„Chris­tos voskres! Vo­is­tin­no voskres!“ Tak se zdra­ví po ob­řa­dech Vzkří­še­ní na Bílou so­bo­tu naši ka­to­lič­tí brat­ři a se­st­ry sta­ro­slo­van­ské­ho ob­řa­du. „Kris­tus vstal z mrtvých!“ – pozdra­ví jeden vě­ří­cí dru­hé­ho. Ten od­po­ví: „Oprav­du vstal z mrtvých!“

Ra­dost nad touto udá­los­tí patří k pi­lí­řům je­jich du­chov­ní­ho pro­ží­vá­ní Ve­li­ko­noc. Kris­tus oprav­du vstal, je to jasná a ne­zpo­chyb­ni­tel­ná prav­da, k níž netře­ba nic do­dá­vat.

Chris­tos voskres - Vo­is­tin­no voskres!

Když ko­mu­nis­té u nás li­kvi­do­va­li r. 1950 řec­ko­ka­to­lic­kou cír­kev, shro­máž­di­li za­tče­né kněze v jed­nom sále v Pre­šo­vě, kde jim ate­is­tič­tí agi­tá­to­ři před­ná­še­li o ne­e­xis­ten­ci Boha a další ne­smys­ly. Když se potom ze­pta­li, jest­li mají do­ta­zy, jeden starý kněz se při­hlá­sil a pro­to­že to bylo v době ve­li­ko­noč­ní, ob­rá­til se ke svým spo­lubrat­řím a zvo­lal: „Chris­tos voskres!“ Celý sál od­po­vě­děl sbo­ro­vě: „Vo­is­tin­no voskres!“ Všich­ni zmlk­li, i ti, kteří se je sna­ži­li pře­svěd­čit, že Bůh ne­e­xis­tu­je. Sta­či­la tato pouhá čtyři slova, aby ob­rá­ti­la vni­več všech­ny mar­xis­tic­ko-le­nin­ské bludy. Kris­tus vstal z mrtvých – co chce kdo tváří v tvář to­mu­to faktu vy­klá­dat o věčné hmotě, evo­lu­ci lid­ské duše ze zví­ře­cí a o Bohu jako vý­mys­lu tzv. vy­ko­řis­ťo­va­tel­ských tříd?

Kris­to­vo vzkří­še­ní z mrtvých je his­to­ric­kou udá­los­tí. Těžko na­jde­me v dě­ji­nách sta­ro­vě­ku jinou, která by byla tak svě­dec­ky do­lo­ži­tel­ná, jako právě ona. Veš­ke­rá nauka apoš­to­lů se opí­ra­la právě o fakt zmrtvýchvstá­ní Páně. Po­tvr­zu­je to celý Nový zákon, z jehož 8 au­to­rů cel­kem 5 (Ma­touš, Jan, Petr, Jakub a Juda) bylo oči­tý­mi svěd­ky prázd­né­ho hrobu a zje­vo­vá­ní se vzkří­še­né­ho Je­ží­še, další 3 (Marek, Lukáš a Pavel) se bez­pro­střed­ně opí­ra­li o je­jich a další svě­dec­tví, Pavel se do­kon­ce od­vo­lá­vá na zje­ve­ní vzkří­še­né­ho Pána „více než pěti stům brat­ří na­jed­nou“ (1 Kor 15, 6).

Nej­star­ší křes­ťan­ský apo­lo­ge­ta Qua­d­ra­tus píše r. 126 řím­ské­mu cí­sa­ři Had­ri­á­no­vi: „Činy Kris­to­vy byly ve­řej­né: zá­zra­ky jeho do­svěd­ču­jí živí svěd­ci… ti na důkaz zá­zra­ků nejen­že žili, pokud žil Spa­si­tel, nýbrž ještě mnoho roků po jeho smrti na svě­dec­tví jeho bož­ské moci a jeho vzkří­še­ní…“ I ži­dov­ský pi­sa­tel Jo­se­fus Fla­vius píše, že víra pr­vot­ních křes­ťa­nů se opí­ra­la o fakt Je­ží­šo­va zmrtvýchvstá­ní.

POJĎME SE PORADIT!

