MNICHOV – Když senátor z Ohia vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, někteří hlavní hosté už byli na cestě domů a sál hotelu Bayerischer Hof byl poloprázdný. (Foto: Flickr)

Po dva dny američtí a evropští představitelé varovali před hrozbou ze strany Ruska a vyzdvihovali trvalou transatlantickou solidaritu, i když republikánští zákonodárci odmítali zhruba 60 miliard dolarů na pomoc Ukrajině.

Nyní, s odstupem několika hodin, osamělý emisar z Trumpovy země, senátor J. D. Vance (R), naznačoval, že příští americká administrativa by mohla spolupracovat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a stáhnout se z Evropy.

Publikum vypadalo nadšeně – a znepokojeně.

Vzhledem k tomu, že pomoc Ukrajině se zastavila a volby v USA jsou na obzoru, evropští představitelé, úředníci a diplomaté si stále více uvědomují, že je třeba zapojit bývalého prezidenta Donalda Trumpa a jeho spojence do bezpečnostních záležitostí, ale mají s tím, a to velmi těžce, potíže.

Velká část Evropy již několik měsíců s otupělou hrůzou sleduje americkou politiku, vidí slabost prezidenta Bidena ve volbách a obává se návratu do let, kdy Trump ohrožoval mezinárodní řád, díky němuž prosperovali a cítili se útulně pod bezpečnostní přikrývkou americké armády.

Vzhledem k tomu, že v Evropě zuří největší pozemní válka od druhé světové války, Trumpovo flirtování s Ruskem a volné řeči o NATO nyní působí méně jako varování než jako otevřená pozvánka k invazi. Evropa je znepokojena a rozhořčena – ale neví, co má dělat dál.

V Mnichově se přízrak Trumpa a trumpismu vznášel nad panely o válce na Ukrajině a politice Evropské unie a dominoval kuloárním rozhovorům jako nikdy předtím. Američané se snažili zmírnit obavy; zdálo se, že jen málokdo je prodal. Nálada ještě více potemněla po zprávě o smrti ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného v sibiřském vězení. Jeho manželka Julija byla přítomna, stejně jako mnoho jeho přátel.

Evropští představitelé v Mnichově uvedli, že věnují větší pozornost než kdy jindy detailním číslům z průzkumů – nejen souboji Bidena a Trumpa v rozhodujících státech, ale také procházení údajů o pravděpodobných výsledcích voleb do Sněmovny reprezentantů a Senátu, aby se pokusili předpovědět náklonnost Kongresu.

To, co vidí v prezidentském klání, jim podle mnohých z nich nedává příliš nadějí. Jeden člověk se s obavami zeptal, zda Bidenovo zdraví pravděpodobně vydrží až do listopadu. Další se ptal na možnost sporného sjezdu demokratů. Většina se obávala o osud americké pomoci Ukrajině.

Demokraté, kteří chtějí Ukrajinu podpořit, požádali evropské kolegy, aby si promluvili s republikány. „Chtěl bych vás vyzvat, abyste vyvinuli obrovský tlak na každého republikána ve Sněmovně reprezentantů, který je zde přítomen, aby nám dal hlasovat o pomoci Ukrajině, a abyste dali jasně najevo, jak je to důležité,“ řekl republikán Adam Smith (Wash.), hlavní demokrat ve výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů.

Někteří se o to snaží. Řada evropských představitelů a diplomatů popisuje něco, co by se dalo považovat za dvojí přístup k ochraně před Trumpem: snaží se prodat MAGA Americe stávající světový řád a zároveň se připravit na možnost, že se rozpadne.

Vysocí diplomaté EU v soukromí říkají, že jejich velvyslanectví pracují přesčas a snaží se pochopit, co se ve Státech děje a jaký typ komentářů či ústupků by mohl mít ohlas u republikánské základny.

Při nedávné cestě do Spojených států generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vystoupil s projevem v Trumpovi nakloněné nadaci Heritage Foundation a navštívil závod Lockheed Martin v Troy ve státě Ala, aby zdůraznil, kolik spojenci nakupují od amerických výrobců zbraní.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna nedávno odcestoval do Arkansasu, aby se pochlubil nákupy amerických zbraní své země. Cestu považoval za způsob, jak vysvětlit, co Evropa dělá pro svou obranu, a jak se zasadit o pokračující angažovanost USA v NATO. Jeho cílem bylo „předložit fakta na stůl“.

„Musíme být praktičtí,“ řekl.

