"Když se odhalení trestného činu považuje za spáchání trestného činu, vládnou vám zločinci."

V současném americkém vládním klimatu z vás poslušnost vůči vlastnímu svědomí a mluvení pravdy může snadno udělat "nepřítele státu". Vládní seznam takzvaných "nepřátel státu" se každým dnem rozrůstá.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange je jen jednou z nejviditelnějších obětí války policejního státu proti disidentům a whistleblowerům. Před pěti lety, 11. dubna 2019, policie Assange zatkla za to, že se odvážil získat a zveřejnit vojenské dokumenty, které ukazují vládu USA a její nekonečné války v zahraničí jako bezohledné, nezodpovědné, nemorální a odpovědné za tisíce mrtvých civilistů.

Mezi uniklými materiály byl i videozáznam dvou amerických vrtulníků AH-64 Apache, které se účastnily série útoků vzduch-země, zatímco se americká posádka obětem smála. Mezi oběťmi byli dva zpravodajové agentury Reuters, kteří byli zastřeleni poté, co si jejich kamery spletli se zbraněmi. A také řidič, který zastavil, aby pomohl jednomu z novinářů. Dvě řidičovy děti, které byly náhodou v dodávce, když na ni americké síly střílely, utrpěly vážná zranění.

Čtěte ZDE: Oči doširoka zavřené: Západ požaduje vyšetření smrti Navalného v ruském vězení. Smrt mučeného novináře Liry v kyjevském vězení ho nezajímá. Assange čeká již pět let v britském Guantanámu. Má dostat 170 let za vyzrazení pravdy

Na podobných zločinech spáchaných vládou není nic obhajitelného. Jakmile se jakákoli vláda stane téměř nerozlišitelnou od zla, proti kterému údajně bojuje - ať už má toto zlo podobu války, terorismu, mučení, obchodu s drogami, obchodu se sexem, vražd, násilí, krádeží, pornografie, vědeckých experimentů nebo jiných ďábelských způsobů způsobování bolesti, utrpení a zotročování lidstva - ztrácí tato vláda nárok na legitimitu. Jsou to tvrdá slova, ale těžká doba si žádá přímou řeč.

Mlčet tváří v tvář zlu 

Těžší je - a to, co nám dnes chybí a co tak zoufale potřebujeme - najít lidi s morální odvahou, kteří budou riskovat své svobody a životy, aby se postavili zlu v jeho mnoha podobách. V průběhu dějin se jednotlivci nebo skupiny jednotlivců postavili nespravedlnosti své doby. Nacistické Německo mělo svého Dietricha Bonhoeffera. Gulagům v Sovětském svazu se postavil Alexandr Solženicyn . Amerika měla svůj systém barevné rasové segregace a válečného štvaní, který Martin Luther King Jr. označil za zjevnou diskriminaci.

A především tu byl Ježíš Kristus, potulný kazatel a „revoluční“ aktivista, který nejenže zemřel v boji proti policejnímu státu své doby - konkrétně proti Římské říši - ale poskytl i vzor občanské neposlušnosti, který následovali řeholníci a další lidé, kteří přišli po něm. Je skutečně vhodné si připomenout, že Ježíš Kristus - náboženská postava, kterou křesťané uctívají pro jeho oběť na kříži a následné vzkříšení - zaplatil nejvyšší cenu za to, že se postavil proti policejnímu státu své doby.

Ježíš, radikální nonkonformista, který na každém kroku zpochybňoval tehdejší autoritu, byl na hony vzdálen rozmělněné, zkornatělé, zjednodušené, zušlechtěné a syté vizi zkroceného tvora, kterou prodává moderní církev. Ve skutečnosti strávil svůj dospělý život tím, že říkal pravdu moci, zpochybňoval status quo své doby a brojil proti zneužívání aparátu Římské říše. 

Stejně jako dnešní americké impérium mělo i římské impérium Ježíšovy doby všechny znaky policejního státu: utajování, sledování, rozsáhlou policejní přítomnost, občany, s nimiž se zachází jako s podezřelými a kteří se proti policejnímu státu nemohou odvolat, neustálé války, stanné právo a politický útlak vůči těm, kteří se odvážili zpochybnit státní moc.

Kromě veškeré chvály, která se na Ježíše snáší, se jen málo mluví o drsné realitě policejního státu, v němž žil, a o jeho podobnosti se současnou Amerikou, a přesto jsou nápadné.

ZKUSILI JSTE, NEPODVOLENÍ? V PŘEDJAŘÍ IDEÁLNÍ!

Zázrak uložený do medu: Cesta tam (do Číny) a zase zpátky. Tisíce let a tisíce zkušeností v extraktu. Jsou to záhadné organismy: Ani rostlina, ani živočich. Dřevo kazí, životy zachraňují. Energie a imunita. Zdraví patří do našich rukou!

