Ve svém posledním textu máte titulek: „Milovaná vládo. Jsi tu od toho, abys jednala, abys přijímala rychlá opatření, když si to situace žádá.“ Činí tak vláda podle vás?

Ne. Sociální systém je nastaven zničujícím způsobem a bylo nutné jednat už dávno. Co si mají myslet občané, kteří celý život pracovali a nyní pobírají mnohem menší důchod, než kolik činí náklady na jednoho přijatého imigranta? Jak mají vnímat tuto podezřelou státní velkorysost občané, bezdomovci, kteří se často propadli na dno bez většího vlastního zavinění a žádné zvláštní péče se jim nedostává? Jak se mají dívat na tuto politiku invalidé, opuštěné a nemocné děti?

Takto nevypadá úsilí o sociální smír. Vláda může okamžitě předložit poslancům návrh, který doslova zneatraktivní zemi pro ekonomické migranty. O ty skutečně potřebné se potom můžeme starat zejména v utečeneckých táborech. A seriózní uchazeči o pobyt v naší zemi? Ti musejí procházet řádným azylovým řízením.

Jak máme postupovat s ilegálními imigranty?

Je to přetěžká otázka: Kam s ilegálními imigranty, kteří se už dostali na naše území a nemají žádný doklad, či si dokonce opálili bříška prstů, aby tak ztížili identifikaci? Do táborů, kde budou jíst chléb, pít vodu a budou čekat na odvoz do své rodné země, až bude zjištěna. Alibistická představa, že je necháme porušovat náš právní řád, neboť utíkají do Německa, se vrátí na hlavu nám i Němcům. Hlavně však je to bohužel výzva k občanské neposlušnosti.

Co s ochranou hranic? Je v ohrožení Schengen?

Vláda musí činit viditelné kroky k ochraně vlastních hranic, neboť zrušení Schengenu je prakticky otázkou času. Je třeba lépe předvídat. Vzpomínám si, že jsem se v roce 1993 hádal s ministrem vnitra Rumlem, kterého jsem se snažil přesvědčit, že rušení ochrany hranice je nerozumné, protože ji budeme ještě potřebovat. Byl jsem bohužel označen za katastrofistu. Připomenu také, že Česká republika potichoučku ratifikovala Úmluvu o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni. Oznámila nám to 17. července 2015 Rada Evropy. Zavázali jsme se tak zajistit právo všech cizinců z kteréhokoli světadílu budovat v České republice svá místní sdružení pro obhajobu svých zájmů a projevů své kulturní svébytnosti, právo cizinců zakládat vlastní odbory, právo cizinců volit v místních volbách apod. Účinnost této úmluvy nastane 1. listopadu 2015. Dovedete si domyslet důsledky? Z výčtu vyberu pouze právo volební. To je totiž opravdu základním právem občanským. Až cizinec získá české občanství, nechť volí a rozhoduje o našich věcech veřejných. Proč by však měl do té doby rozhodovat o životě českých občanů? Úmluva by prostě měla být vypovězena!

HLASOVÁNÍ POSLANCŮ O ÚMLUVĚ VE DRUHÉM ČTENÍ

DETAILY A TEXT ÚMLUVY

Vysvětluje česká vláda dostatečně své počínání?

Vláda komunikuje mizerně s vlastními lidmi. Nemůže jim sdělovat, že se chovají špatně jenom proto, že s ní naprostá většina obyvatel země nesouhlasí. Musí naopak zvát různé iniciativy (nikoli organizace žijící z migrační vlny) ke stolu a probrat s nimi možnosti spolupráce při vnější i vnitřní obraně ČR. Musí jim vysvětlovat svoji strategii (je-li jaká) a obhájit svůj postup. Nebo usiluje o výměnu voličů? A to nejtěžší nakonec…

Tím myslíte co?

Vláda je povinna postavit se hlavním viníkům devastace mezinárodního práva veřejného, svévolných likvidací suverénních států a cizích kultur. Musí se pokusit pomáhat odstraňovat příčiny vyhánění milionů lidí z jejich původních domovů a kulturních prostředí. Ta strašlivá devótnost vůči USA a Bruselu národ stále větší měrou uráží. Stále častěji nám tane na mysli předlistopadový vztah našich „vůdců“ k SSSR. Islámský stát bude zničen jedině tehdy, když jej přestanou podporovat USA, Francie, Saúdská Arábie, Katar, Turecko… A když jej přestanou západní ropné společnosti platit skrze výhodný nákup ropy. Teď hned může vláda dělat přijatelnou a intenzivní zahraniční politiku se svými sousedy a státy Visegrádské čtyřky. Je to základní nutnost. Českou vládu nemáme na prosazování cizích zájmů.

Toto je jen výčet nejnutnějších opatření v současné fázi migrační, ale především civilizační krize. Opatření mají za cíl zbrzdit proces rozkladu na přijatelnou rychlost, získat čas a zvýšit národní sebevědomí. Zatím však posloucháme kulaté řeči a činů je vidět pomálu.

Zdá se, že současná imigrační krize Evropu velice zaskočila a je ve vleku událostí. Dala se předvídat?

Krize se dala dávno předvídat. Politické loutky ji jenom gumovaly v záhybech šedé kůry, neboť jim bylo zřejmé, co od nich zločinný bankovní systém vyžaduje. Je již veřejně zaznamenáno, že se občas některý příslušník tajných služeb vzepřel a pokusil se veřejnosti předat zprávu, že všechno je jinak, nicméně politika přehlušila svým kolovrátkem tato alarmující sdělení. Řada expertů varovala před agresí vůči Jugoslávii, Sýrii, Libyi, Iráku či Afghánistánu. Marně.

Co teď? Dokážou evropští politici současné krizi čelit?

Předvídatelná situace nastala a náhle zjišťujeme, že král je nahý. Evropští politici chtějí (ze zištných důvodů) posloužit strukturám nadnárodní moci, a vedou tak Evropu ke konfliktu uvnitř sebe sama. Současná „politická elita“ již více nedokáže, je znehybněna. Evropská unie a důležité evropské státy mají v čele neosobnosti, jež dnes nejsou schopny přijít s řešením vybočujícím ze zaběhlé praxe. Bojí se svého stínu. Evropa vnitřních konfliktů, občanského napětí a s hrozbou potenciální horké války bude povolnější. S tím počítají západní oligarchové.

Převzato z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Imigranti-zde-budou-moci-delat-vsechno-co-delame-my-na-zaklade-teto-pokoutne-prosazene-umluvy-Byvaly-policejni-prezident-nam-k-tomu-rekl-vice-398408