• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Proč Miloš Zeman netančí, jak Západ píská?

    16-9-2015 NWO Odpor 219 1393 slov zprávy
     

    328255Unikátní pozice prezidenta České republiky Miloše Zemana ve vztahu k Rusku a Číně je v přímém rozporu s politikou Evropské unie a Západu jako celku, což vzbuzuje bouřlivou kritiku hlavy ČR v západním tisku. O výjimečné postavě na politické mapě EU na Pravda.Ru vypráví expert Ruského institutu strategických studií Oleg Lušnikov.



    otázka: Olegu Jevgeněviči, chtěla bych s vámi dnes pohovořit o osobnosti Miloše Zemana, prezidenta České republiky, protože jeho pozice se ostře odlišuje od pozice mnohých dalších politiků. V poslední době obzvlášť překvapil svět, když nedávno navštívil přehlídku vítězství v Pekingu věnovanou 70. výročí vítězství nad japonským militarismem. Byl to jediný představitel nejen Evropské unie, ale i Západu a tím si vysloužil mohutnou kritiku v západním tisku. Čím je podle vašeho názoru pozice českého prezidenta neobvyklá?


    Lušnikov: To nebylo první demarše Zemana. Zeman byl například u nás na oslavách 70. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce a zúčastnil se všech akcí. Když jel do Moskvy, vyčítali mu, že narušuje jednotné řady evropských politiků, že Rusko je třeba nyní naopak trestat, všichni víme za co. A Zeman je v tomto smyslu narušitelem. Řekl, „Já jsem hlava státu nezávislého, když jsem přišel k moci, rozhodl jsem se, že pomůžu k vzestupu reálné ekonomice. A objem našeho obchodu s Ruskem se mi zdá být důležitější kategorií, než všechna ta různá demarše.“


    Nyní se slavilo 70. výročí konce druhé světové války v Číně. Analogická pozvání byla rozeslána všem evropským politikům. Ze zemí Evropské unie ho přijal zase jen Zeman a motivoval to tím, že se jedná o jednu z nejdůležitějších událostí ve světové historii a Čína je jedním z největších obchodních partnerů České republiky. Nutno říci, že Zeman je člověk velmi pragmatický. Neznám příliš jeho životopis, ale vím, že byl předsedou sociálně-demokratické strany v ČR, potom však došlo k nesouladu jeho názorů a některých dalších členů vedení, on ze strany odešel a nyní byl před dvěma a půl rokem zvolen prezidentem – jako první prezident České republiky zvolený všelidovým hlasováním.


    A znovu udělám odbočku: když jel do Moskvy a řekl, že jede na oslavu, tak se v českém senátu i v dolní komoře parlamentu zvedla takzvaná opozice, která řekla – ach, on chce letět do Moskvy, tak my mu nezaplatíme tento let, ať si jede za své. Je třeba trochu pochopit současnou českou situaci. Je to země, která do značné míry závisí na politickém vedení Evropské unie a na Spojených státech amerických.


    A se Zemanem byl ještě jiný podobný případ na jaře, když nový americký velvyslanec řekl, že on by na místě Zemana do Moskvy neletěl. Na to mu Zeman velmi jasně, prakticky, ale také velmi ostře odpověděl: „Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Spojených státech mohl diktovat prezidentu USA, kam, kdy a s kým má letět, takže stejně ani americký velvyslanec nebude něco podobného diktovat mně, a já budu dělat to, co uznám za vhodné já“.


    otázka: Nejnovější výzkum veřejného mínění ukázal, že rating Zemana je nyní o jeden bod vyšší, než byl před jeho zvolením na post prezidenta. Dříve to bylo 32, dnes 33 %. To znamená, že, opíraje se o mínění obyvatel České republiky, vede svou linii a ta linie se otevřeně opírá o jeho voliče.


    Lušnikov: No, ratingy… všichni víme, jak se počítají. Našel jsem rozhovor s bývalým ministrem zahraničí ČR Karlem Schwarzenbergem, který byl hlavním soupeřem Zemana ve volbách. V rozhovoru se Schwarzenberga ptali, jaký je jeho postoj k tomu, ce se událo v Číně. Odpověděl, že Zeman je do značné míry vinen tím, že ve společnosti se zrodily a upevňují špatné tendence.


    otázka: Jaké tendence měl na mysli?


    Lušnikov: To, že lidé zapomněli na tradice, přinesené do polického života České republiky prvním prezidentem Václavem Havlem, a to lidská práva. A Zeman neskrývá, že práva člověka jsou velmi důležitá, ale v lidských právech má jedno z hlavních míst ekonomický blahobyt, životní úroveň. A já jako prezident – řekl Zeman – budu dělat vše pro to, aby se ekonomická úroveň u nás oživila a zvedla.


    A mimochodem, v letošním roce podle údajů české statistiky stoupl hrubý domácí produkt o čtyři procenta.


    otázka: A nezdá se vám, že takový dobrý rating získal díky své pozici vůči běžencům? Nechce přijmout žádné kvóty EU a opět odmítl přijmout 4 tisíce uprchlíků.


