Bývaly časy, kdy se na ekonomických fakultách celého světa učilo, že ceny aktiv se odvozují od amerických vládních dluhopisů. (Foto: Flickr)

Ty měly status tzv. „bezrizikového“ aktiva, od něhož se odvozovaly ceny všeho ostatního tím, že se k výnosům bezrizikových – tudíž amerických vládních – dluhopisů připočítají kalkulacemi rizikového managementu rizikové přirážky. Také, když začaly být na světových trzích těžké, nejisté časy, tak vždy vyděšení držitelé bohatství začali prchat do bezpečných útočišť takových aktiv jako zlato a v dolarech denominované cenné papíry, zvláště pak „bezrizikové“ americké vládní dluhopisy. A platilo to i pro ty, co se chovají ke všemu americkému dost opatrně, takže donedávna k jedněm z největších držitelů těch tzv. pokladničních poukázek vydávaných americkou vládou patřilo i Rusko, než kvůli sankcím značně omezilo všechna dolarová aktiva a zvláště pak vládní dluhopisy ve svých rezervách.

Ovšem Čína se tradičně držela jako hlavní světový držitel amerických vládních dluhopisů, protože chce mít své rezervy uloženy ve vysoce spolehlivých aktivech. V poslední době se však situace dramaticky mění a Čína americké pokladniční poukázky hojně rozprodává, a to do velké míry proto, aby je nahradila aktivy jinými a měla tak vyváženější a vůči rizikům odolnější portfolio k ukládání rezerv. Její zásoby washingtonských pokladničních poukázek klesají už sedm měsíců v řadě za sebou, takže se letos v říjnu podle nejnovějších údajů amerického ministerstva financí z 19. prosince propadly na pouhých 769,6 miliardy $.

Čína bývala po dlouhou dobu největším držitelem amerických vládních dluhopisů, ale je již druhým největším. Po 19 po sobě jdoucích měsíců drží rezervy jen pod jedním bilionem dolarů těchto papírů, což je nový trend. Mezi zářím a říjnem se zbavila 8,5 miliardy $ a během celého počátku roku 2023 až do října rozprodala tyto papíry za 97,5 miliardy $.

Samozřejmě, že někteří novináři, kteří vidí světové trhy více prizmatem ideologií, než tržního přístupu, mají sklony Čínu obviňovat z agresivního počínání vůči Americe a z úsilí o de-dolarizaci podobnému, jaké vyvíjí Rusko, či dokonce z pokusů nahradit dolar čínským yuanem. To je ale mimo mísu.

Čína jako jeden z největších držitelů dolarových aktiv by na jakémkoliv poklesu hodnoty takovýchto papírů nebo i dolaru samotného dost prodělala. Většina pohledávek, které má Čína ve světě, jsou denominovány v dolarech, a tak by jakékoliv poškození dolaru nepříjemně snížilo čínské obchodní pohledávky. Čína, přestože je ráda, že se její měna čím dál více prosazuje při mezinárodních finančních vyrovnáváních, tak vůbec neusiluje o nahrazení dolaru yuanem. Jakožto největší vývozce zboží zpracovatelského průmyslu na světě totiž vydělává na tom, že je yuan vůči dolaru spíše podhodnocen, neboť to zlevňuje její zboží a zvyšuje globální poptávku po něm. Bývalý prezident Donald Trump dokonce občas hřímal, že nepatřičně nízký směnný kurz yuanu způsobuje velký obchodní přebytek Číny se Spojenými státy a že se s tím musí něco udělat.

