17. a 18. října proběhla konference k 10. výročí rozběhu Iniciativy pásu a cesty (BRI) čili Nové Hedvábné stezky. (Foto: Flickr)

Na tuto událost se ovšem nabaluje celá série dalších významných diplomatických a business akcí, neboť se sem sjela řada hlav států, expertů a businessmanů ze všech zemí, které tato síť dopravních tras a infrastruktur po světě proplétá, aby zde proběhla i řada souběžných jednání a obchodů. Mezi zúčastněnými hlavami států přijel i ruský prezident Putin, který v současnosti moc do zahraničí nejezdí, a z evropských vůdců např. maďarský premiér Viktor Orbán.

Člen EU a Visiegrádské čtyřky Maďarsko je jednou ze zemí, která je do iniciativy BRI z Evropského kontinentu a z EU nejvíce zapojená. S Čínou úzce spolupracuje, je jedním z hlavních uzlů propojení EU s čínským finančním systémem a z hlavních účastníků infrastrukturních a investičních aktivit Číny ve Střední a Jižní Evropě. Proto vůbec nepřekvapuje, že už den před rozběhem této konference podepsalo Maďarsko s Čínou pět dohod o spolupráci jak v rámci iniciativy BRI, tak v rámci bilaterálních ekonomických vztahů obou zemí.

Má jít o druhý balíček prioritních projektů spolupráce Číny s Maďarskem o společném budování druhého kola BRI. Dohodly se v nich o podpoře širší škály projektů nejen v těchto infrastrukturách, ale i rozsáhleji v průmyslu, při vědeckém výzkumu a vývoji a navíc i ve finančnictví.

Kromě těchto dohod byla podepsána i čtyři memoranda o porozumění zaměřená na vzájemnou spolupráci v průmyslových investicích, na politikách ekonomického rozvoje, zeleného a nízko-uhlíkového rozvoje a na digitální ekonomice.

Poukazuje to jak na sílící vzájemnou, už nějakou dobu velice výnosně fungující spolupráci, tak na celkové rozšiřování spolupráce do nadnárodního globálního projektu spolupráce BRI, o němž se souběžně jedná.

Den po podepsání těchto dohod se čínský prezident Xi Jinping mezi řadou hlav států dorazivších na tuto konferenci na bilaterální schůzce v Pekingu setkal i s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Xi přitom zdůrazňoval čínský závazek prosazovat hlubokou synergii s Maďarskem v rámci BRI a při naplňování maďarské politiky „Otevřenosti k východu“, aby s ním Čína sdílela rozvojové příležitosti a dosažené přínosy.“

„Obě strany by měly spolupracovat na včasném dokončení a zprovoznění železnice Budapešť-Bělehrad,“ říkal např. Xi. Také ujišťoval, že Čína je připravena k další spolupráci s Maďarskem v jeho snaze stát se významným vůdcem prosazování kooperace mezi Čínou a zeměmi Střední a Východní Evropy přinášející trvale udržitelný pokrok v čínsko-evropských vztazích.

V návaznosti na tento společný železniční projekt s Čínou ve stejný den podepsalo i Srbsko, další účastník tohoto železničního projektu, dohodu s čínským dodavatelem vysokorychlostních vlaků CRRC Changchun Railway Vehicles Co o odběru pěti vlakových souprav pro dokončovanou trať Budapešť-Bělehrad. Jde o první dodávku vysokorychlostních vlakových systémů s provozními rychlostmi přes 200 kilometrů za hodinu dovezených do Evropské unie.

Projekt železnice propojující metropole Maďarska a Srbska – Budapešť a Bělehrad – je současnou vlajkovou lodí budování infrastrukturní větve Nové Hedvábné stezky BRI v zemích Střední a Východní Evropy. Tento její první výhonek zkrátí po dokončení projektu čas cesty mezi oběma metropolemi z dosavadních osmi hodin na tři hodiny.

Orbán komentoval přístup své země k této iniciativě slovy: „Maďarsko rozhodně podporuje iniciativu BRI a nadále se v ní bude aktivně účastnit.“

Na Maďarsko se v současnosti pohlíží jako na hlavní most zajišťující propojení Střední a Východní Evropy i Evropské unie jak s Čínou, tak s mezinárodním projektem BRI a s širším ekonomickým provazováním Eurasie. Nedávno jsme např. psali o roli Maďarska v propojení mezi finančním systémem EU a Číny.

V současné době rámec spolupráce Číny se zeměmi Střední a Východní Evropy CEEC prožívá neklidné období. Estonsko, Litva a Lotyšsko z tohoto rámce vystoupily. Česká republika, jejíž tragicky zesnulý finančník Kellner a bývalý prezident Zeman bývali zvláště významnými proponenty spolupráce našeho regionu s Čínou, s nástupem současné vlády v těchto snahách značně polevila a její ministr zahraničí Lipavský dokonce prohlásil, že ČR už není aktivním účastníkem CEEC a že v tom nevidí budoucnost.

Maďarsko oproti tomu vede svou vlastní nezávislou zahraniční politiku k obhajobě vlastních národních zájmů, včetně politiky k Číně, se kterou má, jak prohlašuje, značné společné zájmy. A zavedený rámec spolupráce CEEC poskytuje možnosti ke zlepšení spolupráce a investic tohoto regionu s Čínou, z čehož mají aktivně zapojené země, jako zmiňované Maďarsko a Srbsko, značný prospěch, ale nejen ony. Mechanismus spolupráce CEEC funguje paralelně s BRI, vzájemně se doplňují, takže dochází ke spolupráci i v rozvoji infrastruktur, finančnictví, zemědělství, turismu aj.

Do toho se zapojuje Maďarsko jako vůdčí aktér a prosazuje regionální spolupráci včetně širší infrastrukturní spolupráce zemí Střední a Východní Evropy v rámci BRI. Např. zmiňovaná železnice Budapešť Bělehrad je v podstatě součást širšího projektu, který by mj. měl Maďarsku otevřít hladký přístup i k mořské bráně čínsko-evropských rychlostních mořských a pozemních expresních dopravních cest. To by mělo přispět k hospodářskému růstu Maďarska i celého regionu.

Maďarsko bylo např. první evropskou zemí, která svého času podepsala dokument o spolupráci na projektu BRI. Stalo se od té doby jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů Číny ve Střední a Východní Evropě. Takže loni jejich dvoustranný obchod dosáhl objemu 15,52 miliardy $, což je oproti roku spuštění projektu BRI, tj. 2013, nárůst o 84 procent.

V roce 2022 obnášely čínské přímé investice do Maďarska 426 milionů $ do obchodů, chemického průmyslu, financí, komunikačních zařízení, nových energií, logistiky a do různých průmyslů.

Silně se tato spolupráce projevuje i u souseda Maďarska v Srbsku, kde se Čína silně investičně zapojuje, čímž se stává jedním z hlavních tahounů rozvoje této země silně zapojené do CEEC a do BRI. Projevuje se to i na postoji místního obyvatelstva, kde podle posledních průzkumů veřejného mínění podporuje více lidí vstup Srbska do BRICS než do EU. Srbsko právě také podepsalo jako první země CEEC s Čínou smlouvu o volném obchodu.

Zdroj: cri.cn