27. 2. 2024
Tisk článku
Bororo konstatuje, že za některé "kritiky režimu" se Západ přímo vášnivě bije, jiné bez povšimnutí nechá bít, mučit a umírat ve vězení - a ještě při tom pokrytecky žvaní o "hodnotách", které je nutno (třeba i násilím) vnutit zbytku světa
Navalnyj, Lira, Assange. Co tyto případy spojuje a naopak rozděluje? Jsme vždy a za každých okolností v souladu s "evropskými hodnotami"?
Alexandr Navalnyj zemřel v ruské trestanecké kolonii. Západ volá po vyšetření jeho smrti. V pořádku. Nad tímto by se neměly zavírat oči.
Problém je v tom, že tentýž Západ měl oči doširoka zavřené (dovolil jsem si použít název posledního Kubrickova filmu) v cause „Gonzalo Lira Lopéz“. Tento chilsko americký novinář žil v Charkově, odkud začal blogovat o ruské invazi na Ukrajinu - a především kritizovat ukrajinské politické poměry. Dělal svoji práci tak, jak byl zvyklý. Svobodně, padni komu padni. Nepsal někde v bezpečném závětří, jako někteří verbální bojovníci, ale přímo na Ukrajině.
Jeho činnost byla označena za proruské dezinformace a násleodvalo jeho zatčení. V ukrajinském vězení Lira zemřel 12. ledna tohoto roku. Před smrtí tvrdil, že byl mučen.. Západ sice o jeho smrti krátce informoval, ale k žádnému volání po vyšetření okolností úmrtí nedošlo.
NENECHTE SI UJÍT!
Rozhovor s Lubomírem Volným z cyklu Nepodvolení v Protiproudu uvede PPTV ve středu 28. 2. od 18:00
A co Julian Assange? Jeho případ je v současné chvíli velmi aktuální. Právní tým Juliana Assange se před několika dny pokusil zvrátit u Nejvyššího soudu Velké Británie verdikt o vydání do USA. Soudci prý nyní zvažují argumenty. Rozhodnutí může přijít v řádu hodin (dosud se tak nestalo), dnů nebo týdnů.
Tato causa stojí za malé ohlédnutí.
Bývaly doby, kdy Julian Assange spolupracoval s významnými médii jako New York Times, Le Monde, Der Spiegel a mnohá další. Je nositelem ceny Evropského parlamentu pro investigativní novináře.
Jeho volný pád započal roku 2010, kdy se dostal k tajným dokumentům, které obsahovaly informace o amerických válečných zločinech v Afghanistánu a Iráku. A o korupci mnoha vládních vyšších i nižších úředníků Spojených států a Velké Británie. Vše publikoval na serveru WikiLeaks. V roce 2016 k tomu přibylo zveřejnění trapných emailů Demokratické strany během voleb v roce 2016.
Stal se terčem amerických tajných služeb.
A následoval onen volný pád: Jeho zatčení ve Velké Británii, kam přijel na pozvání listu The Guardian, se kterým spolupracoval na odhalování válečných zločinů. Jak k zatčení došlo je dlouhý příběh, spojený s vědomou dezinformací, Švédskem, změnou vlády v Ekvádoru… vše lze nalézt na jakémkoliv svobodném webu, který píše o Assangovi.
Australský občan, nyní úhlavní nepřítel Spojených států, které usilují o jeho vydání, aby ho mohly zavřít na zhruba 170 let. To není míněno obrazně. Je to fakt.
Posledních pět let prožil Assange ve věznici Belmarsh, která má přezdívku „Britské Guantánamo“. Nejostřejší věznice v Británii, kde pobývají vrazi, pedofilové, sexuální predátoři a… jeden vězeň svědomí. Tomu odpovídají drsné podmínky ve vězení.
Málokterý stát tzv. Západu si dovolí rozladit Spojené státy. Až nová vláda Austrálie projevila nebývalou kuráž, když 20. února tohoto roku australský parlament schválil rezoluci adresovanou americkému prezidentovi a britskému předsedovi vlády, aby Assange osvobodili a umožnili mu návrat domů.
Ozvala se i organizace Amnesty International, podle které „může být vydání Assange vážnou hrozbou pro svobodu tisku kdekoliv na světě“. Připojila se také organizace Reportéři bez hranic.
Assangova manželka říká, že „Julian vydání do USA nepřežije“.
K propuštění Assange vyzvalo Velkou Británii více jako sto šedesát světových politiků. Jen několik jmen pro ilustraci: Jeremy Corbin, Lula da Silva, Noam Chomsky, Sarah Palinová (bývalá republikánská kandidátka na víceprezidentku), Tulsi Gobart (americký demokratický politik)…
Nikdo z našich vládních politiků, kteří tak často procítěně hovoří o svobodě slova, toto volání po svobodě pro Assange nepodpořil. Totéž se týká našich médií hlavního proudu. (Stačilo by jedno, hned by člověk měl lepší pocit ohledně plurality názorů.)
Tak kdy je správné mít oči doširoka otevřené, a kdy zase pro změnu doširoka zavřené?