V uplynulých třech měsících se ten pro republikánský establišment nejděsivější graf stal ještě děsivějším. Samozřejmě, že referujeme o tom, co je níže a shrnuje poslední průzkumy veřejného mínění o republikánských národních primárkách a zvláště meteorický vzestup v čele postupujícího Donalda Trumpa.
A zatímco se úvodní popírání téměř všech, zvláště tzv. znalců, z nichž žádný nepředjímal Trumpův bezprecedentní vzestup v průzkumech, pomalu přeměnil na značně publikovaný hněv, tak teď nastává fáze dohadování, a jak objevuje politický komentátor Bloomberg Mark Halperin, který přiznává, že tráví „asi 60 procent svého bdělého čas mluvením o Donaldu Trumpovi,“ tak panikařící republikánský establišment teď spěšně hledá způsoby jak Trumpovu lavinu „zastavit“.
Podle něj by na Trumpa mohlo republikánské jádro a zvláště jeho republikánští soupeři zaútočit ve čtyřech možných rámcích:
Ke strategii Trumpových republikánských rivalů:
„V žádném případě však neexistuje konsensus o tom, jak budou tyto rámce fungovat nebo jak je rozvinout. Jedna myšlenková škola podle mých zpráv je jít po jeho ‚kšeftech a ženách‘ podle teorie, že to je nectná dvojka jeho pokleslosti a opozice by to mohla vytáhnout k odlákání alespoň části jeho současné koalice a ke sražení čísel jeho oblíbenosti blíže k peletonu. Je tu naděje, že pokud by Trumpova čísla spadla, byl by otřesen, jeho aura nepřemožitelnosti se rozplyne a jeho kouzlo bude zlomeno.“
O potenciálním časovém rozvrhu:
„Vyloučíme-li nějaký významný nepředvídatelný vývoj, tak většina republikánských stratégů teď už rezignovala, aby se pokusili o nějaký převratný pokus Trumpa rozbít, s odkladem, než se jim na jaře otevře nějaká nová příležitost. Tento scénář však ignoruje možnost, že Trump mezi tím už nahromadí tolika vítězství tak, že jeho hybnost bude těžké až nemožné zastavit.“
O Trumpových výhodách:
„V moderní éře se v republikánských nominacích vítězilo bojem v tom, kdo je nejlepší ve hře zabij-nebo-buď-zabit. Nakonec, aby se někdo stal standardním nositelem nominace, tak to nebylo o každodenních průzkumech, najatém personálu, politických projevech, výběru peněz, vyvolávání nabídek či o agendě slibů. Bylo to o tom, kdo má dost dovednosti a důvěry, aby všechny, kdo ho ohrožují, očernil.
Nic z toho ale nemusí fungovat, jak si všímá Bloomberg: „S Trumpem se pravidla změnila. Až dosud se ukazoval být proti útokům převážně dost imunní a zároveň být sám mistrovským zabijákem s unikátním politickým arzenálem. Během pár měsíců před hlasováním voličů rozdrtil Trump většině svých rivalům čísla oblíbenosti a jejich osobní pověsti, aniž by se musel uchýlit k tradičnímu významnému zkoumání opozice, k placení médií nebo k zástupným médiím. Prostě používá Instagram a Twitter a svůj téměř neomezený přístup ke zpravodajským médiím, aby šlehal svým ostrým jazykem, svou citlivostí podřezávače hrdel a neomylně perverzním humor. A Trump může přejít do vražedného módu bez zábran a bez váhání.
