Ve čtvrtek 7. prosince 2023 došlo k významné události vedoucí k normalizaci našeho světa po časech rozvratu způsobeného pandemií Covid a konfliktními situacemi v souvislosti s krizemi na Ukrajině a v Gaze, tj. k 24. Summitu Čína-EU. (Foto: Flickr)

Byl to první takový summit od roku 2019, jenž zase proběhl ve formě osobního setkání účastníků, kteří se sešli v Pekingu, kam přiletil prezident Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a eurokomisař pro zahraničí Josep Borrell, který v rámci přípravných jednání Čínu navštívil už v říjnu, aby se tu sešli s čínským prezidentem Xi Jinpingem a s dalšími vrcholnými představiteli tohoto největšího obchodního partnera Evropy.

Stejně jako nedávné setkání prezidenta Bidena s čínským prezidentem je i toto setkání vnímáno jako krok směrem k normalizaci zejména hospodářské spolupráce v obchodu a investicích, pryč od snah jestřábích kruhů o odkloňování dodavatelských řetězců od Číny pod záminkou de-rizikovosti, neboť tento přístup business Západu považuje za vyloženě sebepoškozující. A samozřejmě je nutno projednat i řadu záležitostí ohledně celkového mezinárodního prostředí, které má teď dost těkavý a výbušný charakter. Ač toto setkání sleduje světová business komunita i geopolitičtí pozorovatelé se zatajeným dechem plni očekávání, tak moc zpráv o tom, čeho by třeba EU chtěla na jednání dosáhnout, není, a tak se zprávy v médiích omezují spíše na odhady analytiků a na přání zástupců businessu, kteří jsou plni očekávání.

Těžko totiž kdekoliv na světě hledat více nových obchodních a investičních příležitostí než ve spolupráci s čínskými podniky a je třeba zajistit, aby pro ni existovalo normální prostředí, kde je možno uzavírat spolehlivá partnerství se svými protějšky nerozvracená snahami kazi-kšeftů, kteří vám zakáží dovážet potřebnou technologii pro 5G sítě jako hrozbu národní bezpečnosti nebo vyvážet technologii pro výrobu čipů k vašemu špičkovému odběrateli, případně vás ostrakizují za rozběh vaší nové továrny, která potěší tisíce lidí v prudce se rozvíjejícím Xinjiangu, že seženou tak dobrou práci, když o vaší investici jakýsi ideolog prohlásí, že se takovou vzájemně výhodnou spoluprací se skutečnými Ujgury, jimž vaše investice přináší prosperitu, podílíte na jejich údajném útlaku.

Evropský business tedy tlačí na euro-představitele, aby urovnali business prostředí, jak se jen dá, kdy businessmani z nejvýznačnějších států EU jako Německo a Francie jsou v popředí tohoto úsilí a doufají v opětovné posílení vzájemné spolupráce, vytvoření funkčních mechanismů bilaterálních konzultací o obchodu a investicích.

Bohužel však, tak jednoduché to není. Nás svět samozřejmě sužují různé konflikty, ale ten největší konflikt zuří uvnitř Západní společnosti samotné. Konflikt mezi tvůrci reálných hodnot z businessu a trhem požadované práce a těmi, co se sami pasovali na ty jediné pravé bojovníky za Západní hodnoty. A těm se moc nelíbí ten volný trh a svoboda při navazování vzájemně výhodné partnerské spolupráce, díky nimž Západ svého času vyrostl na nejúspěšnější světovou civilizaci, a chtějí ty své údajné hodnoty nadřadit těm tradičním a těm reálným, po kterých je poptávka na trhu.

A tyto kruhy v politice a v médiích, které mají na svědomí i takové věci jako už roky trvající blokádu ratifikace vzájemné investiční dohody mezi Čínou a EU, v poslední době před tímto summitem zintenzivnily svou aktivitu. Média jestřábů ohánějící se ideologickými hodnotami začala chystaný dialog s potenciálem zlepšit prosperitu nás všech označovat za „dialog hluchých“ a obvykle k tomu přihazují otázku Tchaj-wanu.

