Ruský prezident Vladimir Putin v posledních týdnech veřejně naznačil, že by byl otevřen diskusím o ukončení války na Ukrajině za podmínek Moskvy, protože vojenská dynamika Kyjeva vázne. (Foto: Flickr)

Návrh mírové smlouvy vypracovaný ruskými a ukrajinskými vyjednavači v dubnu 2022, tedy asi šest týdnů po začátku války, odhaluje, o jakou dohodu Putin v té době usiloval. Západní představitelé a analytici tvrdí, že Kreml po dvou letech bojů lpí na svých původních cílech: Přeměnit Ukrajinu ve vykastrovaný stát, který bude trvale zranitelný vůči ruské vojenské agresi. Podmínky, o které Rusko usiluje nyní, budou pravděpodobně ještě tvrdší.

Zatímco hrubé obrysy nakonec neúspěšných mírových jednání byly zveřejněny, celý sedmnáctistránkový dokument, který si prohlédl deník The Wall Street Journal a další osoby obeznámené s jednáním, zveřejněn nebyl.

Dokument datovaný 15. dubna 2022 nastiňuje, jak se vyjednavači obou stran snažili ukončit boje tím, že se dohodli na přeměně Ukrajiny v „trvale neutrální stát, který se neúčastní vojenských bloků“, zakázali zemi obnovu armády s podporou Západu a ponechali Krym pod faktickou kontrolou Ruska.

Nakonec nebyla uzavřena žádná dohoda. Rozsah ruských válečných zločinů na Ukrajině se stal zřejmým, vojenská situace Ukrajiny se zlepšila a Západ dodával zbraně na podporu Kyjeva.

Dnes Ukrajina tvrdí, že nezahájí mírové rozhovory, dokud Rusko nestáhne vojska ze své země. Dva roky konfliktu zatvrdily ukrajinské veřejné mínění proti jakékoli mírové dohodě a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že jakékoli zastavení bojů by Rusku pouze umožnilo znovu vyzbrojit a lépe zaútočit na Ukrajinu v dalším průběhu. Podle analytiků se vojenské vítězství kterékoli ze stran zdá být stále více nedosažitelné.
Dokument ukazuje, o jak hlubokých ústupcích vyjednavači na ruské i ukrajinské straně uvažovali, když Kyjev v prvních týdnech války bojoval. Pro Rusko to byl okamžik, kdy si uvědomilo, že ukrajinská obrana zastihla jeho jednotky nepřipravené. Slouží však také jako připomínka kompromisů, k nimž by se Rusko mohlo pokusit Ukrajinu donutit, pokud vojenská podpora Západu vyschne a Rusko dosáhne významných územních zisků.

V návrhu smlouvy se uvádí, že Ukrajina by sice mohla usilovat o členství v Evropské unii, ale nesměla by vstoupit do vojenských aliancí, jako je Severoatlantická aliance. Na ukrajinské území by nesměly být umístěny žádné zahraniční zbraně. Ukrajinská armáda by byla omezena na určitou velikost. Rusko usilovalo o omezení všeho od počtu vojáků a tanků až po maximální dostřel ukrajinských raket.

Krymský poloostrov, který již Rusko okupovalo, by zůstal pod vlivem Moskvy a nebyl by považován za neutrální. Moskva rovněž prosazovala, aby ruština fungovala ve státní správě a u soudů na rovnoprávném základě s ukrajinštinou, což je klauzule, kterou Kyjev podle návrhu dokumentu nepodepsal.

Budoucnost oblasti východní Ukrajiny, kterou Rusko v roce 2014 tajně obsadilo a okupovalo, nebyla v návrhu zahrnuta, takže její dokončení zůstalo na Putinovi a Zelenském při osobních rozhovorech. K tomuto setkání však nikdy nedošlo.

Smlouvu měly garantovat zahraniční mocnosti, mezi nimiž jsou v dokumentu uvedeny USA, Velká Británie, Čína, Francie a Rusko. Těmto zemím by byla svěřena odpovědnost za obranu neutrality Ukrajiny v případě, že by smlouva byla porušena. Dokud by však smlouva platila, ručitelé by byli povinni „vypovědět mezinárodní smlouvy a dohody neslučitelné s trvalou neutralitou Ukrajiny“, včetně jakýchkoli příslibů dvoustranné vojenské pomoci. Mezinárodní bezpečnostní záruky by se nevztahovaly na Krym a Sevastopol.

