Bývalý prezident Donald Trump a prezident Joe Biden dominovali v primárkách svých stran včera ve volebním superúterý. Přiblížili se tak k oficiálnímu ukončení primární sezóny – Trump a Biden mají téměř jisté nominace svých stran a na podzim ve volbách se utkají v odvetném souboji.
Během supervolebního úterý se přiděluje přibližně třetina hlasů delegátů nominačních sjezdů pro Demokratickou i Republikánskou stranu. V nejlidnatějších státech s největším počtem delegátů nominačních sjezdů v USA zvítězili jednoznačně rivalové Biden a Trump. Jedná se o výsledky ve státech Kalifornie, Texas, Alabama, Colorado, Maine, Oklahoma, Virginie, Severní Karolína, Tennessee, Arkansas, Minnesota a Massachusetts. Biden vyhrál primářky Demokratické strany v Utahu a Vermontu i v hlasování poštou v Iowě. Trumpova soupeřka Haleyová zvítězila jen v jednom státě, a to ve Vermontu.
Exprezident Donald Trump reagoval na svá drtivá vítězství v celé zemi tím, že je označil za "skvělý večer". "Je mi ctí reprezentovat nejen Republikánskou stranu, ale i naši zemi při jejím vedení zpět ke zdraví a prosperitě," řekl.
Díky vítězstvím v úterý večer má nyní Trump více než polovinu celkového počtu delegátů, který potřebuje k dosažení počtu 1 215 delegátů potřebných k tomu, aby se stal nominantem strany. Trump má v současnosti 751 delegátů, zatímco Haleyová jen 62.
Prezident Joe Biden dosud získal 812 delegátů. Jason Palmer porazil Bidena o 11 hlasů na Americké Samoi v poměru 51 ku 40 - má jen 3 delegáty. V primárkách Demokratické strany nemá žádný jiný kandidát žádné delegáty.
Biden a Trump jsou tedy jasnými favority v listopadovém prezidentském duelu. Za předpokládané kandidáty budou oficiálně vyhlášeni až v březnu. Trump může získat nadpoloviční většinu delegátů nejdříve 12. března a Biden si bude muset počkat nejméně do 19. března.
Donald Trump tak překonal předposlední překážku na cestě k pomstě. Aby se vrátil do Bílého domu, musí jen přežít do voleb. Až do pondělí „washingtonská bažina“ formálně stále doufala, že Trumpovi jednoduše zabrání v účasti ve volbách – ne celonárodně, ale v některých státech. V pondělí však Nejvyšší soud USA zakázal státům zamezit bývalému prezidentovi přístup k volbám.
Takový pokus se již uskutečnil v Coloradu: tamní soud rozhodl, že Trumpovi by nemělo být umožněno účastnit se republikánských primárek a bez účasti v nich se jeho jméno nebude nacházet na hlasovacím lístku pro listopadové prezidentské volby. Stát se odkazoval na 14. dodatek k americké ústavě, jehož třetí článek zakazuje zastávat funkci každému, kdo se "účastnil vzpoury nebo povstání". Stejnou cestou se chtěly vydat i další demokraty ovládané státy, například Illinois a Maine. Nejvyšší soud však rozhodnutí coloradských soudců zrušil, a to jednomyslně, to znamená, že pro něj hlasovali nejen konzervativní soudci (ti mají u Nejvyššího soudu většinu), ale i liberální soudci.
Nejvyšší soud potvrdil právo států nepouštět kandidáty do místních voleb, ale ne do federálních voleb, protože ty jsou v kompetenci Kongresu, ne států. Díky tomuto rozhodnutí Trump vyhraje primárky v Coloradu – a zastaví pokusy zabránit mu kandidovat v jiných státech. V červenci jej sjezd Republikánské strany nominuje na prezidenta – a v listopadu vyhraje prezidentské volby. Vyhraje, protože všechny průzkumy již nyní ukazují, že vede ve všech klíčových, tzn. swing states, a právě tyto státy rozhodují o výsledku voleb. Všechny ostatní státy (absolutní většina – čtyři pětiny) tradičně volí buď demokraty, nebo republikány – a všichni jejich volitelé jdou za kandidátem, který v daném státě zvítězí, takže volební boj v nich má formální charakter.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo očekáváno a nejde ani o to, že Trump nebyl uznán vinným ze "vzpoury" (což se snaží vydávat za "útok" na Kapitol 6. ledna 2021), ale o to, že pokud by státy měly možnost neumožnit prezidentským kandidátům účast ve volbách, byl by to sedmimílový krok k rozpadu USA.
Nepřítomnost Trumpova jména na hlasovacím lístku v listopadu by vedla k tomu, že republikánské státy by se snažily odstranit Bidena (nebo kohokoli, kdo by byl místo něho demokratickým kandidátem) z hlasovacího lístku, a co je důležitější, prostě by neuznaly výsledky voleb, pokud by je nevyhrál Trump. A demokratické státy by podobně neuznaly výsledky voleb s odvoláním na skutečnost, že Trump v jejich státě ani nebyl na hlasovacím lístku.
To znamená, že soudci Nejvyššího soudu jednoduše odmítli dát zelenou nejnebezpečnějšímu scénáři, který by otevřel cestu k dvojvládí (tj. prohlášení dvou prezidentů USA najednou v lednu 2025 nebo neuznání výsledků voleb některými státy). Znamená to však, že tomu naprosto zabránili? Samozřejmě, že ne, protože to není v jejich moci a nikdo nebrání státům, aby zpochybnily výsledky voleb a neuznaly vítěze.
