Jaderná válka tak ničivá, že přeživší budou závidět mrtvým: Nově odtajněné dokumenty odhalují, jak by vypadal Armagedon. (Foto: Flickr)

Jak by bleskový útok ze Severní Koreje ponechal americkému prezidentovi šest minut na rozhodnutí o osudu světa.

Jaderná válka začíná mžikem na obrazovce radaru. Je 4.03 ráno a na zdánlivě pustém poli 20 mil od severokorejského hlavního města Pchjongjangu se jen pár metrů nad zemí vznese mohutný ohnivý oblak, když je odpálena nejsilnější mezikontinentální balistická raketa (ICBM). Raketa známá jako „monstrum“ začíná stoupat.

Senzory satelitních systémů amerického ministerstva obrany, které se vznášejí ve výšce 22 300 mil nad Zemí, zaznamenají oheň z horkých výfukových plynů rakety.

Systém spustí poplach: Vypuštění balistické rakety, poplach!

Odpalování balistických raket není neobvyklé. Obecně platí, že se jaderné země o testech balistických raket vzájemně informují, obvykle prostřednictvím diplomatických kanálů, protože nikdo nechce omylem rozpoutat jadernou válku.

Dokonce i Rusko nadále informuje Spojené státy o svých zkušebních odpalech. Výjimkou je Severní Korea. Žádná z více než 100 raket, které od ledna 2022 zkušebně odpálila – včetně zbraní schopných nést jaderné zbraně -, nebyla předem oznámena.

1-5 sekund po odpálení

Některé z nejrychlejších počítačových systémů na světě začnou počítat rozměry ohnivého chuchvalce ICBM.

Měření odhalí, že raketa nesměřuje do vesmíru, jak by tomu bylo v případě vypuštění družice, ani směrem k Japonskému moři, jak je při testu běžné. Jedná se o provokativní test, nebo o jaderný útok?

Rozsáhlá celosvětová síť amerických zpravodajských, sledovacích a průzkumných prostředků začíná chrlit informace.

V Coloradu se bojoví piloti rozbíhají ke stíhačkám čekajícím na letištní ploše, připraveným vzlétnout do vzduchu.

15 sekund po startu

Mezikontinentální balistická raketa urazila dostatečnou vzdálenost, aby satelitní senzory mohly přesněji určit její trajektorii. Vyhlídky jsou katastrofické: monstrum letí směrem ke kontinentálním Spojeným státům.

Dvě minuty po startu

Pod Pentagonem, uvnitř velitelského jaderného bunkru, přebírají velení ministr obrany a předseda sboru náčelníků štábů.

Jakmile pozemní radary sekundárně potvrdí, že útočící raketa míří k východnímu pobřeží, přichází na řadu nebezpečná strategie jaderné války: Odstartovat po varování.

To znamená, že jakmile systémy včasného varování upozorní na blížící se útok, nebudou Spojené státy čekat, až fyzicky absorbují jaderný úder, a teprve poté zahájí protiútok.

Tři minuty po odpálení

Prezident musí být informován. Je v jídelně Bílého domu a čte si informační dokumenty. Do místnosti vpadne poradce pro národní bezpečnost s telefonem v ruce. Ministr obrany hovoří z bunkru pod Pentagonem a oznamuje prezidentovi, že Severní Korea odpálila na USA útočnou raketu.

Prezidentovi nyní zbývá neúprosně málo času na rozhodování. To, co se musí stát dál, si všichni přítomní nacvičili na satelitní komunikaci, s výjimkou nejspíš samotného prezidenta. Stejně jako téměř všichni američtí prezidenti od Johna F. Kennedyho je zcela nedostatečně informován o tom, jak vést jadernou válku, až k ní dojde.

Netuší, že jakmile bude informován o tom, co se děje, bude mít pouhých šest minut na to, aby se rozhodl, které jaderné zbraně v reakci spustí.