Utajování, dohled a vláda elity

Jak se v Římské říši zvětšovala propast mezi bohatými a chudými, vládnoucí třída a majetná třída se staly synonymy, zatímco nižší třídy, stále více zbavované politických svobod, se přestávaly zajímat o vládu a snadno se nechaly rozptýlit „chlebem a hrami“. 

Stejně tak současná Amerika se svou neprůhlednou vládou, všudypřítomným dohledem a vládou bohatých, bylo vnitřní fungování Římské říše zahaleno závojem tajemství, zatímco její představitelé neustále vyhlíželi jakékoli potenciální ohrožení své moci. Výsledný celostátní dohled vykonávala především armáda, která působila jako vyšetřovatel, vymahač, mučitel, policista, kat a věznitel. Dnes tuto roli plní NSA, FBI, ministerstvo vnitřní bezpečnosti a stále více militarizované policejní sbory po celé zemi.

Rozsáhlá přítomnost policie

Římská říše používala k udržení „míru“ své vojenské síly a vytvořila policejní stát, který zasahoval do všech oblastí života občanů. Tímto způsobem tito vojenští důstojníci, zvyklí řešit širokou škálu běžných problémů a konfliktů, prosazovali vůli státu. Dnes jsou týmy SWAT složené z místní policie a federálních agentů nasazovány k provádění běžných domovních prohlídek v případě drobných trestných činů, jako je držení marihuany nebo podvody s kreditními kartami.

Občané mají proti policejnímu státu jen malé možnosti odvolání

S rozšiřováním Římské říše téměř zmizela osobní svoboda a nezávislost , stejně jako jakýkoli skutečný smysl pro věci veřejné, národní uvědomění a podobně. I v dnešní Americe se občané většinou cítí bezmocní , bez hlasu a bez zastoupení tváří v tvář federální vládě bažící po moci. Vzhledem k tomu, že státy a obce jsou pod přímou kontrolou federálních úřadů a nařízení, zachvacuje národ pocit naučené bezmoci.

Věčné války a vojenské impérium

Válka a zastřešující militaristický étos, podobně jako dnes Amerika se svou praxí policejního dohledu nad světem, tvořily rámec Římské říše, která se rozkládala po celé jižní, západní a východní Evropě a zasahovala i do severní Afriky a západní Asie. Kromě velkých zahraničních hrozeb se vedly války proti zakořeněným, nestrukturovaným a sociálně méněcenným nepřátelům.

NEPŘEHLÉDNĚTE:

Jak si uchovat zdraví a zlepšit vyhlídky na plný život - navzdory pokusům Schwabů, Gatesů a Big Pharmy o opak - o selhávajícím "fialovém" zdravotnímu systému ani nemluvě?

SLEDUJTE: Zdraví bez chemie: Elixír života jménem C 60? Šance i pro oběti vakcinace. Proč zemřel vynálezce PCR testů? Výpověď lékařky o zázračném uzdravení. Vražda je součástí systému. Dosažitelná pomoc pro každého. Nejprve musíme přežít!

Některé zásadní odpovědi najdete v rozhovoru Petra Hájka s ing. Jiřím Černotou - nejen na téma jednoho takřka zázračného prostředku na posílení těla i ducha a dosažení praktické dlouhověkosti

Válečný stav

Řím nakonec zavedl trvalou vojenskou diktaturu, která ponechávala občany napospas nedosažitelnému a utlačovatelskému totalitnímu režimu. Protože Římané neměli prostředky na zřízení civilní policie, stále více se spoléhali na armádu, která zasahovala ve všech záležitostech konfliktů nebo nepokojů v provinciích: od malých potyček až po velké vzpoury. Ne nepodobně dnešním policejním silám, které mají na americké půdě nácvik stanného práva a mentalitu "nejdříve střílej, potom se ptej.

Národ podezřelých 

Stejně jako americké impérium považovalo své občany za paušálně podezřelé, které je třeba sledovat, monitorovat a kontrolovat , římské impérium považovalo všechny potenciální neposlušné osoby , od obyčejných zlodějů až po skutečné povstalce, za hrozbu pro svou moc. Povstalec byl vnímán jako přímý vyzyvatel císaře . "Bandita" nebo revolucionář , který byl považován za schopného svrhnout císařství, byl vždy považován za viníka a zasloužil si nejkrutější tresty. Bandité byli obvykle veřejně a krutě trestáni jako prostředek, který měl ostatní odradit od zpochybňování státní moci. Jedním z takových veřejných trestů byla poprava Ježíše .

Akty občanské neposlušnosti ze strany povstalců

Stejně jako Římská říše i americká říše projevuje nulovou toleranci vůči disidentům, jako jsou Julian Assange, Edward Snowden a Chelsea Manningová, kteří odhalují podhoubí policejního státu. Také Ježíš byl označen za politického revolucionáře, počínaje jeho útokem na obchodníky s penězi v židovském chrámu, což byl akt občanské neposlušnosti v sídle Sanhedrinu, nejvyšší židovské rady.