Nyní však americký establišment nemá možnost zastavit Trumpa před volbami – neexistuje způsob, jak jej odstranit. Stále existují určité naděje, že ho lze zažalovat, tedy uznat za vinného (je proti němu mnoho otevřených případů), přičemž se počítá s tím, že to odradí od volby "zločince" část jeho voličů a povede k porážce bývalého prezidenta. Je to velmi slabá sázka, ale je to to poslední, co má „washingtonská bažina“ v záloze.
Ani zde se však věci nevyvíjejí dobře: Nejvyšší soud se zabývá Trumpovou žalobou, ve které žádá uznat jeho prezidentskou imunitu. Pokud mu bude vyhověno, všechny procesy proti Trumpovi budou zmraženy - a on bude klidně vést svou volební kampaň, aniž by ho rozptylovaly soudy.
Ještě naivnější je snaha zastavit Trumpa obrovskými soudními pokutami: například newyorský soud mu už nařídil zaplatit 355 milionů dolarů za podvody při činnosti jeho developerské společnosti Trump Organisation. Trumpovi právníci toto rozhodnutí napadli a tak se bývalého prezidenta nepodaří zruinovat (alespoň do voleb). Nemluvě o tom, že to v žádném případě neovlivní jeho volební kampaň: Američané mu ochotně darují peníze.
Velmi nás těší, kolik z Vás chce dát najevo svoji příslušnost k hnutí odporu a solidaritu s pronásledovanými nepodvolenými médii.
Trička Protiproudu ve velikostech M, L, XL, 2XL a 3XL si můžete objednat na adrese: [email protected]. Možnost po dohodě vyzvednutí osobně v redakci, nebo zasíláme poštou na dobírku. Pro osobní odběr volejte na redakční telefon 737 461 817. Po dohodě vám trička připravíme k vyzvednutí v redakci v Opletalově ulici (pár kroků od Václavského náměstí).
Ukazuje se tedy, že Trumpa nelze zastavit? Ano, ale „washingtonská bažina“ to prostě nemůže uznat. Lidé, kteří jsou přesvědčeni o své moci a možnostech vládnout světu (tedy řídit ho správným směrem), se nedokážou smířit s myšlenkou, že s drzým výrůstkem, který už jednou vstoupil do Bílého domu, nemohou nic udělat. Budou se snažit zastavit Trumpa za každou cenu, ale problém je v tom, že v současné situaci je to téměř nemožné.
Teoreticky lze změnit celou intriku tím, že místo Bidena postaví proti Trumpovi jiného kandidáta. Takového, který by Trumpa v listopadu porazil, ale demokraté takovou osobnost prostě nemají. Žádný z profesionálních demokratických politiků se k tomu nehodí. Barack Obama nesmí kandidovat na třetí funkční období – a tak se chytají fantastických možností, jako je Michelle Obamová (fantastických proto, že populární bývalá první dáma kategoricky kandidovat nechce a neexistuje záruka, že Trumpa porazí). Zůstává věřit v „ruku Boží“ nebo vůli náhody – tedy v to, co se za ni dá vydávat.
Mluvíme o fyzické likvidaci Trumpa, tzn. j. o jeho zavraždění. Zkušenosti s eliminací velmi nebezpečných prezidentských kandidátů (a nejen úřadujících prezidentů) jsou ve Spojených státech bohaté: v roce 1935 byl zavražděn nejpopulárnější senátor Hugh Long, charismatický muž z Louisiany, který se odvážil vyzvat prezidenta Franklina Roosevelta z řad vlastní Demokratické strany. Ale ještě před začátkem kampaně, přibližně rok před volbami, byl zastřelen v louisianském Kapitolu. Roosevelt vyhrál primárky i volby. A v roce 1968 byl zavražděn další velmi populární senátor Robert Kennedy na cestě k vítězství v primárkách a k nominaci Demokratické strany, která byla tehdy také u moci a kterou vedl prezident Johnson (který nastoupil po zavražděném Robertově starším bratrovi Johnu F. Kennedym).
V současných volbách se mimochodem účastní Robert Kennedy - nejmladší, Robertův syn. Vzdal se snahy bojovat proti Bidenovi z nitra Demokratické strany a jde jako nezávislý kandidát, přičemž odebírá hlasy současnému prezidentovi a vyměňuje si vzájemné „mrknutí“ s Trumpem. Kennedyho mladšího nezabijí, ale scénář atentátu na jeho otce se může zopakovat v případě Trumpa.
Robert Kennedy byl zastřelen během kalifornských primárek 5. června 1968 - v den prvního výročí začátku šestidenní války Izraele s Araby. Atentátník, mladý Palestinec Sirhan Bishara Sirhan, to údajně udělal kvůli Robertovým proizraelským postojům, ale tomu věří jen málokdo. (Sirhan si, mimochodem, stále odpykává doživotní trest.)
Trump je pravděpodobně nejproizraelštější prezident v dějinách USA (vždyť právě za jeho vlády Washington uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele), tak proč by ho nějaký muslim pobouřen tím, co se děje v Gaze, nezabil? Například 7. října - v den prvního výročí útoku Hamásu na Izrael (a zároveň v den narozenin Vladimira Putina, jehož washingtonská bažina již dlouho vykresluje jako "Trumpova loutkovodiče") a měsíc před prezidentskými volbami.
Zní to fantasticky?
Ne, mnohem reálnější než vítězství Joea Bidena 5. listopadu 2024.