O vývoji umělé inteligence (AI) bylo dost slyšet už v 90. letech a na konci 90. let mi můj zaměstnavatel zakoupil systém AI na bázi neurálních sítí pro datovou analýzu, takže prodejce nám tehdy říkal, že jsme první za bývalou Železnou oponou, kdo to od IBM kupuje, a školení k tomu jsem musel prodělat v Miami na Floridě. (Foto: Flickr)

Pak čas běžel, AI vyvíjelo pár obřích korporací, a využívali ji datoví analytici k hledání obrazně řečeno „tváří v mracích“ při zkoumání hromad dat, v nichž se skrývala skrytá pravidla a smysl ve spoustě informačního šumu.

Čas se ale hnul dále. Z AI se stala i hračka zábavního průmyslu a umělecké kreativity a levné čipy přímo pro AI od NVIDIA a různá udělátka si může koupit každý a vyvíjet s tím něco na koleně i mimo obří mega-korporace. A najednou se z AI stala hrozba, kterou nás straší. Ohrožení národní bezpečnosti USA, a předmět frenetických regulací jako nedávná vyhláška amerického prezidenta Joe Bidena o AI. Ta samozřejmě AI reguluje pod všemi těmi ušlechtilými záminkami jako ochrana spotřebitelů, občanská práva, ale chce prý lepší inovace. Všechno to nese rysy vytvoření regulace AI jako politického nástroje, který má ve vývoji těchto technologií udržet jen privilegované. Ty správné mega-korporace a vybraný okruh zemí, které nejsou hrozbou národní bezpečnosti stejně, jako když se ve jménu „ochrany lidských práv“ i „životního prostředí“ šikanuje každý, kdo je nepohodlný.

V Číně, která je v těchto technologiích v popředí, ale je terčem např. omezení vývozu čipů z NVIDIA pro tyto technologie, se tedy ozývá pokřik, že je to politizace technologií, a dost oprávněně. Čína volá po co nejotevřenější mezinárodní spolupráci na těchto technologiích, které mají být klíčové pro rozvoj Čtvrté průmyslové revoluce, aby se tím otevřely všechny příležitosti pro každou lidskou bytost.

Jenže situace v AI se začíná podobat jiným technologickým průlomům, které se těm s politickou protekcí nepodařilo uregulovat. Je to stejné, jako když začaly být dobře dostupné počítačové čipy. V důsledku toho maličké garážové firmičky v 80. letech rozpoutaly revoluci osobních počítačů a počítačových sítí a tento obor se zcela vymkl kontrole tehdejším megakorporacím.

Nebo když přišel nástup 5G mikrovlnných komunikačních sítí a čínské firmy v čele s Huawei si dovolily dostat se na špičku tohoto oboru a předehnat dosud nad trhem panující americké síťové giganty.

Teď si už zase s AI hraje kde kdo „v garáži“ mimo největší korporáty jako při vzniku PC a těch „garáží“ je podezřele moc v technologických parcích u Žluté řeky, takže by se na špičku mohla dostat klidně Čína stejně jako v 5G sítích. A takový kapitalismus volné soutěže v zemi svobody USA dopustit nemohou. Těmi nejúspěšnějšími firmami a dokonce zeměmi smí být jen ti, kdo dostanou řádné feudální privilegium na špičkový vývoj. AI je proto nutno regulovat a podrobit stejné „ochraně“ jako lidská práva a životní prostředí, aby šlo kohokoliv svévolně diskriminovat.

Podle webu Bílého domu se teď tedy budou muset všichni vývojáři AI podrobit kontrole zacházení s technologiemi, které jsou hrozbou pro národní bezpečnost, hospodářství, veřejné zdraví aj. Každý svůj objev musí hlásit americké vládě, která ho podrobí testům podle Zákona o obranné produkci, a teprve, co jim vláda povolí, budou moci sdělit veřejnosti a nabízet volně na trzích.

