Historie se opakuje, což se ukazuje na příkladech US podporovaných vůdců všude po světě, co utlačují svůj lid s tichým posvěcením Washingtonu, a i přes fakt, že oči světa jsou navyklé upřeně zírat na Sýrii, tak když by to rozšířily i na sousední zemi, která sehrála svoji roli při určování výsledku syrské občanské války, tak by jasně viděly, jak se v tom Turecku Recep Tayyip Erdoganovi povedlo zinscenovat politický puč epických rozměrů uvržením svého lidu do občanské války, když NATO se při tom schválně dívá jinam.
To, co Erdogan během pouhých tří měsíců provedl, bylo vynulování výsledku demokratických voleb, když nejdříve ve snaze vypsat nové volby blokoval úsilí o vytvoření koaliční vlády, pak rozpoutal vojenskou kampaň proti PKK, když dobře věděl, když bude odteď do okamžiku, kdy se v listopadu Turci vrátí k volebním urnám, zabito dostatek lidí, tak se negativní vnímání PKK u veřejnosti nejspíš promítne do snížení podpory pro-kurdské HDP, která zčásti mohla za to, že vládnoucí strana AKP v červnu ztratila svou absolutní parlamentní většinu.
A to je všechno možné, protože Erdogan v podstatě prodal přístup do Incirliku (který poskytne US vojskům předsunutou operační základnu k tomu, co by mohlo nakonec být pozemním vpádem do Sýrie) za svolnost NATO s vyvražďováním kurdské opozice v Turecku.
K úterku tento handl vyústil do: 1) zabitých stovek lidí, 2) zatýkání žurnalistů, 3) kolapsu turecké liry, 4) vedl k turecké invazi do Severního Iráku (k páté za dvě desetiletí) a 5) nevedl k žádnému znatelnému pokroku v „boji“ proti ISIS, který byl pro všechny tyto snahy záminkou.
Pro každého, kdo by potřeboval ještě další důkaz, že se Erdogan nezastaví, dokud nebude jeho pro-kurdská politická opozice úplně vymýcena, doporučujeme, aby uvažoval o následujícím článku z FT, který hlásí, že „dav několika tisíc lidí“ zapálil ústředí HDP v Ankaře, když vyhnal funkcionáře strany „přes střechy pryč.“ Tady je ten příběh:
Dav několika tisíc lidí zapálil kanceláře hlavní turecké pro-kurdské strany, což následovalo po teroristických útocích, při nichž zemřelo více než 100 vojáků a policistů.
Činitelé Lidově demokratické strany čili HDP prchali do bezpečí po střechách, když dav vykřikující nacionalistické slogany zapálil ústředí této strany v Ankaře.
I pobočky HDP v mnoha dalších městech včetně jižního turistického letoviska Alanya a Kirsehir na západě, které byly rovněž napadeny a zapáleny.
V Istanbulu asi 100 lidí házelo kameny na hlavní kancelář sekularistických novin Hurrieyet, které bývaly vždy k vládě s islamistickými kořeny kritické. Vykřikovali slogany obviňující tyto noviny z podpory terorismu už ve druhém takovém útoku během 48 hodin.
Jeden příslušník vedení strany HDP Selahattin Demirtas řekl: „Během posledních dvou dnů bylo více než 400 kanceláří, pracovišť a podniků této strany napadeno.“
„Vytahovali lidi z autobusů a mlátili je, napadali lidi na ulici. Je to kampaň lynčování a za těmi gangy, co jsou za to placené, stojí stát.“
A nebyly to jen kanceláře a tiskové kanály HDP, co napadali, Hurriyet (který byl, jak jsme uvedli výše, obléhán po dva po sobě následující dny) hlásí, že se podpalovaly i kurdské podniky:
Odpoledne 8. září se četné proti-teroristické pochody zvrhly do násilných, když ultranacionalističtí protestující útočili na ústředí Lidové demokratické strany (HDP) v Ankaře stejně jako na její kanceláře v provincii Centrální Anatolie.
V sousední provincii Kerehir byla během pochodu Strany nacionalistického hnutí (MHP) jinou skupinou napadena místní kancelář HDP, spuštěna jejich vlajka a nahrazena vlajkou tureckou, kdy jejich příznivce nazývali „prokletými teroristy“.
Pochod se podle tureckých médií zvrhl do násilného, když asi 150 lidí v davu zapálilo čtyři obchody vlastněné kurdskými podnikateli.
Požár, který zničil ty čtyři obchody, uhasily požární sbory, aniž by došlo obětem.
Pak je to poněkud znepokojivé tvrzení o protestujících v Beypazare:
Mezi tím se odpoledne 7. září veřejné proti-teroristické protesty v ankarském okrsku Beypazare zvrhly na pokusy lynčovat kurdské sezónní dělníky, po čemž zůstalo 27 lidí zraněných.
Policie v souvislosti s útokem v Beypazare zatkla devět protestujících, odsud je to méně než hodinu jízdy do Ankary a je to považováno za jedno z nejpopulárnějších turistických míst.
V centru Beypazare se shromáždilo kolem 500 lidí, aby protestovali proti za bití 16 vojáků Kurdskou stranou pracujících (PKK) v okrese Daeleca v jihovýchodní provincii Hakkari. Skupina pochodovala městem proti nedávným útokům a vyvolávala slogany proti PKK. Trasa pochodu této skupiny vedla čtvrtí Zefer tohoto okrsku, která je obývána převážně kurdskými sezónními dělníky.
Někteří protestující poté řekli, že někteří místní ze čtvrti Zefer na protestující házeli kameny, takže dav začal útočit na domy, kde žijí kurdští občané. Někteří z nich také zkoušeli v této oblasti zapalovat domy a automobily.
Tady je z toho chaosu pár obrázků:
* * *
Takže kolem a kolem jenom další den v demokratickém ráji vedeném US podporovaným despotou.
Uzavřeme to následujícím výňatkem ze shrnutí WSJ o plánech Evropy, jak si poradit s přílivem uchazečů o azyl ze Středního východu:
Evropská komise navrhuje umístit Turecko na seznam „bezpečných zemí původu“, což urychlí repatriaci lidí, jimž byl odepřen azyl.
Submitted by Tyler Durden on 09/09/2015 12:19 -0400