Bývalý analytik CIA Ray McGovern v novém rozhovoru spekuluje o důvodech odchodu Victorie Nulandové z vysoké pozice náměstkyně ministra zahraničí pro politické záležitosti, třetí nejvyšší úřednice ministerstva zahraničí.

Její odchod do důchodu oznámil v úterý její nadřízený ministr zahraničí Antony Blinken. Otázkou však je, proč právě nyní, když se administrativa snaží držet kurz a prezentovat silný pokračující postoj k Ukrajině, a to i v době, kdy Biden stále usiluje o prosazení desítek miliard na obrannou pomoc přes republikány ve Sněmovně reprezentantů.

Ačkoli se objevily zvěsti, že by snad mohla být ve špatném nebo zhoršujícím se zdravotním stavu, McGovern řekl, že notoricky jestřábí Nulandová byla přítěží ve chvíli, kdy se NATO a Rusko blíží přímé konfrontaci s jadernými zbraněmi.

„Můj nejlepší odhad je, že CIA, ministerstvo obrany a NSA dostaly tuto zprávu a řekly: ‚Podívejte, Victoria tu má vlastní agendu‘,“ řekl McGovern.

Bývalý pracovník CIA pokračoval ve spekulacích: „Prezident ve skutečnosti nechce udeřit na tyto muniční sklady v Rusku nebo zbourat [Krymský] most. Takže ji musíme krotit, myslím, že je čas, aby šla do předčasného důchodu.“

Další teorii, i když nemusí být nutně v rozporu s výše uvedeným, vyslovil profesor národní bezpečnosti na Bowie State University Dr. Matthew Crosston.

Ten vyložil, jak „zarytou antiputinovskou stoupenkyní Nulandová byla a jak horlivě chtěla nadále využívat Ukrajinu jako platformu, na níž by mohla pokračovat v oslabování a/nebo zlehčování Ruska na globální scéně – a možná dokonce zvýšit sázku v tomto konfliktu svou podporou vyslání balistických raket na Ukrajinu“. Zároveň však ví, že ukrajinská strana prohrává.

Možná viděla nápis na zdi, protože ukrajinské síly jsou na ústupu, a chtěla se vypařit před potenciální totální porážkou:

„Nepochybně pochopila, že pokud se americká podpora poučí nebo oslabí, Ukrajina prohraje, tečka,“ upozornil Crosston. „Možná nechtěla být v administrativě, která by byla za takový výsledek zodpovědná.“

McGovern i Crosston by se však shodli na tom, že s Nulandovou jako náměstkyní ministra zahraničí pro politické záležitosti (v této funkci v podstatě řídila celou zahraniční politiku USA v Evropě) zůstávaly rozhovory o příměří mezi Kyjevem a Moskvou krajně vzdálenou vyhlídkou nebo dokonce nemožností.

„Jedno je jisté: dokud Nulandová zůstávala v tomto křesle, neexistovala doslova žádná šance, že by se o takovém rozhovoru dalo byť jen teoreticky uvažovat. Teď už může,“ uzavřel Crosston.

K odchodu Nulandové se v rozhovoru pro The Hill vyjádřil také novinář Glenn Greenwald. Greenwald popisuje „jedinečnou zrůdnost Victorie Nulandové a její dvoustranickou, krví potřísněnou, úpírskou kariéru“…

Dočasným nástupcem Nulandové na pozici náměstkyně ministra po jejím odchodu do důchodu byl oznámen kariérní diplomat John Bass, bývalý velvyslanec v Afghánistánu. Ten v současnosti zastává funkci náměstka ministra zahraničí pro řízení. Dohlížel na Bidenovo zpackané stažení z Afghánistánu, a tak je poněkud ironické, že bude dohlížet i na politiku Ukrajiny v této kritické chvíli, kdy je Kyjev zjevně proti srsti.