„Ano, tyto žádosti určitě byly. Ministerstvo zahraničních věcí je přijalo a poslalo vládě. Pracuje se na nich, přijímají se rozhodnutí. Nemůže se to pochopitelně udělat okamžitě. Byly ale přijaty a budou se dle možnosti realizovat,“ řekl Ozerov, když odpovídal na patřičnou otázku. Podle jeho slov se s podobnou žádostí na Rusko obrátilo „mnoho afrických zemí“. Platnost dohody o obilí vypršela 18. června, RF uvědomila Turecko, Ukrajinu a OSN o svých námitkách proti jejímu prodloužení. Prezident Vladimir Putin dříve podotkl, že podmínky dohody vůči Rusku se neplnily nehledě na úsilí OSN, protože západní země ani nehodlaly své sliby plnit. Prezident RF poukázal nejednou na to, že Západ vyvážel větší část ukrajinského obilí do svých států, zatímco hlavní cíl dohody – dodávky obilí hladovějícím zemím včetně afrických – nebyl nikdy realizován.