Údajně to široce konzultovali v rámci správy AI se svými Západními spojenci jako EU, Austrálie, Kanada a Japonsko a má jít prý i o to, aby zabránili svým protivníkům ve zneužití AI k vojenským účelům.

Všechno to má rysy pokusu monopolizovat si tento obor pro vybrané společnosti a země, ač v dokumentu se píše o nutnosti mezinárodní spolupráce, aby inovace byly dost rychlé.

Ač i samotná Čína přistoupila k určitým umírněným regulacím obsahu generativní AI a služeb využívání generativní AI, aby se zabránilo potenciálním rizikům, a ač chce zavést i určitý opatrný rámec regulací v rámci zemi BRICS a se zeměmi jako USA spolupracovat na rozumné míře regulací, tak to, co zkouší USA, má jasný charakter pokusu o monopolizaci a vytvoření dalšího klacku proti každému, kdo se jí znelíbí, jako když zneužívá lidská práva a národní bezpečnost.

V Číně k nebezpečí AI přistupují hlavně tak, že samotná technologie není hrozbou, nebezpečí představují spíše její uživatelé, kteří nejsou dost šikovní, aby AI nepoužívali způsobem, který jim může nakonec ublížit. Tedy větší problém jsou uživatelé, jak tvrdí třeba Liu Gang, ředitel Nankaiského ekonomického institutu a Čínského institutu strategie vývoje AI nové generace.

Ten s dalšími experty předložil analýzu varující proti potenciální politizaci AI technologií nové generace, kterou by USA nejspíš v tomto oboru vyvolaly podobný hrozný stav, jaký teď panuje na trhu mikroprocesorů, který americká vláda značně svými regulacemi rozvrátila, kdy rozvoj tohoto oboru v Číně tím naopak spíše urychlila.

Západní jestřábi dokonce vyzývali, aby byla Čína vyloučena z nadcházejícího mezinárodního Summitu o bezpečnosti AI v Británii, až donutili britského premiéra Rishi Sunaka veřejně pozvání Číny na tento summit obhájit.

A nepozvat tam zemi, která je ve vývoji AI a 5G mezi těmi největšími špičkami – Čínu, by jistě bylo extrémně krátkozraké, když Čína je jedním ze současných největších budovatelů digitálních infrastruktur v rozmanitých částech světa a zavádění digitalizace.

A dosavadní blokády čínských do AI zapojených firem jako Baidu, iFlytek s jejich řešeními ve stylu ChatGPT zatím nedopadá moc úspěšně, když Baidu přišla svým ERNIE Botem pro veřejnost.

Čína má podle Liu Ganga v úmyslu své výpočetní technologie posílit do roku 2025 o 50 procent a překročit v té době hranici 300 EFLOPS a budovat infrastrukturu pro rozvoj ohromného sektoru AI.

„Jelikož je AI kriticky důležitá pro Čtvrtou průmyslovou revoluci, je třeba od počátku nastolit mezinárodní spolupráci, aby země spolu mohly diskutovat o využití AI ve společnosti a o potenciálních problémech, v čemž by se mělo dosáhnout řady konsensů,“ říká Liu.

USA nedávno vyeskalovaly svůj boj proti rozvoji Číny právě omezeními vývozu nejpokročilejších AI čipů. Ač americké firmy si už nachází cestičky jak to obcházet.

Ovšem Čínská rada pro podporu mezinárodního obchodu prohlašuje: „Americká opatření vážně porušují principy tržní ekonomiky a mezinárodní obchodní pravidla, kdy stupňují fragmentaci globálních dodavatelských řetězců polovodičů.“

Proti americkým regulacím se tvrdě staví celá čínská business komunita, když tvrdí, že prospěch z toho nebude mít nikdo, ani samotné USA, a hlasy proti se ozývají od celého globálního businessu.

Čínská rada k tomu prohlašuje: „Odpovídající podniky celého světa by si měly udržet vzájemnou důvěru a spolupráci, aby ony společně zajistily bezpečnost, stabilitu a hladkost globálních dodávek a průmyslových řetězců.“

Zdroj: cri.cn