Dokument odráží hluboce zakořeněné ruské fobie, že Západ v čele s USA po léta rozvíjel Ukrajinu jako „protiruskou“, aby podkopal, zadržoval a pokusil se převzít kontrolu nad Ruskem. Poté, co Putinův počáteční pokus o převzetí kontroly nad Kyjevem a svržení vlády selhal, dokument zřejmě nabízí další nejlepší věc: způsob, jak přerušit západní podporu Kyjeva.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan sice začátkem tohoto týdne nabídl, že bude hostit nové rozhovory, ale v nejbližší době se zdá, že obnovení míru nebude pravděpodobné. Zatímco frontová linie se za rok téměř nepohnula, pesimismus ohledně vyhlídek Ukrajiny roste, protože Rusko nedávno poprvé po několika měsících významně postoupilo a kyjevským silám dochází munice a lidské zdroje. V Kongresu vázne financování Ukrajiny v řádu miliard dolarů, pozornost Západu se přesunula na Blízký východ a průzkumy veřejného mínění jsou příznivé pro republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, který prohlásil, že v případě svého zvolení zprostředkuje okamžitou mírovou dohodu.

Putin nedávno řekl moderátorovi talk show Tuckerovi Carlsonovi, že je připraven na „dialog“, a někteří bývalí představitelé Kremlu tvrdí, že v posledních měsících vyslali návrhy na zastavení konfliktu podél stávajících frontových linií.

Ruský prezident tvrdí, že Ukrajina balancovala na hraně první šance na mír pod tlakem Západu. Na setkání s několika africkými představiteli 17. června 2023 Putin ukázal dokument, který podle něj parafoval šéf kyjevského vyjednávacího týmu. Návrh podle něj obsahoval 18 článků s dodatky stanovujícími počet vojenského personálu a obrněných vozidel. „Kyjevská vláda, jak to její páni obvykle dělají, to všechno hodila na smetiště dějin,“ řekl Putin. „Odmítli to.“

Podle Samuela Charapa, ruského analytika z RAND, může Moskva ztrácet chuť vyjednávat, když vidí, že západní pomoc je zadržována, a dosahuje dalších úspěchů na bojišti.

Západní představitelé varují, že navzdory dvěma letům nákladných bojů Putin na Ukrajině pokračuje ve svých maximalistických cílech, mezi něž patří změna režimu v Kyjevě, aby zajistil stát, který bude plnit příkazy Kremlu.

Jakákoli taková mírová dohoda Ukrajiny „ji ponechává na milost a nemilost Rusku v případě jakéhokoli budoucího opakování invaze“, říká Keir Giles, ředitel britského think tanku Conflict Studies Research Centre.

Podle think tanku Chatham House Rusko od své první invaze na východní Ukrajinu a anexe Krymu v roce 2014 porušilo více než 400 mezinárodních smluv a úmluv. Předchozí příměří nebo mírové smlouvy, kterých se Rusko účastnilo v Gruzii, Sýrii a na Ukrajině, Kreml následně využil ve svůj prospěch, uvádí Giles.

První kolo předběžných mírových rozhovorů začalo jen několik dní po invazi v únoru 2022. Ruští a ukrajinští vyjednavači se nejprve sešli v Bělorusku, poté se přesunuli do Turecka a v rozhovorech s přestávkami pokračovali až do dubna. Výsledný dokument podle všeho volně vychází ze smlouvy z roku 1990, která vytvořila sjednocené Německo a v níž vojska Sovětského svazu opustila východní Německo pod podmínkou, že se země vzdá jaderných zbraní a omezí velikost své armády.

Návrh smlouvy s Ukrajinou obsahoval zákaz cizích zbraní, „včetně raketových zbraní jakéhokoli typu, ozbrojených sil a útvarů“. Moskva chtěla, aby počet ukrajinských ozbrojených sil byl omezen na 85 000 vojáků, 342 tanků a 519 děl. Ukrajinští vyjednavači chtěli podle dokumentu 250 000 vojáků, 800 tanků a 1 900 dělostřeleckých kusů. Rusko chtělo, aby byl dolet ukrajinských raket omezen na 40 kilometrů.

Další otázky zůstaly nevyřešeny, zejména co by se stalo, kdyby byla Ukrajina napadena. Rusko chtělo, aby se na odpovědi dohodly všechny garanční státy, což znamená, že jednotná odpověď je nepravděpodobná, pokud by agresorem bylo samo Rusko. V případě útoku na Ukrajinu chtěli ukrajinští vyjednavači, aby byl v takovém případě její vzdušný prostor uzavřen, což by vyžadovalo, aby ručitelské státy prosadily bezletovou zónu, a poskytnutí zbraní ze strany ručitelů, což je klauzule, se kterou Rusko nesouhlasilo.

Rusko chtělo jako ručitele přidat Bělorusko, Ukrajina chtěla přidat Turecko. Ukrajinští vyjednavači kurzívou vyznačili text, který naznačuje, že odmítli projednat ruskou doložku požadující, aby Kyjev stáhl nároky na to, aby spadal pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu, který podle dokumentu stíhá válečné zločiny. Rovněž nechtěli ratifikovat doložku o zrušení všech vzájemných sankcí.

Jednání pokračovala – dokonce i o zoomu -, ale nakonec byla v červnu 2022 zcela zastavena.

Zdroj: msn.com