Letos oslavila 10. výročí svého vzniku Iniciativa pásu a cest (BRI) přezdívaná též Nová Hedvábná stezka. Jde o projekt budování mezinárodní konektivity ve formě dopravních, logistických, energetických i institucionálních struktur pro mezinárodní obchod a spolupráci s podporou navazujících investic, které se v pásu kolem takovýchto cest následně začnou nesmírně vyplácet. Jde o asi nejrozsáhlejší mezinárodní projekt moderní epochy, v němž hraje ústřední roli Čína, který se stal tahounem ekonomického růstu v zúčastněných zemích i záchranným lanem v časech ekonomických katastrof.

Na dosavadní zlatou dekádu tohoto nesmírně úspěšného a mezinárodně populárního projektu má ovšem navázat další desetiletí, pro které byla 24. listopadu vytčena nová perspektiva, když toho dne zveřejnila Čína nový dokument s názvem „Vize a akce pro vysoce kvalitní spolupráci na Pásu a cestě: Jasnější výhled na další desetiletí.“

V příští dekádě má BRI nadále globálně rozhýbávat růst, prosperitu a provázanost světových ekonomik, ovšem jak napovídá formulace „vysoce kvalitní“, má jít o to, co Čína nazývá vysoce kvalitním rozvojem, který si Čína vytyčila, a jak je vidět, chce tento svůj rozvojový model přes BRI do světa i šířit. Vysoce kvalitní rozvoj totiž nespočívá jen na tom, co se též označuje za extenzivní rozvoj, v němž se budují nové rozsáhlé dopravní, výrobní, urbanistické aj. kapacity, nýbrž o rozvoj, při kterém jde o rychlé zvyšování produktivity vybudovaných kapacit tažené rychlými inovacemi. Proto v následující zlaté dekádě BRI nemají růst jen nové železnice, přístavy, letiště, logistická centra, celní odbavovací terminály, elektrárny aj., nýbrž má být větší důraz kladen na to, aby rozvoj v pásu při těchto cestách měl k životnímu prostředí přívětivý charakter – byl zelený, více se má posílit digitální rozvoj, ve kterém digitální sítě nebudou o nic méně důležité než ty dopravní, s budováním vysoce stabilních a udržitelných dodavatelských řetězců v rámci investic v pásech „Hedvábné stezky“ a to vše má být plné rychlých inovací. 

Dosavadní důraz se v BRI kladl na mezinárodní koordinaci, konektivitu infrastrukturami, hladký obchod, finanční integraci a mezilidské vazby, nyní k tomu má přibýt zelený rozvoj, nové formy a modely digitální kooperace, technologické inovace a mezinárodní zdravotní spolupráce.

Nově se podle akčního plánu má BRI zaměřit na organickou integraci obchodu s nejnovějšími technologiemi včetně internetu, internetu věcí, práce s velkými daty, umělé inteligence (AI) a počítačových blockchainů. V rámci přediva vztahů nabalených na BRI, by tedy měla vzniknout nová fáze spolupráce se všemi rysy vysoce kvalitního rozvoje.

Kromě většího využívání nových technologií a digitalizovaných forem spolupráce v rámci těchto projektů a vznikajících vztahů by mělo docházet i k vyšší mezinárodní spolupráci nejen v zavádění nových technologií, ale i při jejich vývoji.

Zatímco Západní ideologové se ohání mantrou odstraňování rizik jako záminkou k vylučování Číny z dodavatelských řetězců, tak na tiskové konferenci k novému akčnímu plánu Číny pro BRI čínští činitelé zdůrazňovali nutnost většího důrazu na vyšší odolnost – tudíž anti-rizikovost – dodavatelských řetězců budovaných v rámci BRI a na větší pokrytí mezinárodního obchodu smlouvami o budoucím volném obchodu.

Je to logické, že pro Čínu jako největší dílnu současného světa má nízká rizikovost vysoce odolných dodavatelských řetězců klíčový význam. Další věc, o kterou Číně jde, je rostoucí míra vzájemného otvírání se trhů a urychleně v duchu svobodného obchodu a toků investic otvírá i své trhy, ač v poslední době ti Západní tržní hráči, kteří se neustále zaklínají svobodným trhem, hojně sahají k protekcionismu.

Ovšem za uplynulou dekádu objem dovozů a vývozů mezi Čínou a partnery zapojenými do BRI dosáhl 19,1 bilionu $ a vzájemné investice přesáhly 380 miliard $. Projekty spolupráce v rámci zemědělství, energetiky, digitální ekonomiky a dalších oblastí v rámci BRI značně posilovaly a modernizovaly průmyslové struktury spolu s optimalizací dodavatelských řetězců.

A za uplynulou dekádu zapojení EU do BRI zejména čínsko-evropskými železničními expresy mezi Čínou a Evropou projelo 79 900 vlaků dosahujících do více než 200 měst v 25 evropských zemích, takže se z této trasy stal „zlatý kanál“ stabilizace globálních dodavatelských řetězců, o čemž jsme se přesvědčili zejména v časech, kdy tato trasa fungovala jako záchranné lano v době Covidové. 

BRI se zatím světu ukazovala jako nejmarkantnější ukázka čínského přístupu transformace idejí z vize do reality přinášející sladké ovoce výnosných výsledků, kdy teď to má přejít do fáze, kdy má růst více kvalita než rozsah. A všechno se už hýbe. Na Fóru pásu a cesty o mezinárodní kooperaci před pár týdny bylo uzavřeno 458 nových smluv o spolupráci v BRI a Čína na projekty v BRI vyčlenila 109 miliard $.

Rozvoj přinesený BRI by měl posílit růst a odolnost rozvinutých ekonomik a urychlit povznesení těch dosud nerozvinutých. V současnosti má Čína podepsáno přes 200 smluv se 152 zeměmi a 32 mezinárodními organizacemi o spolupráci v BRI, což pokrývá 83 procent zemí, s nimiž má diplomatické styky.

V poslední době do so BRI značně zapojuje Střední východ, kdy zdejší země si užívají přínosů infrastrukturních projektů počínaje budováním přístavů až po závlahy zemědělských pozemků v odlehlých pouštních oázách. Ovšem roste i jejich zájem o investice do rozvoje BRI, které se ukazují být velice spolehlivě výnosné.

V této souvislosti stojí zato připomenout povídačku Západních ideologů o dluhové pasti v souvislosti s BRI, která se přes veškerý rozsah úvěrů na tyto projekty nekoná, neboť jejich smyslem, který naplňují, je vyvolat růst a prosperitu, která spolehlivou návratnost investic zajistí. A pokud jde o čínské úvěry, jejich smyslem není vydělávat v první řadě na úrocích, nýbrž na výnosech ze spolupráce s rostoucím a sílícím dlužníkem, kdy tyto výnosy se ukazují být rentabilnější než čisté úroky a stojí za to, občas provést restrukturaci dluhu, jen aby se růst bohatství dlužníka nezpomalil.

Zdroj: cri.cn