Dánsko upouští od vyšetřování události, kterou označilo za „úmyslnou sabotáž“ plynovodu Nord Stream v roce 2022, a to z důvodu nedostatečných důvodů pro zahájení trestního stíhání, uvedla v pondělí kodaňská policie. (Foto: Flickr)

Úniky plynu v každém z plynovodů Nord Stream 1 a 2 byly zjištěny na konci září 2022 z infrastruktury těsně u švédských a dánských teritoriálních vod v Baltském moři.

Plynovod Nord Stream 2 nebyl nikdy uveden do provozu poté, co Německo po ruské invazi na Ukrajinu přerušilo proces certifikace. Rusko zase začátkem září 2022 na neurčito odstavilo plynovod Nord Stream 1 s odůvodněním, že kvůli západním sankcím není schopno opravit plynové turbíny.

Vyšetřování zahájené švédskými orgány dospělo k závěru, že úniky byly důsledkem detonací, pravděpodobně výsledkem „závažné sabotáže“.

Začátkem tohoto měsíce však švédské orgány ukončily předběžné vyšetřování výbuchů v plynovodu Nord Stream, ale zjistily, že nemají pravomoc v něm pokračovat, protože k incidentu došlo v mezinárodních vodách a netýkal se žádných švédských občanů. Švédsko proto počátkem února vyšetřování ukončilo.

V pondělí ukončila vyšetřování také kodaňská policie, která ve svém prohlášení uvedla, že „společné vyšetřování výbuchů na Nord Streamu vedené kodaňskou policií a dánskou bezpečnostní a zpravodajskou službou (PET) bylo ukončeno“.

Po celou dobu vyšetřování dánské orgány spolupracovaly s příslušnými zahraničními partnery, uvedlo Dánsko.

„Vyšetřování vedlo orgány k závěru, že došlo k úmyslné sabotáži plynovodů. Podle posouzení však neexistují dostatečné důvody pro vedení trestního řízení v Dánsku,“ uvedla policie.

Kromě Dánska a Švédska vyšetřuje výbuchy na plynovodu Nord Stream také Německo, ale Berlín své vlastní vyšetřování sabotáže neuzavřel. Mluvčí vlády již dříve v únoru agentuře Reuters sdělil, že Německo má stále zájem na vyřešení případu.

Zdroj: politi.dk