PPTV na Pondělí velikonoční 1. 4. 2023 od 18:00 vysílá v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených. Tentokrát opět v upraveném formátu:

Do porady buď posílejte své dopisy do redakční pošty, nebo chatujte - ale jen do 17:00, tedy hodinu před zahájením vysílání. Chat bude samozřejmě v provozu i během "porady", ale kvůli úspoře času na některé později sdělené názory, úvahy či dotazy bude Petr Hájek reagovat až zase v příští Tea Party.

Už sa­mot­né svě­dec­tví to­li­ka osob by musel každý ob­jek­tiv­ní soud uznat za jasný důkaz. Jenže ono nejde jen tak o oby­čej­né svě­dec­tví. Ti, kteří hlá­sa­li, že vi­dě­li prázd­ný hrob a Kris­ta vzkří­še­né­ho, všich­ni pod­stou­pi­li nebo byli při­pra­ve­ni pod­stou­pit za své svě­dec­tví i smrt. Fran­couz­ský fi­lo­zof a ma­te­ma­tik Blai­se Pas­cal proto prá­vem na toto téma praví: „Svěd­kům, kteří se pro své svě­dec­tví dají usmr­tit, rád uvě­řím.“ Nikdo se ne­ne­chá zabít pro svě­dec­tví, o němž dobře ví, že není prav­di­vé, leda blá­zen. Kdyby šlo o jed­no­ho člo­vě­ka, bylo by možno toto kon­sta­to­vat, jenže tolik „bláznů“ – to sku­teč­ně je proti veš­ke­ré lid­ské zku­še­nos­ti a po­znatkům. Svěd­ko­vé Kris­to­va zmrtvýchvstá­ní ne­by­li ani bláz­ny, ani pod­vod­ní­ky, nýbrž osob­ně vi­dě­li to, co se do­o­prav­dy stalo.

Popírači v moderní době

Zmrtvýchvstá­ní Je­ží­še Kris­ta je nej­pře­svěd­či­věj­ším dů­ka­zem prav­di­vos­ti křes­ťan­ství. Žádný za­kla­da­tel ji­né­ho ná­bo­žen­ství nebyl usmr­cen, a poté vstal živý z hrobu. Ani Mo­ha­med, ani Buddha, ani Za­rathust­ra, ani Vi­ve­ka­nan­da, ani Kon­fu­cius, pouze Ježíš z Na­za­re­tu. Někdo sice může po­u­ká­zat na le­gen­dy o po­han­ských bo­zích, kde se tento motiv ob­je­vu­je, např. Kriš­na v Indii nebo Osi­ris v Egyp­tě, jenže v to­tál­ně od­liš­ných sou­vis­los­tech a navíc – nešlo o his­to­ric­ké po­sta­vy, nýbrž o vy­bá­je­né by­tos­ti.

Proto od­půr­ci zje­ve­né Prav­dy vy­na­lo­ži­li všech­no úsilí, aby jis­to­tu zmrtvýchvstá­ní Páně zpo­chyb­ni­li. Už ži­dov­ští ná­bo­žen­ští vůd­co­vé pod­plá­ce­li vo­já­ky, aby hlá­sa­li lež o ukra­de­ní Kris­to­va mrt­vé­ho těla, když prý oni spali. To do omr­ze­ní opa­ko­va­li židé i po­ha­né bez ohle­du na to, že toto bylo fy­zic­ky ne­mož­né. Krom toho žádný pod­vod­ník, když má ze­mřít za prav­di­vost toho, o čem moc dobře ví, že je pod­vod, toto ne­u­dě­lá, leda by se zbláz­nil. Z to­ho­to pod­vo­du mohli apoš­to­lé oče­ká­vat jenom žalář a kru­tou smrt, neboť ve­li­ce dobře vě­dě­li, že ani ži­dov­ská ve­le­ra­da, ani řím­ská stát­ní moc Kris­ta jako Boha nikdy ne­při­jmou. Lže a pod­vá­dí někdo jenom ke své vlast­ní škodě? Ná­mit­ka o ukra­de­ném těle proto po­strá­dá to nej­pod­stat­něj­ší: motiv.

ZKUSILI JSTE, NEPODVOLENÍ? V PŘEDJAŘÍ IDEÁLNÍ!

Zázrak uložený do medu: Cesta tam (do Číny) a zase zpátky. Tisíce let a tisíce zkušeností v extraktu. Jsou to záhadné organismy: Ani rostlina, ani živočich. Dřevo kazí, životy zachraňují. Energie a imunita. Zdraví patří do našich rukou!