V soukromých rozhovorech evropští představitelé a diplomaté často vyslovují myšlenku slíbit Američanům tvrdší postup vůči Číně výměnou za podporu Ukrajiny a NATO – i když jen málo z nich se odváží konkrétních kroků.

Pravděpodobně budou muset udělat více, aby Vance a jeho kolegy přesvědčili.

„Problémem Evropy je, že sama o sobě neposkytuje dostatečně odstrašující prostředky,“ řekl v neděli ráno v Mnichově. „Myslím, že americká bezpečnostní deka umožnila, aby evropská bezpečnost atrofovala.“

Amerika podle něj nemusí vystupovat z NATO ani opouštět Evropu, ale musí se „otočit“ směrem k Asii. Evropa se podle něj musí v tomto směru posílit.

Ačkoli někteří evropští bezpečnostní představitelé mohou s tímto názorem souhlasit, jen málo z nich sdílí jeho hodnocení Ruska.

„Nemyslím si, že Vladimir Putin představuje pro Evropu existenční hrozbu,“ řekl Vance v neděli. „A v míře, v jaké je,“ pokračoval, to ukazuje, že „Evropa musí převzít agresivnější roli ve své vlastní bezpečnosti“.

Senátor v Mnichově řekl, že je otevřen spolupráci s Putinem. „To, že je to zlý člověk, neznamená, že se nemůžeme zapojit do základní diplomacie a upřednostnit americké zájmy,“ řekl.

Tato slova příliš neuklidní Evropany, kteří se obávají, že druhé Trumpovo prezidentství by znamenalo konec NATO. Na předvolebním shromáždění tento měsíc Trump prohlásil, že by „povzbudil“ Rusko, „aby si dělalo, co chce“, se členy NATO, kteří nevydávají dostatečné prostředky na obranu.

„Když bývalý a možná i budoucí vůdce svobodného světa říká, že by seděl se založenýma rukama a sledoval, jak Rusko zaútočí na spojence v NATO, musíme přehodnotit, jak by mohl vypadat závazek USA vůči Evropě a Ukrajině,“ uvedl jeden z evropských bezpečnostních představitelů, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, aby mohl hovořit o citlivých rozhovorech mezi spojenci.

„Musíme sice doufat v nejlepší, ale musíme se připravit na nejhorší,“ uvedl úředník a dodal, že takový scénář by zahrnoval upuštění od podpory Ukrajiny a umožnění Putinovi destabilizovat region.

Ve dnech po Trumpových výrocích evropští představitelé soukromě diskutovali o vybudování celokontinentálního doplňku NATO, který by fungoval v souladu s bezpečnostními zárukami USA, ale mohl by také sloužit jako důvěryhodná alternativa v případě stažení amerických záruk.

Tyto rozhovory jsou prozatím zauzlovány známými spory. Francie a Německo se nemohou dohodnout na tom, kdo by platil účet. Východní Evropa plně nedůvěřuje odhodlání západní Evropy čelit ruským hrozbám. A není jasné, jak by vybudovaly jaderný štít nad kontinentem – a i kdyby ho vybudovaly, zdaleka by se nevyrovnal ruskému arzenálu v nejhorším případě jaderné války.

Někteří si kladou otázku, zda Evropa, která se připravuje na rozchod se Spojenými státy, nebude podněcovat sebenaplňující se proroctví a transatlantický rozvod spíše prohloubí, než aby mu zabránila.

Někteří se soustředí na to, jak si před listopadovými volbami zajistit závazky USA. Vysoce postavení američtí politici říkají, že reálně mohou udělat jen tolik, aby omezili zahraničněpolitické rozhodování budoucích administrativ. Některé struktury, o nichž diskutují – například dlouhodobý závazek vojenské pomoci Ukrajině – by však vyžadovaly zprávy o stavu a další kroky, které by mohly Trumpovi politicky ztížit úplné nedodržení amerických slibů.

A existuje také pocit, že i když Biden zvítězí, věci se změní.

Hannah Neumannová, německá poslankyně Evropského parlamentu, řekla, že není pochyb o tom, že mnichovské publikum dává přednost Bidenovi, ale většina chápe, že posun v náladách v USA je hlubší než Trump a že pravděpodobně zůstane u toho.

„Všem je jasné: Ať už Trump, nebo Biden, země v EU se musí spojit a posílit svou bezpečnostní hru,“ řekla. „To je domácí úkol.“

Zdroj: stripes.com