Jak si Ronald Reagan posteskl ve svých pamětech: Šest minut na to, aby se rozhodl, jak zareagovat na záblesk na radarovém zaměřovači, a rozhodl se, zda vypustí Armageddon! Jak může někdo v takovou chvíli použít rozum?

A tak zhruba za dobu, která je potřebná k uvaření hrnku kávy, bude prezident požádán, aby učinil rozhodnutí o protiútoku, který může zabít desítky milionů lidských bytostí na druhém konci světa. Civilizace by mohla skončit během několika hodin.

Poradce pro národní bezpečnost se snaží spojit se severokorejským představitelem, když vtom ho odstrčí zvláštní agent pověřený ochranou prezidenta. Ze všech lidí v místnosti připravených na krizovou reakci patří agenti tajné služby k těm nejlépe nacvičeným.

„Okamžitě do nouzového bunkru,“ křičí na prezidenta zvláštní agent. Dva členové protiútočného týmu (CAT) ho chytí za podpaží. Ještě plně nechápe, co všechno se děje a jak rychle se musí protiútok rozvinout.

Devět minut po startu

Na stanici Clear Space Force Station na Aljašce se radar dálkového průzkumu poprvé setkává s útočící raketou, když se objeví nad obzorem. Příslušník letectva zvedá červený telefon před sebou. „Tady Clear,“ hlásí. ‚Hlášení o místě je platné. Počet objektů je jeden.‘

Obávané sekundární potvrzení o útočící ICBM, která míří k východnímu pobřeží, bylo právě provedeno.

Toto zařízení na Aljašce je jedním ze šesti pozemních radarových zařízení včasného varování, která od dob studené války hlídají, zda nedojde k jadernému útoku. Další se nacházejí v Kalifornii, Massachusetts, Severní Dakotě, Grónsku a na základně RAF Fylingdales na vřesovištích North Yorkshire Moors.

Nyní začíná pokus o zachycení, což je výkon „podobný střelbě kulkou“. Devět z dvaceti testů záchytných střel se však nezdařilo. To znamená, že existuje pouze 55procentní šance, že bude monstrum sestřeleno dříve, než dosáhne svého cíle.

Jisté je, že se zachycení nepodařilo. Stejně tak další tři po sobě jdoucí pokusy. Kostka je vržena.

Deset minut po startu

Prezident byl přesunut do bunkru pod východním křídlem Bílého domu, který byl původně postaven pro ukrytí prezidenta Roosevelta během druhé světové války.

Vedle něj stojí vojenský pobočník, který nese nouzovou brašnu, hliníkovou a koženou tašku obsahující exekutivní příkazy, které mohou být uvedeny v platnost, když dojde k jadernému útoku.

Americký prezident má výhradní pravomoc spustit jaderné zbraně své země.

Ptá se ministra obrany a předsedy sboru náčelníků štábů, co má dělat. Je to přirozená otázka. Nikdo kromě šílence by nechtěl jaderné zbraně odpálit sám od sebe.

Předseda prezidentovi sdělí, že on jako předseda je součástí „komunikačního řetězce“, nikoliv „řetězce velení“ pro povolení jaderného odpalu.

Předseda sboru náčelníků štábů pouze radí. „Poraďte mi,“ nařizuje prezident.

Ministr obrany ho nabádá, aby se poradil se svými protějšky v Rusku a Číně. Ostatní kolem něj se spíše soustředí na to, aby ho přiměli k zahájení protiútoku, k „odvetnému úderu s cílem dekapitovat“.

Ministr obrany nabádá k opatrnosti a vyslovuje to, čeho se všichni obávají, ale nikdo jiný se to neodváží říci: „Zahájit útok nyní je téměř zárukou širší války.

Neexistuje způsob, jak zjistit, zda příchozí útok balistickou raketou není podvrh, jehož cílem je oklamat prezidenta a přimět ho k zahájení jaderné války, nebo zda dokonce není hlavice vyzbrojena jadernými zbraněmi.

Prezident sáhne do peněženky pro laminovanou kartu s jadernými kódy, kterou musí nosit neustále u sebe. Z hlediska národní bezpečnosti je to „sušenka“.