No­vo­vě­cí od­půr­ci Církve v osví­cen­ské éře se proto už ne­u­chy­lo­va­li k této pri­mi­tiv­ní a snad­no vy­vra­ti­tel­né lži. Na­stou­pi­li s „vě­dec­kou“ ar­gu­men­ta­cí. David Fried­rich Strauss při­šel s tezí, že evan­ge­lia jsou vý­mys­lem, bájí ze 3.- 4. stol. Jenže toto bylo vy­vrá­ce­no nejen his­to­ric­ky, nýbrž i fi­lo­lo­gic­ky, neboť evan­ge­lia jsou psána tzv. he­lé­nis­tic­kou řečti­nou, zvlášt­ním di­a­lek­tem, po­u­ží­va­ným až do 1. stol. po Kris­tu, ve 2. stol. již ne.

Ďábel se nikdy ne­vzdá­vá

Ďábel se ale nikdy ne­vzdá­vá. Stou­pen­ci He­ge­lo­vy fi­lo­zo­fie, která v 19. stol. na­lez­la své sym­pa­ti­zan­ty v řa­dách pro­tes­tant­ských bib­lic­kých exe­ge­tů v Ně­mec­ku, za­ča­li vy­u­čo­vat na te­o­lo­gic­kých fa­kul­tách, že zmrtvýchvstá­ní ne­by­lo re­ál­nou his­to­ric­kou udá­los­tí, nýbrž vnitř­ním zá­žit­kem učed­ní­ků po smrti mi­lo­va­né­ho mi­s­tra, kteří ve své touze po něm měli vi­di­ny, že ne­ze­mřel, že je živý. Takže žádný prázd­ný hrob, jen „du­chov­ní zku­še­nost“ bez kon­krét­ní re­a­li­ty. To hlá­sa­li Paul Til­lich, Ru­dolf Bultmann, Al­bert Schwei­t­zer aj. U nás T. G. Ma­sa­ryk do­kon­ce na­vr­ho­val, aby evan­ge­lic­ké de­no­mi­na­ce „vy­šouply“ z bible zprá­vy o zmrtvýchvstá­ní Je­ží­še.

Tyto ne­smys­ly pro­nik­ly i do ka­to­lic­ké­ho pro­stře­dí jako sou­část mo­der­nis­mu, který papež sv. Pius X. ve známé en­cyk­li­ce „Pascen­di…“ na­zval „snůš­kou všech he­re­zí“. A v dal­ším pro­ti­mo­der­nis­tic­kém do­ku­men­tu „La­men­ta­bi­li“ r. 1907 v čl. 36-7 od­su­zu­je jako ne­slu­či­tel­né s ka­to­lic­kou nau­kou a ob­jek­tiv­ní prav­dou tyto věty: “Spa­si­te­lo­vo zmrtvýchvstá­ní není sku­teč­nou udá­los­tí his­to­ric­kou, nýbrž ne­do­ká­za­ným a ne­do­ka­za­tel­ným zje­vem řádu čistě nad­při­ro­ze­né­ho… Víra ve zmrtvýchvstá­ní Kris­to­vo se ne­tý­ka­la z po­čát­ku sa­mé­ho faktu zmrtvýchvstá­ní, jako spíše ne­smr­tel­né­ho ži­vo­ta Kris­to­va v Bohu.“

Mo­der­nis­mus byl sice v Ka­to­lic­ké církvi na ur­či­tý čas po­tla­čen, nicmé­ně ve 2. po­lo­vi­ně 20. stol. znovu na­bral sil a do­sá­hl svého tri­um­fu na II. va­ti­kán­ském kon­ci­lu. V po­kon­cil­ní te­o­lo­gii se plně roz­vi­nul a s ním i uve­de­né teze o zmrtvýchvstá­ní od­sou­ze­né sv. Piem X. Ed­ward Schille­be­ec­kx, Hans Küng, Wal­ter Kasper aj. sice mlu­vi­li a psali v obec­ných po­jmech ve­li­ce krás­ně o zmrtvýchvstá­ní Kris­to­vě jako prin­ci­pu naší víry, ale ne­chá­pa­li je jako kon­krét­ní a sku­teč­nou udá­lost, kdy hrob byl na­le­zen prázd­ný a Ježíš s osla­ve­ným tělem se zje­vil mnoha lidem. Vzkří­še­ní Pána prý není his­to­ric­ká udá­lost, pro­to­že krom Kris­ta u toho „nikdo jiný nebyl“, jedná se pouze o „zá­žit­ky víry učed­ní­ků“.