Také Čína evidentně není moc šťastná, že musí rozprodávat značnou část svých dolarových rezerv a v ochraně proti rizikům a nadcházejícímu vývoji je nahrazovat jinými aktivy, když toto počínání má samo o sobě své náklady. Proto také v poslední době po pandemii Covid a v časech krizí spojených s konfliktem na Ukrajině a v Gaze opakovaně Washington varovala, že svou krátkozrakou monetární politikou poškodí jak světovou ekonomiku, tak dolar. Spojené státy totiž reagovaly na svoji domácí inflaci politikou ohromného monetárního utahování s vysokými úrokovými sazbami, i když ta inflace z větší části není finanční inflací, nýbrž jde o inflaci hlavně způsobenou cenami energií a komodit vyvolanou samotnými politikami USA nabalenými na jejich vlastní sankční režimy. Tím do celého světa uměle vyváží nedostatek kapitálu a dluhovou krizi, což znemožňuje normální průběh ekonomického zotavení po pandemii. To se tedy Číně, která usiluje o globální oživení ekonomiky, vůbec nelíbí a USA upozorňuje na neblahé důsledky pro ně samotné.

Silně tím i nadhodnocují dolar, ale také zvyšují vlastní obchodní deficit Washingtonu a dokonce snižují atraktivitu těch proslulých amerických „bezrizikových“ cenných papírů – vládních dluhopisů, když jejich nominální výnosy začala kulhat za v Americe požadovanými lichvářskými úrokovými sazbami.

A tak přepísklými úrokovými sazbami washingtonští finančníci v podstatě sesadili americké vládní dluhopisy z alespoň 80 let trvající pozice globálního bezrizikového aktiva. Proto většina světa začala k americkým státním dluhopisům přistupovat jako k aktivu se stejnou „důvěryhodností“, jakou má Amerika samotná, a Čína podle toho postupuje a není sama. Z 20 vrcholných držitelů státních rezerv v podobě amerických vládních dluhopisů začalo devět snižovat své držby amerických vládních dluhopisů, kdy za říjen jich stav ve státních rezervách poklesl o 39,1 miliardy $. Sice jediné dvě výjimky Japonsko a Británie za říjen jejich držbu zvýšily o 11,8 miliardy $, ale třeba Lucembursko snížilo své dolarové rezervy amerických státních obligací o 28,2 miliardy $ a Belgie o 31,6 miliardy.

Pokles důvěry v USA a v jejich dluhopisy je teď rozšířený trend, ke kterému se Čína jen přidává. Za říjen jejich zahraniční držba celosvětově poklesla na 7,565 bilionu $ ze 7,604 bilionu v září. To vše zapadá do širšího rámce pozvolna probíhající de-dolarizace, nedůvěry v americký finanční systém a ve věrohodnost washingtonské vlády jako spolehlivého dlužníka schopného výhledově zvládnout své deficity. To vše navíc posilují sklony USA zneužívat dolaru jako v podstatě finanční zbraně proti komukoliv, kdo se jim na geopolitické a ekonomické scéně nelíbí. I samotný Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že dluhová situace USA se jeví jako čím dál nestabilnější, když úrokové sazby se drží stále ohromné a počty amerických podniků v platební neschopnosti narůstají.

Ředitel výzkumu MMF Pierre-Olivier Gourinchas před očima celého světa poukazuje na zhoršující se fiskální deficit USA. Jeho částka se kumuluje do neuvěřitelných objemů. Jakýkoliv jiný stát by při takové míře zadlužení byl už dávno ve státním bankrotu. USA však díky postavení své měny jako globálního přeshraničního platidla a úložiště rezerv se dále drží.

Ale probíhající úpadek globální důvěry v USA a atraktivity dolarových dluhopisů spojený s de-dolarizací toto postavení dolaru rychle podrývá. Přitom podle Rozpočtového úřadu amerického Kongresu se předpovídá, že do roku 2052 má federální dluh USA dosáhnout 185 procent HDP Spojených států.

Není tedy vůbec překvapení, že opatrní investoři jako Čína postupně pracují na svém zajištění proti rizikům finanční chatrnosti USA a zřejmě je třeba přepsat učebnice o ekonomickém oceňování s opuštěním principu amerického vládního dluhopisu jako výchozího „bezrizikového“ aktiva.

Zdroj: czech.cri.cn