Ve skutečnosti, jestli tu někdo někomu dává za vyučenou, tak je to Trump, co to dává sežrat všem, médiím, svým rivalům i ansámblu znalců, když jim ukazuje, jak se v Novém normálu vedou presidentské volby:
Když mediální kanály a experti vykřikují, že zašel až příliš daleko, tak Trump nikdy neprojeví lítost, nikdy nepřijme žádnou vinu. Na rozdíl od ostatních kandidátů nachytaných na Internetu při vlně hněvivé kontroverze, tak Trump nepodlehne vyděšení zvířátka chyceného na silnici reflektory auta, ani se neomlouvá. Když se ho zeptali na jeho oblíbené verše z bible nebo na něj útočili kvůli jeho poznámkám k debatě moderátorky Megyn Kelly s protikandidátkou Carly Fiorinou, tak to s Trumpem ani nehnulo, i když dával odpovědi, které přišly jeho posluchačům jako neuvěřitelné. Když mu došlo, že přeci jen přestřelil (občas díky radě své dcery Invanky), tak věděl, jak minimalizovat škody odlákáním pozornosti jinam. A jeho schopnost přivolávat reportáže médií a budit kontroverze mu dává, když přestřelí, bezprecedentní schopnost měnit téma a obracet list jinam.
V důsledku toho, „vyloučíme-li nějaký významný nepředvídatelný vývoj, tak většina republikánských stratégů teď už rezignovala, aby se pokusili o nějaký převratný pokus Trumpa rozbít, s odkladem, než se jim na jaře otevře nějaká nová příležitost. Tento scénář však ignoruje možnost, že Trump mezi tím už nahromadí tolika vítězství tak, že jeho hybnost bude těžké až nemožné zastavit. Ale Trumpovi sokové doufají, že jeho síla uvadne, až ta zábavná část této soutěže skončí a voliči budou připraveni opravdu vybrat presidenta.“
Bloomberg to uzavírá:
Lze Trumpa rozbít? Historie minulých bojů o nominaci naznačuje, že lze. Netradiční vůdčí kandidáti z okurkové sezóny vždy pak na podzim rychle spadli zpátky do peletonu nebo ze hry vypadli úplně. Teď jsme však na neprobádaném území s prohnanou celebritou jako vůdčím kandidátem, který kombinuje bezprecedentní a téměř neomezený přístup jak k sociálním médiím, tak k tradičním médiím s naprosto jedinečným darem pro útoky a protiúdery vůči politikům. Za ty tři měsíce toho tornáda, odkdy vstoupil do soutěže, se ukázalo, že právě všechny ty Trumpovy neobyčejné talenty, kdy je mistrem ve hře zabij-nebo-budeš-zabit, by mohly být tím rozhodujícím a právě tím nejdůležitějším faktorem určujícím, koho Republikánská strana příští rok nominuje za presidenta.
Ovšem všechny pokusy rozložit Trumpovu kampaň a provést reverz inženýring jeho úspěchu nakonec nejspíš selžou a jemu se povede udržet si svůj image ani ne tak toho, kvůli čemu by se mělo hlasovat za „Trumpa“, nýbrž toho, kdo je proti systému, který jak si už většina Američanů uvědomuje, je prohnilý až do kořenů díky tomu „kamarádíčkovskému kapitalismu“, z pozadí řízeným loutkám na provázcích, korporacím bez tváře a jánabráchismu, co má jako pracovat ve jménu Hlavní ulice, ale funguje jen pro ulici Wall Street, a to pořád rok za rokem a od jedněch voleb k dalším volbám.
Co na tom nejvíce budí úžas, je to, že ti „experti“ z řad znalců si pořád ještě neuvědomují, že hlasovat pro Trumpa není „hlasováním za Trumpa“, nýbrž hlas protestu proti tomuto podlomenému systému.
Když chce kdokoliv Trumpa porazit v jeho vlastní hře, tak bude muset americkým voličům ukázat a dokázat, že existující systém nejenže pořád ještě funguje, nýbrž že ho i stojí za to zachránit v jeho současné zvrhlé podobě.
A tohle, je pro všechny tou největší výzvou – ať už na pravici, na levici i ve středu – i když si to nikdo nechce přiznat.
Submitted by Tyler Durden on 09/15/2015 12:11 -0400