NEPŘEHLÉDNĚTE:

Jak si uchovat zdraví a zlepšit vyhlídky na plný život - navzdory pokusům Schwabů, Gatesů a Big Pharmy o opak - o selhávajícím "fialovém" zdravotnímu systému ani nemluvě?

SLEDUJTE: Zdraví bez chemie: Elixír života jménem C 60? Šance i pro oběti vakcinace. Proč zemřel vynálezce PCR testů? Výpověď lékařky o zázračném uzdravení. Vražda je součástí systému. Dosažitelná pomoc pro každého. Nejprve musíme přežít!

Některé zásadní odpovědi najdete v rozhovoru Petra Hájka s ing. Jiřím Černotou - nejen na téma jednoho takřka zázračného prostředku na posílení těla i ducha a dosažení praktické dlouhověkosti

Jde o ne­smy­sl po­strá­da­jí­cí lo­gi­ku. To bychom mohli např. stej­ně tak pro­hlá­sit, že se­be­vraž­dy Hit­le­ra, Go­ebbel­se nebo Goerin­ga nejsou his­to­ric­ký­mi udá­lost­mi, neboť u to­ho­to je­jich činu také „nikdo jiný nebyl“. Exakt­ní dů­ka­zy a svě­dec­tví ale po­tvr­di­ly, že tito muži oprav­du si sáhli na život, proto nikdo soud­ný ne­po­chy­bu­je, že jde o his­to­ric­ké udá­los­ti. V pří­pa­dě Je­ží­še Kris­ta tady máme prázd­ný hrob, což je ma­te­ri­ál­ní důkaz, dále vo­já­ky, kteří, když spat­ři­li an­dě­la, ze stra­chu uprch­li, a svě­dec­tví vel­ké­ho množ­ství lidí, že Pána vi­dě­li a sly­še­li ži­vé­ho, jak je nej­lé­pe zřej­mé z úvodu sv. Luká­še ke Skut­kům apoš­tolským a z 15. ka­pi­to­ly 1. listu sv. Pavla Ko­rin­ťa­nům. Vzkří­še­ní Je­ží­še Kris­ta je proto jed­no­znač­ně his­to­ric­kou udá­los­tí.

V sou­čas­nos­ti se běžně hlásá na ka­to­lic­kých uči­liš­tích (jako pe­da­gog jsem toto sám sly­šel), že prázd­ný hrob je mýtem, který se vy­tvo­řil až poz­dě­ji v pr­vo­křes­ťan­ských ko­mu­ni­tách, kde vzni­ka­la po­stup­ně až do konce 1. stol. evan­ge­lia. Ta prý nejsou dílem těch, je­jichž jména nesou, ale po­zvol­na se for­mo­va­la v raně křes­ťan­ských ob­cích, kde se vy­tvá­ře­ly prý le­gen­dy o Je­ží­ši, jež se při­řa­zo­va­ly k pů­vod­ním au­ten­tic­kým zprá­vám.

Teze po­pí­ra­jí­cí au­tor­ství čtyř evan­ge­lis­tů a při­pi­su­jí­cí je ně­ja­ké ano­nym­ní pr­vo­křes­ťan­ské ko­mu­ni­tě, kde se prý také „utvá­ře­la“ víra ve zmrtvýchvstá­ní a prázd­ný hrob, je hru­bou uráž­kou pr­vot­ních křes­ťa­nů, pro­to­že je viní ze lži. Ozna­čit za au­to­ra spisu ně­ko­ho, kdo jím není, je přece lež. A „po­stup­ně utvá­řet“ víru zna­me­ná pod­vá­dět, vy­mýš­let si Kris­to­vy zá­zra­ky včet­ně prázd­né­ho hrobu. Jenže sou­čas­ní ne­o­mo­der­nis­tič­tí bib­lis­té za­po­mí­na­jí, že pr­vot­ní křes­ťa­né šli pro tento pod­vod alias „utvá­ře­ní víry“ na po­pra­viš­tě. V dě­ji­nách ale není znám pří­pad – a vy­lu­ču­je to i psy­cho­lo­gie – že by se někdo ne­chal od­sou­dit na smrt pro tvr­ze­ní, o němž ví, že je pod­vo­dem a lží.

