Archeologové odhalili pod pískem slavného pyramidového naleziště něco, co je považováno za pozůstatky „ztraceného labyrintu“, o němž se dříve soudilo, že jde o mýtickou stavbu. (Foto: Archelogist)

Hawarská pyramida (postavená Amenemhetem III.), známá také jako Labyrint, byla nejnavštěvovanějším místem starověkého světa. Hérodotos tvrdil, že v pohřebním komplexu pyramid napočítal v 5. století př. n. l. tři tisíce místností.

Pod povrchem naší planety se nachází mnoho objevů, které by mohly potenciálně změnit pohled na samotnou historii. Jedním z nich je zapomenutý svět podzemních komor a tunelů, které zůstávaly po staletí neprozkoumané. Tyto tajemné komory, zmiňované ve starověkých textech a místních legendách, byly až do svého skutečného objevu považovány za mýtus.

„Ztracený egyptský labyrint“ je bezpochyby jedním z těch neuvěřitelných starověkých míst, která jsou ztraceným klenotem dnešní historie.

To jsem skutečně viděl, dílo, které se nedá popsat slovy. Kdyby totiž někdo dal dohromady stavby Řeků a přehlídku jejich práce, zdály by se být co do úsilí i nákladů menší než tento labyrint… Ani pyramidy se nedají popsat slovy a každá z nich se vyrovnala mnohým a mohutným dílům Řeků. Přesto labyrint předčí i pyramidy. Hérodotos („Dějiny“, kniha II, 148),

Tento tajemný podzemní komplex jeskyní a komor popsali autoři jako Strabón a dokonce i Hérodotos, kteří měli možnost legendární labyrint navštívit a zaznamenat, než zmizel v propadlišti dějin. Podle zápisu Hérodota I. ze IV. století př. n. l.: labyrint se nacházel „kousek nad jezerem Moiris a téměř naproti tomu, které se nazývá Město krokodýlů“ („Dějiny“, kniha, II, 148).

Labyrint (jak jej někteří nazývali v dávné minulosti) je prý neobyčejný podzemní komplex, který by mohl být klíčem k dějinám lidstva. Říká se, že bychom tam mohli najít podrobnosti o neznámých civilizacích v dějinách, velkých říších a vládcích, kteří žili na planetě předtím, než začaly dějiny, jak je známe.

„Když člověk vstoupil do posvátné ohrady, našel chrám obklopený sloupy, 40 na každou stranu, a tato stavba měla střechu z jediného kamene, vytesanou deskami a bohatě zdobenou vynikajícími malbami. Obsahovala památky na vlast každého z králů i na chrámy a oběti, které se v ní konaly, vše umně zpracované malbami největší krásy.“

Na základě popisů starověkých textů, například Hérodota a dalších, kteří magický labyrint v dávné minulosti navštívili, vytvořil německý jezuitský učenec ze 17. století Athanasius Kircher první obrazovou reprodukci tajemného labyrintu přesně tak, jak jej popsal Hérodotos: „Je v něm dvanáct krytých nádvoří s branami proti sobě, šest na severní straně a šest na jižní, které se spojují jedno s druhým, a všechny je zvenčí obklopuje stejná zeď; a jsou v něm dva druhy komnat, jeden druh pod zemí a druhý nad nimi, tři tisíce v počtu, z každého druhu patnáct set. […] Horní soubor komor jsme sami viděli, ale o komorách pod zemí jsme jen slyšeli. Neboť průchody komnatami a průchody sem a tam po nádvořích, která byla obdivuhodně vyzdobena, skýtaly nekonečný důvod k úžasu, když jsme procházeli z nádvoří do komnat na kolonády a z kolonád do jiných místností a pak zase z komnat na jiná nádvoří. […] Nad všemi je střecha z kamene jako stěny; stěny jsou pokryty postavami, které jsou na nich vyryty, každý dvůr je obklopen sloupy z bílého kamene, které jsou k sobě co nejdokonaleji připevněny; a na konci labyrintu, u jeho rohu, je pyramida o výšce čtyřiceti sáhů, na níž jsou vytesány velké postavy, a k ní je pod zemí vytvořena cesta. Takový je tento labyrint.“

Podle těchto autorů se podzemní chrám skládá z více než 3000 místností, které jsou plné neuvěřitelných hieroglyfů a maleb.Záhadný podzemní komplex se nachází necelých 100 km od Káhiry v Hawaře. Tam v roce 2008 přijela skupina vědců z Belgie a Egypta, aby prozkoumala záhadný podzemní komplex, a to za pomoci technologie pronikání do země, která byla použita ke studiu písku v naději, že se podaří najít a vyřešit záhadu skrývající se za tajemným podzemním komplexem. Belgicko-egyptské expedici se podařilo potvrdit přítomnost podzemního chrámu nedaleko pyramidy Amenemhata III.

