Podle deníku Financial Times je téměř jisté, že eurozóna zažije do konce roku 2023 recesi, uvedl bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. (Foto: Flickr)

Ve středečním projevu na konferenci v Bruselu pořádané těmito novinami uvedl, že propad pravděpodobně nebude „hluboký“ ani „destabilizující“.

„Je téměř jisté, že do konce roku budeme mít recesi,“ citovaly FT bývalého centrálního bankéře a bývalého italského premiéra. „Je zcela jasné, že to ukážou první dvě čtvrtletí příštího roku.“

Belgický guvernér Pierre Wunsch ve svém dřívějším projevu v Bruselu uznal dopad přísnější měnové politiky a uvedl, že rizika růstu jsou „vychýlena směrem dolů“. Dodal, že eurozóna „vstupuje do určité slabé formy stagflace“.

Draghiho komentáře

„Buď bude Evropa jednat společně a stane se hlubší unií, unií schopnou vyjadřovat kromě všech hospodářských politik také zahraniční a obrannou politiku… nebo se obávám, že Evropská unie nepřežije jinak než jako jednotný trh.“

„Evropská ekonomika v posledních více než 20 letech ztrácí konkurenceschopnost, a to nejen vůči Spojeným státům, ale i Japonsku, Jižní Koreji a samozřejmě Číně.“

„V mnoha, mnoha technologických oblastech, technologických oborech jsme ztratili přítomnost, ztratili jsme stopu.“

Draghi tlačí na fiskální unii

Mario Draghi, je bývalý šéf ECB, bývalý šéf italské centrální banky a bývalý technokrat (nevolený) italský premiér.

Očekávám, že jeho výroky o recesi budou mainstreamová média opakovat stokrát, ne-li vícekrát. Jeho komentáře o fiskální unii jsou však skutečným příběhem, nikoliv recesí.

Draghi se vyhnul termínu fiskální unie, ale usiluje o záchranu jižní Evropy obecně a Itálie konkrétně. Jako šéf ECB tvrdě tlačil směrem k měnové unii a neuspěl.

Komentuji to zhruba od roku 2004.

Euro má fatální nedostatky

Samotné euro je fatálně chybné, protože neexistuje jediná úroková sazba, která by dávala smysl pro Německo, Řecko, Itálii, Francii a Španělsko, natož pro 19 zemí.

Ke změně čehokoli, co není výslovně povoleno Maastrichtskou smlouvou, je třeba jednomyslného hlasování.

Na počátku bylo Francii dovoleno vnutit svou zemědělskou politiku všem ostatním zemím, aby ochránila rodinné farmy. Rovněž Německo na začátku nepožadovalo žádnou fiskální unii.

Kvůli Francii každoročně selhává globální obchodní politika. A když Řecko pod Draghiho dohledem téměř vybouchlo, HMU nenechala Řecko ani potopit, ani ho nezachránila.

Itálie potřebuje reformu bank a produktivity již desítky let, ale ani v době, kdy byl Draghi jejím prezidentem, nedosáhla v obou oblastech téměř žádného pokroku.

Jednotný trh je také neúspěch

Selháním je i jednotný trh (EU). V EU je 28 zemí a změnit něco důležitého je téměř nemožné.

Uzavření jednoduché obchodní dohody s Kanadou trvalo desítky let, protože několik malých zemí EU požadovalo změny, které Kanada nechtěla přijmout.

Pravidla chůvy

EU je kolektivně řízena bandou nanukratů, kteří by ve jménu konkurenceschopnosti rozbili každou společnost ještě předtím, než by začala fungovat.

Google, Microsoft, Amazon, Facebook a Nvidia by v EU nemohly existovat, protože by je nannycrats rozbili dřív, než by se vůbec rozrostly.

USA mají nejsilnější a nejsvobodnější kapitálové trhy na světě. Čínské korporace dostávají státní podporu na podporu exportu.

Naproti tomu EU má nanukraty, kteří trvají na spravedlnosti, aniž by měli jasnou představu o tom, co to spravedlnost je.

Draghi naříká: „V mnoha, mnoha technologických oblastech, technologických oborech jsme ztratili přítomnost, ztratili jsme stopu.“

Vskutku, a právě jsem vysvětlil proč.

Dívat se zpět, ne dopředu

Německo se dívá dozadu a stále se snaží chránit svůj náskok v oblasti dieselových technologií a analogových telefonů. Německá infrastruktura je kvůli nedostatku investic žalostná.

V oblasti umělé inteligence je EU daleko za USA a Čínou. EU se zaručeně propadá stále více dozadu, protože místo toho, aby se snažila dohnat náskok, usiluje o další regulaci, která by všechny ostatní zastavila.

Vojenská a zahraniční politika

Draghi chce „unii schopnou vyjadřovat kromě všech hospodářských politik také zahraniční a obrannou politiku“.

To je ale hloupost. Jediná země může zablokovat jakoukoli zahraničněpolitickou akci. Maďarsko i Polsko tak učinily, první z nich několikrát v případě Ruska.

Je to, jako by Illinois mohlo zablokovat cokoli, co chce udělat prezident USA.

Je absurdní naříkat nad zahraniční politikou a naznačovat armádu EU, když se EU nedokáže dát dohromady ani v oblasti zemědělské politiky.

EU neselže, selhala už dříve

Draghi naříká: „Obávám se, že Evropská unie nepřežije jinak než jako jednotný trh.“ A to je pravda.

Již nyní není EU ničím jiným než „jednotným trhem“ vedeným nefunkčními nannycraty s nekonečným regulačním šílenstvím a příliš malým podílem kapitalismu volného trhu.

EU se hádá o hraniční politiku, umělou inteligenci, G5, zemědělství, obchod, armádu EU a doslova o všechno. Totéž by se dalo říci o USA, ale v USA stačí ke změně věcí většina, nikoli 50 z 50 (v EU 28 z 28).

EU neselže, protože už selhala. Rakovinné odumírání je však pomalé a trýznivé. Pravidla EU a HMU také znemožňují, aby se to změnilo.

Zdroj: mishtalk.com