Kris­tus zví­tě­zil jak nad hří­chem, sa­ta­nem a smrtí

Krom toho, i kdyby evan­ge­lia sku­teč­ně vznik­la až ke konci 1. stol., jak se dnes na te­o­lo­gic­kých fa­kul­tách učí, tak stále trvá pádný pro­ti­ar­gu­ment, že řada oči­tých svěd­ků Je­ží­šo­va ži­vo­ta, tudíž i jeho vzkří­še­ní, byla pořád ještě na­ži­vu – a je těžko před­sta­vi­tel­né, že by ne­ko­ri­go­va­li pří­pad­né fan­ta­zie. A prázd­ný hrob byl re­a­li­tou, kte­rou ne­moh­li po­přít ani ne­přá­te­lé Kris­to­vi, ani ti, kdo jej od­sou­di­li k smrti. Kdyby mrt­vo­la Je­ží­šo­va byla v něm, zcela ur­či­tě by neje­nom za­tkli učed­ní­ky Páně pro pod­vod, ale ná­le­ži­tě by je a křes­ťan­ské učení ze­směš­ni­li. Nic z toho se ale ne­sta­lo.

NEUNIKLO VÁM?

Psy­cho­lo­gic­ky je také těžko mys­li­tel­né, že by učed­ní­ci Páně byli schop­ni nějak zfor­mu­lo­vat víru, že umu­če­ný Ježíš le­ží­cí v hrobě žije dál – a měli do­kon­ce vi­dě­ní Kris­ta údaj­ně ži­vé­ho. Vždyť přece byli zcela frustro­va­ní! Po­čí­ta­li s tím, že On je po­ve­de do boje proti ne­ná­vi­dě­ným Ří­ma­nům a ko­la­bo­ru­jí­cí ve­le­ra­dě, zá­zrač­ně nad nimi zví­tě­zí a usta­ví věčné Iz­ra­el­ské krá­lov­ství. Místo toho ale to­tál­ní krach, On skon­čil na kříži. Takto zkla­ma­ný člo­věk re­a­gu­je úplně jinak: Ode­pí­še tuto ka­pi­to­lu svého ži­vo­ta, a vrátí se ke svému pů­vod­ní­mu po­vo­lá­ní.

Dneš­ní ne­o­mo­der­nis­té uvnitř Ka­to­lic­ké církve se tak do­stá­va­jí na stej­nou ro­vi­nu s mi­nu­lý­mi i sou­čas­ný­mi pro­ná­sle­do­va­te­li vy­zna­va­čů Kris­to­vých. My již ne­bo­ju­je­me jenom proti ko­mu­nis­tic­kým, mus­lim­ským nebo ne­o­mar­xis­tic­kým glo­ba­lis­tic­kým ne­přá­te­lům Kris­to­vým, nýbrž i těm uvnitř na­šich vlast­ních řad. Jenže ne­boj­me se, zmrtvýchvsta­lý Kris­tus zví­tě­zil jak nad hří­chem, sa­ta­nem a smrtí, tak i nad kaž­dou ne­prav­dou, blu­dem a pod­vo­dem, kte­rým nás chtě­jí okrást o naši jis­to­tu. On je mocný Bůh a svým vzkří­še­ním uká­zal svoji moc. Jestli­že kříž je ná­stro­jem jeho ne­ko­neč­né lásky, prázd­ný hrob ná­stro­jem jeho ne­ko­neč­né moci. V tom tkví naše ra­dost a síla.

Se zmrtvýchvsta­lým Kris­tem mů­že­me směle vzhlí­žet do bu­douc­nos­ti, i kdyby byla ja­ká­ko­liv. On má klíče ke všemu, co nás při­ve­de k věč­né­mu ži­vo­tu, když se bu­de­me držet věčné Prav­dy, kte­rou On při­ne­sl na svět.

Ale­lu­ja! Chris­tus Re­surrexit!

Chris­tos voskres!

Zdroj.

Tagy článku