Stovky tisíc uprchlíků jsou nejednotná masa. Důvody útěku jsou různé, jak etnické, tak náboženské a politické rozepře jsou pravděpodobně nevyhnutelné. Ochota pomáhat lidem v nouzi je dobrá a správná, ale člověk nesmí být naivní a ignorovat potenciální zdroje nebezpečí z důvodů „politické korektnosti“.

Obecně platí, že většina lidí je tak jako tak relativně apolitická a chce především vést dobrý život. Ale je to právě v období krize, kdy se dá poznat v každém národě, v každé skupině obyvatel, politizace a často také radikalizace. Pak to znamená „my“ proti „oni“. Problémy ze zemí původu jsou pak vnášeny do zemí pobytu. Kdo nebyl svědkem boje mezi Srby a Albánci, Turky a Kurdy a jiných konfliktů větších skupin přistěhovalců? Jen v loňském roce došlo během bojů v okolí severního syrského města Kobane (Ain-al-Arab) k násilným střetům mezi asi 400 kurdskými Jezidy a 100 příznivců „islámského státu“ – v Celle, uprostřed Německa.

Také v ubytovnách čekatelů na azyl dochází neustále ke sporům. I když „kontrolor táborů“ hraje nezanedbatelnou roli, tak se nesmí zapomínat, že se tady jedná o lidi, kteří častěji udělali negativní zkušenosti s příslušníky jiných náboženství, národů atd. čímž se etablují jisté nepřátelské tendence. Věřit, že spolužití těchto mnoha různých národů a kultur bude probíhat nekonfliktně, je samo o sobě velmi naivní.

Pokud se to týká jen 5-10ti procent – nezřídka traumatizovaných – lidí, kteří skutečně přicházejí s potenciálem k násilí, pak to může být možná kontrolovatelné u 100.000 uprchlíků, kteří jsou rozdělováni po celém Německu. Ale co se stane, když se počet těchto lidí zvýší v průběhu příštích let na 3-4 miliony? Co se stane, když prostřednictvím násilných činů několika z nich se stále více a více lidí bude radikalizovat a přejdou na taktiku protiútoků?

Opravdu chceme riskovat občanskou válku na více frontách, ve které se bude separovat mnoho různých skupin, aby válčily proti sobě? Ta nenávist totiž nezmizí jen tak sama od sebe. A tak dlouho, jak v zemích původu budou hořet konflikty, budou znovu a znovu otevírány staré rány, které povedou k odpovídajícím skutkům. Nakonec tu budeme mít importované konflikty a tady nastanou přesně ty poměry, před kterými vlastně ti lidé utekli.

Proto je důležité, takové poměry v první řadě vůbec nenechat vzniknou. To zahrnuje samozřejmě odpovídající péči o uprchlíky, což je ale ve skutečnosti, pokud se jedná o milióny lidí, fakticky naprosto nemožná záležitost. To by si měl uvědomit naprosto každý. Neboť ne každý uprchlík je dobrý člověk, asi tak jako každý Němec, Rakušan, Švýcar, atd. nemusí být dobrý člověk.

Měli bychom si být stále vědomi toho, že je (dobrá) věc pomoci jiným lidem, kteří jsou v nouzi. Nicméně je úplně jiná (špatná) věc, když je tato pomoc zneužita a lidé žijící v této zemi musí v důsledku tohoto vývoje trpět. Pak škoda je totiž větší než užitek. A to přeci nemůže být účelem a cílem azylového systému, nebo?

Autor: Marco Maier

Zdroj: http://www.contra-magazin.com/2015/09/ethnische-spannungen-und-wenn-der-krieg-dann-zu-uns-kommt/