Dveře bunkru se otevřou. Do místnosti vtrhne deset členů protiúderného týmu vyzbrojených plynovými, vzduchem chlazenými karabinami SR-16 a útočnými puškami AR-15. Vrhnou se k prezidentovi a popadnou ho za podpaží, nohama se už nedotýká země.

14 minut po startu

Prezidenta odvádějí do vrtulníku Marine One, letounu, který je odolný proti elektromagnetickému pulzu, jenž doprovází jaderný záblesk. Přesto nikdo netuší, zda se systém v jaderné válce nerozpadne a nezpůsobí pád vrtulníku na Zemi.

V plánu je, že jeden z operátorů CAT provede tandemový seskok prezidenta z letadla, pokud je pilot nedokáže včas dostat z nebezpečné zóny.

Prezidentovi vojenští poradci však s tímto plánem nesouhlasí, protože prezident stále nedal souhlas k protiútoku.

‚Potřebujeme rozkaz ke startu, pane prezidente,‘ říká velitel amerického strategického velitelství [Stratcom].

Zvláštní agent pověřený prezidentem však nesouhlasí a velitele ruší.

‚Nyní se pohybujeme POTUS,‘ trvá na svém.

16 minut po startu

Satelitní senzory zaznamenaly výfukové plyny balistické rakety odpalované z ponorky (SLBM), která pronikla na hladinu Tichého oceánu 350 mil od pobřeží Kalifornie.

Obávaná SLBM může zasáhnout a zasáhnout cíl uvnitř USA ještě rychleji než ICBM.

Nikdo nedokáže říci, komu raketa patří, ani z jaké ponorky byla vypuštěna, ale všichni tipují, že Severní Koreji.

V okamžiku hlubokého uvědomění si důstojníci v řídicích centrech po celé zemi uvědomují tuto situaci: začátek konce světa. Odstrašení selhalo. Nastává jaderná válka.

Na trávníku u Bílého domu se připravuje ke startu letoun Marine One. Mnoho prezidentových poradců zůstalo v operačním středisku pro mimořádné situace.

Četli instruktáže o tomto scénáři a smířili se s tím, co se děje. Jak se prý rozhodli prezident Carter a prezident Reagan, půjdou ke dnu s lodí.

21 minut po startu

Přilétající raketa odpálená z ponorky se řítí směrem k elektrárně Diablo Canyon, zařízení o rozloze 750 akrů, které se nachází 85 stop nad Pacifikem. Diablo je jediná jaderná elektrárna v Kalifornii, která zůstává v provozu. Když jaderná zbraň exploduje ve vzduchu, radiace uvolněná do atmosféry se časem rozptýlí.

Útok na jaderný reaktor raketou s jadernou náloží je zcela odlišný. To téměř zaručuje roztavení jádra reaktoru a následnou jadernou katastrofu, která bude trvat tisíce let.

Tím jsou porušeny Ženevské konvence a pravidla, která určují, co lze ve válce dělat. Jak se však svět brzy dozví, v jaderné válce žádná pravidla neexistují.

Raketa odpálená z ponorky exploduje v kaňonu Diablo. Jaderná elektrárna je pohlcena zábleskem jaderného světla. Vznikne mohutná ohnivá koule. Výbuch ničící zařízení. Oblak jaderného hřibu a roztavení jádra.

Ten nejhorší z nejhorších scénářů, který je zasvěceným známý jako Ďáblův scénář, se naplnil.

23 minut po startu

Při startu letadla Marine One se prezident dozvídá, že Kalifornii zasáhla jaderná bomba. Vytahuje z peněženky kódovou kartu a připravuje se schválit protiúder proti Severní Koreji – úder zahrnující 82 jaderných hlavic. Tento odvetný úder téměř zaručí smrt milionů lidí – možná dokonce desítek milionů lidí – jen na Korejském poloostrově.

