V pátek byl v Japonsku slavnostně spuštěn největší provozovaný experimentální reaktor jaderné fúze na světě, technologie, která je teprve v plenkách, ale kterou někteří označují za odpověď na budoucí energetické potřeby lidstva. (Foto: Flickr)

Fúze se liší od štěpení, techniky, která se v současnosti používá v jaderných elektrárnách, tím, že se dvě atomová jádra slučují, místo aby se jedno štěpilo.

Cílem reaktoru JT-60SA je prozkoumat proveditelnost fúze jako bezpečného, rozsáhlého a bezuhlíkového zdroje čisté energie – s větším množstvím vyrobené energie, než kolik se do její výroby vloží.

Šestipatrové zařízení v hangáru v Naka severně od Tokia se skládá z nádoby „tokamaku“ ve tvaru šišky, která má obsahovat vířící plazmu zahřátou na 200 milionů stupňů Celsia (360 milionů stupňů Fahrenheita).

Jedná se o společný projekt Evropské unie a Japonska, který je předzvěstí svého většího bratra ve Francii, rozestavěného Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER).

Konečným cílem obou projektů je přimět jádra vodíku uvnitř reaktoru ke slučování na těžší prvek, helium, při kterém se uvolňuje energie ve formě světla a tepla a napodobuje se proces, který probíhá uvnitř Slunce.

Výzkumníci v projektu ITER, který překračuje rozpočet, zaostává za harmonogramem a potýká se s velkými technickými problémy, doufají, že se jim podaří dosáhnout svatého grálu technologie jaderné fúze, čisté energie.

Sam Davis, zástupce vedoucího projektu JT-60SA, řekl, že zařízení nás „přiblíží k fúzní energii“.

„Je to výsledek spolupráce více než 500 vědců a inženýrů a více než 70 společností z celé Evropy a Japonska,“ řekl Davis při pátečním slavnostním otevření.

Komisař EU pro energetiku Kadri Simson prohlásil, že JT-60SA je „nejpokročilejší tokamak na světě“, a zahájení provozu označil za „milník v historii jaderné fúze“.

„Fúze má potenciál stát se klíčovou složkou energetického mixu v druhé polovině tohoto století,“ dodal Simson.

Výkon „čistého zisku energie“ se podařil loni v prosinci v Národním zapalovacím zařízení v Lawrence Livermore National Laboratory ve Spojených státech, kde se nachází největší laser na světě.

Americké zařízení používá jinou metodu než ITER a JT-60SA, známou jako inerciální udržovací fúze, při níž jsou vysokoenergetické lasery současně nasměrovány do válce o velikosti náprstku obsahujícího vodík.

Americká vláda označila výsledek za „přelomový úspěch“ v hledání zdroje neomezené, čisté energie a ukončení závislosti na fosilních palivech, která vypouštějí uhlík a způsobují klimatické změny i geopolitické otřesy.

Podle zastánců jaderné fúze nehrozí na rozdíl od štěpení žádné katastrofické jaderné havárie – jako například v japonské Fukušimě v roce 2011 – a vzniká při ní mnohem méně radioaktivního odpadu než v současných elektrárnách.

Zdroj: sciencealert.com