K tomu se přidávají politici silně spjatí s kruhy geopolitických jestřábů ve Washingtonu jako bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který do Financial Times napsal, že EU se během rozhovorů s Čínou musí postavit za Tchaj-wan.

Otázkou ovšem je, co to znamená. Znamená postavit se za Tchaj-wan zintenzivnit stupňování vojenského napětí v přilehlých mořích, po čemž vždy klesnou tchajwanské akcie a odvrátí to od něj toky zahraničních investic, nebo postavit se za Tchaj-wan jako řada čínských firem, které na Tchaj-wanu hojně investují a obchodují?

Ovšem hrátky s tchajwanskou kartou zpochybňující oficiální politiku jedné Číny přijatou EU a jejími členskými státy jsou u těch, co pořád vykřikují něco o hodnotách, hojné, jako ředitel think tanku Evropské hodnoty Jakub Janda nebo mezi politiky jako Pekarová či Vystrčil veřejností hojně přezdívaný Tchajwanec. Tyto politiky rozdmychávání napětí a narušování normálních obchodních vztahů jsou v jasném rozporu s oficiální politickou linií EU a business kruhy na ně pohlíží velice zatrpkle, neboť lze těžko něčím více poškodit ekonomické zájmy EU než narušením vztahů s hlavní dílnou světa Čínou.

EU s Čínou nemá žádné skutečné ekonomické či jiné zájmové konflikty. Její ekonomika se s čínskou většinou spíše vzájemně doplňuje až na pár drobností, jako současná tahanice o elektromobily.

Ale pro ty, co svět vidí více prizmatem ideologických hodnot, než těch reálných hodnot, to nemá zase tak velký význam, jako vysloužilý generální tajemník NATO nebo ten český politik s pozadím v NATO, který se před pár dny při návštěvě Itálie dal slyšet, jako by citoval ideologickou příručku Washingtonu s tvrzeními o Číně jako o hrozbě mezinárodního světového řádu.

Není proto divu, že když Čína před pár dny vyhlásila pro občany řady zemí EU bezvízový vstup, tak mezi takovými zeměmi, co „patří na Západ“ jako Francie či Německo, Česko není a my musíme o víza žádat dále.

Ovšem ještě významnější než otevření se bezvízovému vstupu je otvírání čínského trhu zahraničnímu obchodu a investicím, po čemž řada evropských podniků nesmírně prahne a na politiky tlačí, aby zajistili větší otevřenost čínského trhu i pro evropský business. A proti tomu Čína v zásadě nic nemá, ovšem míč je v tomto ohledu na evropské straně. Ideologové zablokovali ratifikaci investiční dohody s Čínou v Europarlamentu. EU se podvolila některým sankčním režimům, jako např. na firmu Huawei, ač samotné odborné posudky z Německa zpochybňují zdůvodnění těchto sankcí jako technický nesmysl. Nizozemsko na nátlak USA donutilo svého největšího světového výrobce mikrolitografických zařízení k výrobě počítačových čipů firmu ASML, aby se v rozporu se svou vůlí a svými ekonomickými zájmy podvolila sankčnímu režimu USA na špičkové polovodičové technologie.

I u nás bylo z politických důvodů rozhodnuto, že z výběrového řízení na stavbu nových bloků jaderných elektráren musí být čínští dodavatelé vyloučeni.

Chce-li tedy EU stejnou otevřenost čínského trhu vůči jejímu businessu a investicím, jaké se těší podniky z různých jiných zemí, je třeba se během jednání dohodnout na nediskriminačním přístupu i pro čínské podniky na evropském trhu a na jednáních tento týden v Pekingu je šance k tomu otevřít cestu.

Zdroj: cri.cn