Dne 14. září 1959 se sovětská kosmická loď Luna 2 stala prvním člověkem vyrobeným objektem, který se dostal do kontaktu s Měsícem – narazila do jeho povrchu a dokončila svou misi na Měsíci. (Foto: Flickr / ilustrační)

Po tomto významném úspěchu se SSSR přestal věnovat impaktorům a nakonec se v roce 1966 stal první zemí, která úspěšně dokončila měkké přistání na Měsíci.

O několik měsíců později se Surveyor 1 NASA stal první americkou sondou, která provedla měkké přistání na Měsíci – mise, která připravila půdu pro pilotované mise Apollo a nakonec i pro Neila Armstronga a Buzze Aldrina, kteří se stali prvními lidmi, kteří vstoupili na povrch nebeského tělesa.

První ruská mise na Měsíc po téměř půl století (poslední mise – Luna-24 se uskutečnila v roce 1976) však skončila nečekaně násilně, když se její bezpilotní kosmická loď Luna-25 vymkla kontrole a narazila do Měsíce poté, co se setkala s problémem, když se začala připravovat na oběžnou dráhu před přistáním.

Snímek z kamery přistávací sondy Luna-25 během letu k Měsíci ukazuje emblém mise a vědro lunárního manipulačního komplexu, 15. srpna 2023.

V rozkošnicky formulovaném prohlášení to uvedla ruská kosmická agentura Roskosmos:

„Podle výsledků předběžné analýzy… kosmická loď Luna-25 přešla na neurčenou oběžnou dráhu a přestala pracovat v důsledku srážky s povrchem Měsíce.“

Luna-25 byla vypuštěna 11. srpna raketou Sojuz 2.1b z kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti na ruském Dálném východě.

K přistání sondy mělo dojít několik dní před příletem vlastní indické sondy Chandrayaan-3, která má podle Indické organizace pro výzkum vesmíru, tamní vesmírné agentury, dosáhnout stejné oblasti Měsíce ve středu.

Raketa s ruskou kosmickou lodí Luna-25 odstartovala na začátku tohoto měsíce.

Jak uvádí deník The Wall Street Journal, Rusko se předhánělo s Indií v tom, kdo jako první přistane s vozítkem v oblasti Měsíce, o níž se vědci domnívají, že by se zde mohla nacházet voda a další prvky, které by v budoucnu mohly podpořit osídlení člověkem.

Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) ve čtvrtek (17. srpna) oznámila, že její měsíční modul Chandrayaan-3 nyní letí samostatně poté, co se oddělil od pohonného modulu, který jej vynesl do měsíční říše.

„Díky za svezení, kamaráde,“ uvedli představitelé ISRO na Twitteru z účtu mise, když agentura oznámila úspěšné nasazení před očekávaným pokusem o přistání na Měsíci 23. srpna.

Cílem mise Chandrayaan-3 v hodnotě 6 miliard rupií (zhruba 73 milionů dolarů) je dopravit Indii na povrch přesným přistáním poblíž jižního pólu Měsíce.

Měkké přistání na povrchu Měsíce dosud uskutečnily pouze Spojené státy, bývalý Sovětský svaz a Čína.

A konečně, jak jsme již dříve podrobně popsali, Čína, která je spolu s USA vedoucí zemí v oblasti kosmických technologií, se dohodla, že bude společně s Ruskem realizovat projekt vybudování lidského sídla na Měsíci, ale víkendová havárie sondy Luna-25 by mohla znamenat, že Moskva, která je v tomto vztahu mladším partnerem, může nabídnout méně, než se původně předpokládalo.

Čína v posledních letech urychlila svůj vesmírný program a v současné době je jedinou (známou) zemí, která v 21. století na Měsíci cokoli vysadila. V roce 2019 ČKS také poprvé v historii přistála na odvrácené straně Měsíce lunární sonda.

Zdroj: wsj.com