Zatýkání ve vojenském stylu uprostřed noci

Ježíšovo zatčení ukazuje, že Římané na něj pohlíželi jako na revolucionáře. Ježíšův případ se až děsivě podobal dnešním zátahům zásahových jednotek, kdy byl zatčen uprostřed noci v utajení velkou, těžce ozbrojenou jednotkou vojáků. Jidáš, jednající jako vládní informátor dal Ježíšovi polibek jako tajné identifikační znamení.

Braňme se!

Jak v padající ekonomice ochránit své peníze - a k tomu ještě současně podpořit další existenci Protiproudu? Jednou z možností je spoření či "konzervace" svých financí ve zlatě. Nepodvoleným nabízíme bezpečnou metodu (zdaleka ne všechny totiž bezpečné jsou).

Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé již ke své spokojenosti tuto možnost využili, mnozí o ní ale stále nevědí. Jak na to? Stačí si pustit některý z rozhovorů, který jsme nedávno odvysílali.

Sledujte ZDE: Peníze nejsou tím, čím se zdají být: Mezi černou magií a zázrakem. Státní převrat pod zn. FED. Titanic, Lincoln, Kennnedy: Vraždy? Basilej 3 - a hned tu byl covid! Další velká krize na dohled. Záchranný vor. Návštěvník z hvězd nabízí pomoc

Mučení a trest smrti

V Ježíšově době nebyli náboženští kazatelé, samozvaní proroci a nenásilní demonstranti hned zatýkáni a popravováni. Velekněží a římští místodržící obvykle protesty, zejména ty menší, povolovali. Vládní orgány se však rychle zbavovaly vůdců a hnutí, která se zdála ohrožovat říši. Obvinění vznesená proti Ježíšovi - že ohrožuje stabilitu národa, staví se proti placení římských daní a prohlašuje se za právoplatného krále - byla čistě politická, nikoli náboženská. Pro Římany bylo každé z těchto obvinění dostatečným důvodem k tomu, aby si zasloužil smrt ukřižováním, která byla obvykle vyhrazena otrokům, neřímanům, radikálům, revolucionářům a nejhorším zločincům.

Ježíš byl Pilátovi Pontskému představen jako "rušitel politického míru", vůdce vzpoury, politická hrozba, a co je nejzávažnější, jako uchazeč o královský úřad, "král revolučního typu". Poté, co byl Ježíš Pilátem formálně odsouzen, je odsouzen k trestu smrti ukřižováním, "římskému způsobu popravy zločinců usvědčených z velezrady". Účelem ukřižování nebylo ani tak zabít zločince, ale šlo o mimořádné veřejné prohlášení, které mělo názorně varovat všechny, kdo by chtěli zpochybnit moc římské říše. Bylo proto vyhrazeno pouze pro ty nejextrémnější politické zločiny: velezradu, vzpouru, rebelii a banditismus. Poté, co byl Ježíš nemilosrdně zbičován a zesměšněn, byl přibit na kříž.

Ježíš - revolucionář, politický disident a nenásilný aktivista - žil a zemřel v policejním státě. Jakákoli úvaha o Ježíšově životě a smrti v policejním státě musí brát v úvahu několik faktorů: Ježíš ostře vystupoval proti takovým věcem, jako je impérium, kontrola lidí, státní násilí a mocenská politika. Ježíš zpochybňoval politické a náboženské systémy své doby. A světské mocnosti se Ježíše obávaly ne proto, že by je vyzýval k uchvácení trůnu nebo vlády, ale proto, že podkopával jejich nároky na nadvládu a odvážil se říkat pravdu moci v době, kdy to člověka mohlo stát - a často také stálo - život. 

Je smutné, že radikální Ježíš, politický disident, který se zaměřoval na nespravedlnost a útlak, je dnes z velké části zapomenut a nahrazen sympatickým, usměvavým Ježíšem, který chodil na náboženské slavnosti, ale jinak byl němý, když přišlo na otázky moci, konfliktů a politiky. 

Jaký je to ostrý kontrast s radou, kterou Američanům dávají církevní představitelé, aby se podřizovali svým politickým vůdcům, což v americkém policejním státě znamená poslouchat, plnit rozkazy, podřizovat se autoritě a obecně dělat vše, co vám vládní úředník nařídí.

Říkat Američanům, aby slepě poslouchali vládu nebo aby vložili svou víru do politiky a volili politického spasitele, je v rozporu se vším, pro co Ježíš žil a zemřel. 

Půjdeme cestou nejmenšího odporu - budeme zavírat oči před zlem naší doby a kráčet v souladu s policejním státem - nebo se proměníme v nonkonformisty oddané spravedlnosti?

Jak nám před 70 lety připomněl Martin Luther King Jr. ve svém mocném kázání: "Tento příkaz nepřizpůsobovat se pochází... [od] Ježíše Krista, nejoddanějšího nonkonformisty na světě, jehož etická nonkonformita je stále výzvou svědomí lidstva."

Může být radikální Ježíš příkladem pro naši moderní dobu?

Zdroj.

Tagy článku