Proč Putin neposlal vojsko na Donbas vloni v létě? Pohled zvnitřku
Když jsem sem před rokem přijel sloužit do domobrany, to všichni čekali na jediný moment. Kdy Rusko pošle na Ukrajinu vojsko. Strelkovovými „píaristy“ byl dokonce vypuštěn slogan: „Putin pošle vojsko“. Jenže já jsem už tehdy velmi dobře chápal, že vojska nepřijdou. Mnoho lidí to ale ještě nechápe ani dnes.
Prakticky ihned po útěku ze Slavjanska začal Strelkov dávat rozhovory, v nichž požadoval po Rusku zavedení své armády na Donbas. Vzpomeňte si na toto znamenité heslo: „Putin pošle vojsko!“ Všem místním vůdcům opolčení byla podsunuta myšlenka: vy mládenci, to tu zatím podržte, trochu si zabojujte a pak přitáhnou „zdvořilí lidé“.
Bohužel vůdci protestního hnutí byli tehdy málo zkušení v politice. Snadno je oklamali. Nikdo se nechystal sem posílat vojsko. A nebylo to proto, že by v Moskvě seděli lidé, kterým by na Donbasu nezáleželo. To určitě ne. Tady všechno muselo proběhnout jinak, než na Krymu. Vzpomínáte si, že tehdy, před rokem Putin prosil, abychom nespěchali s referendem? Ale nikdo ho tehdy neposlouchal. V Doněcku si tehdy mysleli, že jen tak koketuje, že ve skutečnosti referendum čeká, aby mohl Donbas přijmout do RF.
Ale tak to nebylo. Rusko nepotřebuje Donbas. Rusko potřebuje celou Ukrajinu! A tečka. Putin nejednou řekl, že v roce 1991 došlo k největší geopolitické katastrofě, rozpadu SSSR. A znovuvytvoření teritoria Ruska on pokládá za svou misi. A tady se nemluví o jediném státě. Řeč jde o jediném ekonomickém, kulturním, historickém a vojenském prostoru. Bez ztráty suverenity bratrských národů. V tom spočívá jeho strategie. Provést operaci „zdvořilých lidí“ na Krymu bylo nesrovnatelně snazší, protože se tam už nacházelo 20.000 vojáků RF. Bylo potřeba jen odříznout krymskou šíji a podmanit si vojenské části na území Krymu. Velmi se povedlo, že tato akce proběhla prakticky bez kapky krve. Ale na Donbasu analogický scénář nebyl možný – i když ne jen proto, že tu nebyla vojska RFG.
A nyní nejklíčovější otázka této historie: Dobře, Rusko by poslalo své vojsko. Kam by ale mělo až dojít? Na hranice Doněcké a Luhanské oblasti? A proč jen tam? Vždyť, chápejte – jakmile jednotky RF vejdou pod svými vlajkami na teritorium, v ten okamžik vojska NATO se postaví na druhou stranu fronty. Ihned! A máme tu už ne občanskou válku, ale válku zemí majících v arzenálu jaderné zbraně! Kdo by šel do takové šílenosti? Putin? Copak pokládáte hlavu Ruska za natolik krátkozrakého? A proč tedy ne jenom do hranic Doněcké oblasti? No a proč ne hned do Kyjeva nebo do Lvova? Jak mi tehdy říkal jeden můj přítel, pokud by přišel rozkaz, tak by za dva týdny byly tanky Krasnozamenné kantemirovské divize ve Lvově.
Dobře, tak bychom obsadili celé území a předpokládejme, že by NATO s námi nezačalo válku. Co bychom tím však získali? Úplnou izolaci na pětačtyřicetimilionovém okupovaném území. A jak ho udržet? S banderovci si svého času nevěděl rady ani sám Lavrentij Pavlovič Berija, i když NKVD a SMERŠ byly organizace velmi seriozní. K čemu by došlo? Začaly by vzpoury, které by měla potírat vlastní armáda? Jenže co jiného by mohla dělat? Vybít miliony nespokojených? Ne, přátelé, takové těžkopádné metody vyplývají jen z nemocné mysli vysloužilých důstojníků. Opravdoví státníci přemýšlejí v jiných kategoriích.
A tehdy organizátoři hesla „Putin pošle vojsko“ řekli, že když Putin neposlal vojsko, tak to znamená, že „slil“ (zradil) Donbas. A tak bylo vypuštěno nové heslo: „Putin slil“. V jejich jednoduchém myšlení jiné varianty nebyly. Buď „Putin pošle vojska a stane se agresorem se vším, co z toho vyplývá“, anebo „Putine, ty jsi zradil Donbas a až začne v Doněcku masakr, rozhořčené obyvatelstvo tě svrhne, a my to pomůžeme zorganizovat“. Takže druhá varianta také znamenala politickou smrt Putina a chaos v Rusku.
Ale byla tu ještě třetí varianta. Ani zrada Donbasu, ani vstup vojsk. Na území DNR a LNR se vytvořily státní struktury a armáda. Dříve nebo později armáda začne osvobozovat od vlády junty oblast za oblastí. Ale bude to Donbaská armáda a ne armáda Ruska. A to je klíčový moment. Armáda dojde do Kyjeva. Proběhnou absolutně demokratické volby. A vítěz podepíše s Ruskem dohodu o míru a přátelství, stejně jako svého času Bogdan Chmelnický. Ukrajina zůstane, ale bude to už bratrská Ukrajina a ne sebranka nacistů a vyděděnců.
Rusko zatím dělá všechno možné a ekonomicky, politicky i informačně využívá proti kyjevské juntě „měkkou sílu“. Vždyť zatímco je válka v myslích hlupáků jen organizovaným násilím, v myslích ostatních je to nekonečná cesta vynalézavosti!
Proto ruská vojska nevstoupila a vstoupit se ani nechystají, protože bylo jasné, že se jedná o strategickou lest. Ať „pošleš vojska a prohraj“, nebo „nepošleš vojska a také prohraj“. Ale vše se vyvinulo podle třetí varianty. A jedině ta je strategicky perspektivní.
Autor článku – opolčenec z Osetie Alan Mamajev
Zdroj