Vzhledem k absenci viditelných pozůstatků byl příběh považován za pouhou legendu předávanou z generace na generaci, dokud egyptolog Flinders Petrie v 19. století neodhalil jeho „základy“, což vedlo odborníky k teoriím, že labyrint byl za vlády Ptolemaia II. zbořen a použit k vybudování nedalekého města Šedyt na počest jeho manželky Arsinoe. Expedice vedená Petriem bezpochyby narazila na jeden z nejneuvěřitelnějších objevů v dějinách Egypta a k potvrzení nálezu ani nepotřebovala provádět vykopávky.

V roce 2008 však archeologové pracující na expedici Mataha učinili pod pískem ohromující nález, který na svém kanálu na YouTube „UnchartedX“ odhalil badatel Ben Van Kerkwyk. Výsledky expedice byly zveřejněny v roce 2008, krátce po objevu ve vědeckém časopise NRIAG a výsledky výzkumu byly vyměněny na veřejné přednášce na univerzitě v Gentu, které se zúčastnila média z Belgie. Nález byl však rychle utlumen, protože generální tajemník Nejvyšší rady pro starožitnosti (Egypt) pozastavil veškerou další komunikaci o nálezu kvůli sankcím egyptské národní bezpečnosti.

Pan Van Kerkwyk dále podrobně popsal, jak mohla oblast vypadat před zhruba 2000 lety.

Dodal: „Ještě před 12 lety neznámý objev byl potlačen a dnes je neuvěřitelný potenciál této lokality pomalu a nenávratně ničen jak nečinností úřadů, tak stoupající hladinou podzemní vody v oblasti. Ve srovnání s Gízou nebo jinými známými staroegyptskými lokalitami toho opravdu není mnoho, co by se dalo okamžitě vnímat.“

Pan Van Kerkwyk podrobně popsal, jak pan Petrie na nález poprvé narazil.

Dodal: „Některé úlomky kdysi mohutných žulových sloupů vytesaných do tvaru dlaně nebo lotosu spolu s dalšími drobnými fragmenty starověkého kamenictví zůstaly ležet v malém skanzenu. Lokalitě dominují pozůstatky pyramidy Amenemhata III. a k vidění zůstala pouze vnitřní struktura z hliněných cihel. Pozůstatky labyrintu byly objeveny v písčitých oblastech jižně od pyramidy. Prvním, kdo zde našel skutečné důkazy, byl významný Flinders Petrie, který koncem 19. století objevil v hloubce asi čtyř metrů pod pískem pozůstatky obrovského kamenného základu, širokého více než 300 metrů. Došel k závěru, že se jedná o zbytky základů labyrintu, přičemž samotná stavba byla již dávno vytěžena a zničena.“

Archeologové našli důkazy o obrovské stavbě skrývající se pod pískem v roce 2008, ale pan Van Kerkwyk uvedl, že oblast nebyla nikdy vykopána. Pokračoval: „Nové důkazy shromážděné v moderní době však jeho závěr zpochybňují a nyní se zdá pravděpodobné, že to, co Petrie našel, nebyly základy, ale místo toho část stropu nebo střechy. Stejné oblasti byly v roce 2008 prozkoumány pomocí georadaru expedicí Mataha, na níž spolupracovaly egyptské úřady, belgická univerzita v Gentu a kterou financoval současný umělec Louis De Cordier. Výsledky této expedice jasně ukazují na přítomnost mřížovitých a uspořádaných struktur hluboko pod pískem v úrovních mnohem hlubších, než kdy Petrie vykopal. Přestože tato expedice proběhla za plné spolupráce a se svolením Nejvyšší rady pro starožitnosti, oficiální výsledky a závěry této legitimní vědecké studie nebyly nikdy zveřejněny.“

Louis de Cordier, vedoucí výzkumník expedice, dva roky trpělivě čekal, až Nejvyšší rada uzná výsledky a zveřejní je, bohužel se tak nikdy nestalo. V roce 2010 otevřel de Cordier internetové stránky, aby objev zpřístupnil celému světu. Přestože vědci potvrdili existenci podzemního komplexu, je třeba, aby v budoucnu proběhly vykopávky starosty, který by tento neuvěřitelný nález prozkoumal. Předpokládá se, že poklady podzemního labyrintu by mohly skrývat odpovědi na nespočet historických záhad a starověké egyptské civilizace.

Aby však vědci mohli s jistotou říci, co je daný podzemní labyrint zač, je potřeba podrobného výzkumu. V cestě jim však stojí vláda, která jakékoliv výzkumy zakázala. 

Zdroj: thearchaeologist.org