24 minut po odpálení

Čtyři míle severozápadně od elektrárny Diablo Canyon se chovatel dobytka stará o své stádo, když mu výbuch jaderné rakety vyrazí dech. Částečně přežil díky geografickým podmínkám; země a kámen tlumily část smrtícího tepelného záření bomby.

Tlak bomby z něj strhl oblečení a odhodil ho na zem, ale je starý jako hlína a odolný jako čert.

V hlíně zahlédne svůj chytrý telefon a začne natáčet, co se děje. Je si vědom smrtící úrovně radiace, kterou dostává, ale video s hřibovitým mrakem nahraje na Facebook.

Jeho video se připojí k internetu prostřednictvím komunikačního satelitu prolétajícího nad hlavou a začne obíhat celý svět.

Internet začnou zaplavovat zprávy s hashtagy #NuclearWar, #Armageddon a #EndOfTheWorld.

Bomba zničí zařízení o rozloze 750 hektarů. Na rozdíl od toho, když je terčem útoku město, útok na jadernou elektrárnu znamená, že radioaktivní kusy vyhořelých palivových tyčí se dostanou do trosek a jako spad se rozptýlí široko daleko. Diablo Canyon se nikdy nezotaví.

32 minut po startu

Ministr obrany se i nadále soustředí na to, aby dostal ruského prezidenta na lince. Americké ICBM, vypuštěné z raketového pole ve Wyomingu, musí letět přímo nad Ruskem, aby dosáhly Severní Koreje.

Mateřský náklad amerických ICBM prolétající ruským vzdušným prostorem bude téměř jistě interpretován jako příchozí útok. Rusko musí být varováno.

33 minut po odpálení

Severokorejská ICBM se řítí směrem k Pentagonu a vstupuje do terminální fáze – posledních 100 sekund před odpálením.

V prvním zlomku milisekundy po detonaci světelný záblesk přehřeje vzduch na 180 milionů stupňů Fahrenheita a vytvoří mohutnou ohnivou kouli, která spálí vše v okolí v ohnivém a smrtícím holocaustu.

V ohnivé kouli nezůstane jediná věc. Nic. Žádný člověk, žádná veverka, žádná beruška. Žádný buněčný život. Nikdy v historii lidstva nebylo tolik lidských bytostí zabito tak rychle.

Od doby, kdy před 66 miliony let narazil do Země asteroid o velikosti hory, nebyla jediným zásahem spuštěna taková globální zkáza.

Uplynulo deset vteřin. Ohnivá koule stoupá tři kilometry do vzduchu. Ti, kteří přežili počáteční výbuch několik mil od nulového bodu, uvíznou na tlejících silnicích a uhoří zaživa.

38 minut po startu

V okruhu 15 mil kolem Pentagonu nastává peklo. Nefunguje elektřina. Žádné telefonní spojení. Žádná záchranná služba. V jaderných velitelských bunkrech po celé zemi je ztracen kontakt s prezidentem. Předpokládá se, že se oddělil od jádra výsadkové skupiny za letu.

Uvnitř Site R, podzemního velitelského centra v Pensylvánii, se ministr obrany a místopředseda sboru náčelníků štábů zoufale snaží spojit se svými ruskými protějšky. Řeknou Rusům, že ztratili kontakt se svým prezidentem? Že je nezvěstný, považovaný za mrtvého?

V průběhu debaty se konečně dostanou k důstojníkovi z ruského generálního štábu. ‚Spojené státy jsou pod jaderným útokem,‘ říkají a dodávají, že je nutné, aby se Rusko zdrželo jakékoli vojenské akce, dokud se oběma jaderným protivníkům nepodaří spojit se svými prezidenty.

Ruský důstojník však vidí věci jinak.

‚Váš prezident by nám už měl zavolat,‘ řekne a linka utichne.

42 minut po startu

Americký prezident se nikomu neozval, protože když jaderná bomba dopadla na Pentagon, v letadle Marine One došlo k selhání systému v důsledku elektromagnetického impulzu a začalo se hroutit. Operátor CAT provedl tandemový seskok prezidenta z otevřených dveří letadla ve snaze zachránit mu život.

