EVROPA – Náhlé zastavení proudění v Atlantském oceánu, které by mohlo způsobit, že se velké části Evropy ocitnou v hlubokém mrazu, se zdá být o něco pravděpodobnější a bližší než dříve, protože nová komplexní počítačová simulace zjistila, že v budoucnu se blíží bod zlomu podobný „útesu“. (Foto: Flickr)

• Oceánské proudy v Atlantiku směřují k úplnému zastavení, ukazuje nová studie.
• Pokud se tak stane, dojde k menší výměně tepla po celé zeměkouli a v Evropě by mohl nastat hluboký mráz.
• Teploty v severozápadní Evropě by mohly během desetiletí klesnout o 9 až 27 stupňů Fahrenheita.

Dlouho obávaný scénář noční můry, vyvolaný táním grónského ledovce v důsledku globálního oteplování, je stále vzdálen přinejmenším desetiletí, ne-li déle, ale možná ne staletí, jak se dříve zdálo, uvádí nová studie v pátečním vydání časopisu Science Advances.

Studie, která jako první využívá komplexní simulace a zahrnuje více faktorů, využívá klíčové měření ke sledování síly životně důležité celkové oceánské cirkulace, která se zpomaluje.

Kolaps tohoto proudění – nazývaného atlantická meridionální převratná cirkulace neboli AMOC – by změnil počasí na celém světě, protože by znamenal zastavení jedné z klíčových klimatických a oceánských sil planety.

Podle studie by to v průběhu desetiletí znamenalo pokles teplot v severozápadní Evropě o 9 až 27 stupňů (5 až 15 stupňů Celsia), prodloužení arktického ledu mnohem více na jih, ještě větší oteplení na jižní polokouli, změnu globálních srážek a narušení Amazonie. Podle jiných vědců by to byla katastrofa, která by mohla způsobit celosvětový nedostatek potravin a vody.

„Přibližujeme se (ke kolapsu), ale nejsme si jisti, jak moc,“ řekl hlavní autor studie Rene van Westen, klimatolog a oceánograf z Utrechtské univerzity v Nizozemsku. „Směřujeme k bodu zvratu.“

Kdy k této globální klimatické katastrofě – hrubě smyšlené ve filmu „Den poté“ – může dojít, je „otázka za milion dolarů, na kterou bohužel v tuto chvíli nedokážeme odpovědět,“ řekl van Westen. Podle něj je to pravděpodobně až za sto let, ale přesto by se to mohlo stát ještě za jeho života. Právě mu bylo 30 let.

„Záleží také na rychlosti klimatických změn, které jako lidstvo vyvoláváme,“ řekl van Westen.

Studie ukázaly, že AMOC se zpomaluje, ale jde o úplný kolaps nebo zastavení. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu, což je skupina stovek vědců, která pravidelně podává autoritativní informace o oteplování, uvedl, že má střední jistotu, že do roku 2100 nedojde ke kolapsu, a obecně bagatelizoval katastrofické scénáře.

Podle van Westena, několika externích vědců a loňské studie to však nemusí být správné.

Stefan Rahmstorf, vedoucí oddělení analýzy zemských systémů na Postupimském institutu pro výzkum klimatu v Německu, se na výzkumu nepodílel, ale označil jej za „významný pokrok ve vědě o stabilitě AMOC“.

„Nová studie významně přispívá k rostoucím obavám z kolapsu AMOC v nepříliš vzdálené budoucnosti,“ uvedl Rahmstorf v e-mailu. „Budeme to ignorovat na vlastní nebezpečí.“

Klimatolog z Exeterské univerzity Tim Lenton, který se na výzkumu rovněž nepodílel, uvedl, že nová studie v něm vzbuzuje větší obavy z kolapsu.

Zdroj: businessinsider.com