Společnosti si houfně půjčují u bank na pevnině kvůli jejich nejnižším úrokovým sazbám, ale většina půjček je určena pro použití na pevnině, v Hongkongu nebo pro dvoustranné obchody. (Foto: Flickr)

Čínský jüan předstihl euro a stal se druhou největší měnou v globálním obchodním financování.

Je to proto, že společnosti si houfně půjčují od bank na pevnině kvůli jejich nejnižším úrokovým sazbám.

Firmy se vydávají na čínské dluhové trhy, vydávají rekordní množství dluhopisů denominovaných v jüanech a ve velkém si půjčují, protože náklady na financování jinde vzrostly.

Společnosti a banky získávají rekordní množství hotovosti prostřednictvím dluhopisů v jüanech vydávaných na pevnině a v Hongkongu, známých jako panda, resp. dim sum.

Rostoucí podíl jüanu na globálním financování je pro Čínu jednou z hlavních priorit v oblasti internacionalizace, i když se zdá, že nedávná aktivita byla v drtivé většině určena pro domácí použití.

„Panda dluhopisy neustále podporují funkci renminbi jako měny financování,“ uvedla minulý měsíc ve své zprávě Čínská lidová banka (PBOC). Motivovala banky k poskytování úvěrů zahraničním firmám a umožnila širší používání jüanů mimo Čínu.

Podíl jüanu jako globální měny na financování obchodu vyskočil v září na 5,8 % z 3,9 % na začátku roku a podle SWIFT poprvé překonal euro.

V mezinárodním platebním styku dominuje provoz akreditivů – forma krátkodobého financování, která usnadňuje obchod. Bez ohledu na to však sotva stíhá dominantní postavení dolaru, které činí 84,2 %.

Několik ukazatelů internacionalizace jüanu – včetně nástroje Standard Chartered Bank, který měří globální používání jüanu, a indexu Bank of China Cross-border RMB Index (CRI) – dosáhlo letos rekordních hodnot.

Zdroj: asiafinancial.com