabíjeny tucty lidí a kde se jde za urážku presidenta na pohřbu vlastních příbuzných do žaláře.
A protože existují „bezpečné“ země původu, tak to musí znamenat, že existuje i seznam „nebezpečných“ zemí původu, kde můžeme jen předpokládat, že k takovým patří Sýrie, kterou Evropa učiní bezpečnější jejím vybombardováním.
A tak zatímco si Západ zaslouží potlesk za jakýkoliv seriózní pokus o ubytování zoufalých žadatelů o azyl prchajících z jejich válkou rozervaných domovin, je na žalobu (i když jen před soudem veřejného mínění) za svoji roli při způsobování těchto válek a když to uvádíme, tak to uzavřeme tím, co jsme řekli v úterý večer:
Člověk by si měl dát pozor, aby mu neunikla tragická ironie z podstaty vlastní francouzskému návrhu, že správnou reakcí na utečeneckou krizi by pro francouzské ozbrojené síly mělo být bombardování Sýrie. To v první řadě znamená buď naprostou neschopnost francouzské vlády pochopit Západní roli při destabilizaci Sýrie, nebo, a to spíš, poslední ukázku toho, jak jsou US a jejich spojenci odhodláni tak, či onak, – buď přes YouTube videa s plynovým útokem nebo přes srdce lámající obrázky migrantů prchajících před násilnostmi – najít ten správný propagandistický mix k ospravedlnění pozemního vpádu. A v tom je ta skutečná tragédie: politováníhodné útrapy mas zkroušených Syřanů budou zneužity jako záminka k tomu, aby se jim způsobilo ještě více bolesti a útrap.
Jak hlasoval Europarlament o rezoluci o povinných kvótách:
Generální ředitel Goldman Sachs Peter Sutherland vysvětloval v červnu 2015, že Evropa potřebuje ještě více imigrantů z Afriky
Submitted by Tyler Durden on 09/09/2015 10:48 -0400