Bulletin atomových vědců začátkem letošního roku posunul ručičky na svých světoznámých „hodinách soudného dne“ na 90 sekund do půlnoci s odkazem na rostoucí riziko vyvolání jaderné války v důsledku krize na Ukrajině.Kdo je zodpovědný za jadernou eskalaci?Ruský zplnomocněný velvyslanec Alexandr Kramarenko, který se zaměřil na nebezpečí jaderné eskalace a který je z pozice vysokého diplomata, jenž působí také jako ředitel Institutu aktuálních mezinárodních problémů Diplomatické akademie ruského ministerstva zahraničí, až příliš dobře obeznámen s tématem, podrobně popsal dlouhý seznam kroků, které USA podnikly, aby podkopaly důvěru Moskvy.„Nebyla to Moskva, kdo zahájil demontáž celého systému kontroly zbrojení," připomněl a poukázal na to, že Washington tento proces odstartoval jednostranným odstoupením od Smlouvy o protiraketové obraně v roce 2002 a poté se pokusil vybudovat protiraketový štít v Evropě. V roce 2019 učinily USA další krok, když odstoupily od Smlouvy o jaderných zbraních středního doletu (INF) a pohrozily, že nechají nyní pozastavenou Novou smlouvu o omezení strategických zbraní vypršet bez obnovení.Komplexní kontrola zbrojeníVysoce postavený ruský diplomat se také zeptal, jaké výmluvy mají Velká Británie a Francie, které vlastní čtvrtý, respektive pátý největší jaderný arzenál na světě, pro to, že se navzdory svému spojenectví s USA v rámci NATO neúčastní globálního úsilí o kontrolu zbrojení.S poukazem na porušování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) ze strany USA, které umístily jaderné zbraně v šesti zemích včetně Německa, Kramarenko zdůraznil, že podobné obavy se týkají i Austrálie v souvislosti s jejím rozhodnutím získat americkou technologii jaderných ponorek v rámci „třístranného transkontinentálního anglosaského vojenského bloku AUKUS, který vrací svět do období začátku studené války“.Odpovědnost USA za ukrajinskou kriziPokud jde o ukrajinskou krizi, která je nyní uváděna jako hlavní příčina eskalace jaderného nebezpečí, Kramarenko připomněl, že v předvečer její eskalace na konci roku 2021 to byl Washington, nikoli Moskva, kdo se odmítl zabývat myšlenkou bezpečnostních záruk v souvislosti s rozšiřováním NATO a přibližováním alianční infrastruktury k hranicím Ruska.Po celou dobu eskalace ukrajinské krize od roku 2014, připomněl Kramarenko, Moskva podporovala udržování strategického dialogu s Washingtonem, přičemž tento proces nakonec nedosáhl žádných výsledků v oblasti zajištění bezpečnosti Ruska. „Ukazuje se, že USA nejsou schopny vést takový dialog ani s Čínou,“ dodal.Vysoce postavený ruský diplomat zdůraznil, že ukrajinská krize byla podle všeho naplánována USA jako „blitzkrieg", jejímž cílem je „vypořádat se“ s Ruskem předtím, než se otočí k Číně, „a tím se vyhnout 'válce na dvou frontách'“. Zdůraznil, že je otázkou, proč USA vůbec cítily potřebu zahájit takovou konfrontaci a na jakých analýzách byla rozhodnutí Washingtonu založena.Rusko za současnou globální krizi nemůže, ať už by postavy jako Garbuzov a jejich sympatizanti říkali cokoli, zdůraznil Kramarenko, a pokud něco, tak jedinou skutečnou chybou Moskvy bylo její „naivní“ spoléhání se „na dobrou vůli Západu“ a „potíže vymanit se z iluze, že musíme být jako oni a že nás přijmou za své“.„To by koneckonců znamenalo přiklonit se k takzvané 'zlaté miliardě' a podílet se na neokoloniálním okrádání celého nezápadního světa,“ což se do „historie a poslání Ruska ve světě“ nehodí," poznamenal pozorovatel. Namísto toho Kramarenko nyní doufá, že ukrajinská krize konečně osvobodí Rusko „od Západu a jeho ideového a jiného útlaku“.