    Lušnikov: Máte bezpochyby pravdu. Ale on není jediný: podobně vystoupili Maďaři, Orban. Maďaři dokonce začali stavět stěnu na své hranici s cílem nevpouštět uprchlíky.


    otázka: Chtěla jsem se vás zeptat na rozdělení Československa. Je to jediná země, která po rozpadu SSSR se rozdělila v míru. Jaký podíl na tom měl Zeman? Jak se mu to podařilo udělat?


    Lušnikov: Nejen jemu. Premiérem tehdy byl vám také jistě známý Václav Klaus. Ptáte se na rozpad Československa, ale to je absolutně neuzrálý politický problém. Tam neexistovalo nic takového, jako že by Slováci neměli rádi Čechy a Češi neměli rádi Slováky, taková fóbie tu mezi oběma národy naprosto nebyla.


    Problém vznikl až v roce 1992, kdy Václav Havel byl sice parlamentem zvolen, ovšem až napodruhé. Tehdejší parlament měl dvě komory – Sněmovnu národů a Sněmovnu lidu. No a v Sněmovně národů, jejímiž členy byli Češi i Slováci, Havel neprošel, protože jej Slováci jednoznažně odmítli. No a tehdy takoví politici jako Klaus, Zeman – nebudu jmenovat další a mezi nimi i sám Havel – sedli a začali přemýšlet, co dělat a jak.


    Tehdy se rozhodli zemi rozdělit tak, aby se neopakovala jugoslávská varianta. A tak rokovali. nakonec se dohodli: stanovme hranici, rozdělme naši ekonomiku, rozdělme stát. Rozdělili, domluvili se a žijí v naprostém klidu.


    otázka: A postavení Zemana dnes je nějak nasměrováno na spojení Západu s Východem? Jeho návrh na organizaci antiteroristických mobilních skupin, s nímž se už obrátil na Putina a požádal ho o podporu ve Valném shromáždění – to je pravděpodobně také nějaká jeho schopnost nacházet kompromisy? Je to podle vašeho názoru seriozní návrh?


    Lušnikov: Je to důležité z toho pohledu, že tento návrh je zaměřen na zlepšení situace v boji proti terorismu. Nyní všichni uznáváme – USA, EU, my všichni – že hlavním problémem je boj s terorismem. Mimochodem v komentářích českého tisku byl Zeman za tento návrh zkritizován, psalo se, že běží před lokomotivou, ale je prý potřeba se dívat, jak se k tomu postaví Američané.


    Přesto se mu podle mého názoru od našeho prezidenta dostalo pochopení, protože nemluvili o tom, jak formovat tyto antiteroristické skupiny a tak podobně, ale hovořili o tom, že je nutné bojovat proti terorismu společně a čím víc budeme své úsilí spojovat, tím lépe.


    otázka: Putin řekl, že obchodní obrat mezi Českou republikou a Ruskem klesl, ale že doufá, že se tento proces stabilizuje a srovná. Myslíte, že to znamená zrušení našich protisankcí, nebo to je jen obecné hodnocení celkové situace, že konec konců Evropská unie sama tyto sankce zruší a na této vlně obchod znova začne růst?


    Lušnikov: Na takové hodnocení je příliš brzo, vyčleňovat nějakou jednu zemi jen proto, že její představitelé mají dobré vztahy s našimi, nebudeme. Objem obchodu velice klesl – někde za dva roky i o 15 %. Před rokem 2013 převyšoval myslím náš obchod s Českou republikou 11 miliard euro. Takže ze strany východní Evropy je to možná hned druhá země po Polsku.


    otázka: A co jsme v ČR kupovali a co oni u nás?


    Lušnikov: Kupují u nás palivo-energetické zdroje. To především. A my jsme tam nakupovali výrobky zpracovatelského průmyslu. Je to téma pro zvláštní rozhovor. Pro Čechy to je velmi bolestivá záležitost, protože tím, že se ocitli v EU, ztratili z velké části ta odvětví, ty podniky, jejichž produkty spláceli své náklady na pořízení ropy a zemního plynu.


    Tehdy ještě jednotné Československo dodávalo do SSSR velké množství elektrických lokomotiv, posunovacích lokomotiv a další podobné výrobky. To se vyrábělo ve známém městě Plzeň, kde se nevaří jen pivo, ale vyráběly se tam i tyto stroje, přičemž naši odborníci ve sféře železniční dopravy uznávají, že byly na daleko vyšší úrovni než německé.


    Ale stalo se, že se dostali do naprosto nesrovnatelné konkurence s jednou německou firmou a Němci takovou konkurenci nepotřebovali. A udělali všechno pro to, aby Čechy z této konturence vytěsnili. A vytěsnili je úspěšně. Proto je dnes situace taková, že v našem vzájemném obchodě s ČR je velký disbalanc. To, co se nazývá záporný zůstatek pro český obchod s Ruskem, dosahuje okolo 4,5 miliard euro, ne-li víc.


    To všechno je důsledek toho, že český průmysl, česká ekonomika, které se dostaly do Evropské unie, ocitli se v situaci, kdy jejich produkce, pro ně dříve tradiční, se ukázala být pro Evropu nepotřebná.


    Zdroj: http://cont.ws/post/121981


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