Oba muži prudce přistáli v zalesněné oblasti. Agent zemřel, měl zlomený vaz.

Prezident byl tlumen agentovým tělem. Na čele má hlubokou tržnou ránu. Jeho levá ruka a pravá noha jsou zlomené. Je bezmocný a zoufalý. Najde ho někdo dřív, než vykrvácí?

43 minut po startu

Ruský prezident zuří. Americký prezident se mu zatím neozval. Ruský prezident, který má sklony k paranoie, se nyní domnívá, že Rusko je cílem úderu, při němž mu bude useknuta hlava.

Tváří v tvář tomu, že se na ruskou půdu řítí stovky jaderných hlavic, které podle jeho názoru odpálili oportunističtí Američané v rámci preventivního zákeřného útoku, se ruský prezident rozhodne zahájit jaderný protiútok na Spojené státy. Na Ameriku nyní míří tisíc raket ICBM.

49 minut a 30 sekund po odpálení

Ministr obrany skládá přísahu jako vrchní velitel. Satelitní systémy včasného varování ukazují nápor přilétajících ruských raket. Nyní úřadující prezident vyvolává debatu o krizi svědomí.

Jen proto, že se chystají zemřít stovky milionů nevinných Američanů, možná nemusí zemřít i druhá polovina lidstva – plná tolika dalších nevinných. Jeho návrh je zamítnut.

V jaderné válce neexistuje nic takového jako kapitulace, nic takového jako kapitulace.

55 minut po startu

Tři sta kilometrů nad Spojenými státy odpálí Severní Korea výškovou superEMP zbraň.

Elektromagnetická pulzní zbraň neublíží lidem, zvířatům ani rostlinám, ale zničí hlavní části všech tří amerických elektrických sítí.

Počítačová architektura řídicího systému s lidským rozhraním, známá jako SCADA [Supervisory Control and Data Acquisition], se zhroutí, což způsobí okamžitou noční můru, která se vymkne kontrole. Vlaky metra, nákladní vlaky a osobní vlaky se srazí nebo havarují. Letadla ztrácejí kontrolu nad křídly a ocasem a padají k zemi.

Ropovody a plynovody praskají a vybuchují. Všude se rozlévají odpadní vody. Přehrady se protrhnou a způsobí masové záplavy. Nebude už žádná sladká voda, žádná kanalizace. Žádné telefonní hovory, žádné světlo, žádné palivo, žádné funkční nemocniční vybavení. Lidé všude začínají utíkat pěšky.

57 minut po startu

Na USA začínají padat ruské jaderné hlavice, současně jsou zasaženy cíle v celé Evropě. Letecké základny po celém kontinentu jsou zničeny a hlavní města včetně Londýna jsou zasažena jadernými hlavicemi. Zemřou miliony lidí a jsou zničeny desítky mistrovských děl civilizace, od Stonehenge přes Koloseum až po Notre Dame a Parthenon.

72 minut po odpálení

Po celých Spojených státech, Evropě a na Korejském poloostrově umírají stovky milionů lidí, zatímco stovky vojenských letadel bezcílně létají vzduchem, dokud jim nedojde palivo. Poslední ponorky s jadernými zbraněmi se nenápadně pohybují na moři a hlídkují v kruzích, dokud posádkám nedojde jídlo.

Na souši se přeživší ukrývají v bunkrech, dokud se neodváží vyjít ven, nebo dokud jim nedojde vzduch.

Těch několik málo přeživších, kteří nakonec z těchto bunkrů vyjdou, bude čelit tomu, co předvídal ruský vůdce z dob studené války Nikita Chruščov.

V případě jaderné války řekl: „Ti, kdo přežijí, budou závidět mrtvým.

Převzato z knihy Nuclear War od Annie Jacobsenové (Transworld Publishers, 20 liber). Chcete-li si objednat výtisk za 18 liber (platí do 20. 4. 24); při objednávce nad 25 liber je poštovné a balné ve Spojeném království zdarma).

Zdroj: dailymail.co.uk