Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov připomněl, že představitelé kyjevského režimu se snaží zatáhnout země Západu do ukrajinského konfliktu co nejhlouběji.Komentáře Kremlu byly reakcí na tvrzení Michaila Podoljaka, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že někteří ukrajinští spojenci kývli na útoky Kyjeva na ruská aktiva na Krymu a území, která se v roce 2022 připojila k Rusku.Začátkem tohoto měsíce Moskva ve svém stanovisku zveřejněném na webu ruského ministerstva zahraničí 9. srpna před 78. zasedáním Valného shromáždění OSN naplánovaným na 19. září varovala země Západu před hlubším zapojením do probíhajícího konfliktu na Ukrajině.Rusko dalo jasně najevo, že speciální vojenská operace byla zahájena v reakci na osm let trvající válku Ukrajiny proti lidu Doněcké a Luhanské lidové republiky. Útoky kyjevského režimu proti civilistům a také záměrná sabotáž balíčku opatření pro realizaci minských dohod ze strany Ukrajiny donutily Rusko přijmout opatření na ochranu obyvatel regionu.Speciální vojenská operace, která byla zahájena 24. února 2022, „provádí se v přísném souladu s článkem 51 Charty OSN“ a „bude pokračovat, dokud nebudou odstraněny hrozby pro ruskou bezpečnost,“ stojí v ruském stanovisku.Uznání referend z roku 2022 i krymského plebiscitu z roku 2014 je podle ruské vlády „klíčovým předpokladem“ pro dosažení dohody o komplexním řešení situace na Ukrajině.Postoj, vyjádřený Ruskem 9. srpna, dále naznačuje, že národ považuje Organizaci spojených národů a její Valné shromáždění za mezinárodní orgán, který hraje ústřední a koordinační roli v globálních záležitostech na cestě k přechodu k multipolárnímu systému mezinárodních vztahů.Rusko navíc soustavně prosazuje posílení mnohostranného rámce mezinárodních vztahů a světové ekonomiky založeného na univerzálních normách mezinárodního práva, především na ustanoveních Charty OSN, se zaměřením na bezpodmínečné respektování suverénní rovnosti států a nevměšování se do jejich vnitřních záležitostí.Podle Moskvy je klíčové zabránit „malé skupině západních zemí převzít kontrolu nad OSN“ a legitimizovat koncept „světového řádu založeného na pravidlech“, což de facto znamená pravidla, standardy a normy vytvořené bez rovnocenného zapojení všech zainteresovaných států.Rusko zároveň zdůrazňuje potřebu provedení reforem zaměřených na rozšíření Rady bezpečnosti OSN s cílem posílit zastoupení rozvojových států z Afriky, Asie a Latinské Ameriky v tomto orgánu, aniž by utrpěla operační účinnost RB OSN.Moskva rovněž podporuje spolupráci OSN s regionálními a subregionálními organizacemi, včetně Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), Společenství nezávislých států (SNS), BRICS a Euroasijské hospodářské unie (EAEU). „Relevantnost tohoto tématu byla potvrzena přijetím dvouletých rezolucí o spolupráci OSN–ODKB a OSN–SNS na 77. zasedání Valného shromáždění OSN, které odráží stálý pokrok a pozitivní dynamiku v posilování těchto vztahů,“ píše se v ruské pozici.Jasný a logický postoj Ruska ohledně ukrajinského konfliktu a mezinárodních záležitostí zjevně dráždí některé síly na Západě vzhledem k tomu, že ruská delegace ještě nezískala americká víza, aby se mohla zúčastnit nadcházejícího zasedání Valného shromáždění OSN.