Tajný experiment vypustil nad Sanfranciský záliv krystalky soli – mohl by pomoci omezit oteplování? (Foto: Flickr)

Díky této technologii by mraky mohly odrážet více slunečního světla a ochlazovat Zemi pod nimi. Ale i vědci, kteří studii vedli, tvrdí, že upuštění od fosilních paliv je velmi vhodnou reakcí na změnu klimatu.

Začátkem tohoto měsíce se vědci z Washingtonské univerzity napůl tajně sešli na palubě vyřazené letadlové lodi v Sanfranciském zálivu.

Při experimentu, který byl záměrně držen pod pokličkou, aby se minimalizoval odpor veřejnosti, tým spustil výkonný rozprašovač a vystřelil mikroskopické částice solného aerosolu stovky metrů do ranního vzduchu.

Tento pokus, který měl ověřit, jak dobře se tyto aerosoly mohou pohybovat mimo laboratoř, je základem pro mnohem rozsáhlejší budoucí experiment: použití částic k umělému rozjasnění mraků. Tato inovace by mohla pomoci mrakům odrážet více světla a udržet zemský povrch o něco chladnější.

„Pokud zvýšíte počet kapiček mraků tím, že zvýšíte počet částic mořské soli, je to jako zvýšit počet zrcadel, která odrážejí sluneční světlo zpět do vesmíru,“ říká Rob Wood, vedoucí vědec univerzitního programu pro rozjasňování mořských mraků, Anthony Edwards z deníku San Francisco Chronicle.

Simulace programu odhadují, že zjasnění 15 % mořských mraků na planetě touto metodou by ochladilo Zemi přibližně o jeden stupeň Fahrenheita. V reálném světě však přetrvávají nejistoty. Klíčové je například správné určení velikosti a koncentrace částic. Pokud budou příliš velké nebo jich bude příliš mnoho, přispějí ke zvýšení srážek. Příliš malé částice naopak nebudou mít žádný znatelný reflexní účinek.

Test se minulý týden uskutečnil v kalifornské Alamedě na lodi USS Hornet, která je součástí muzea Smithsonian. Jednalo se o první experiment s rozjasněním mraků, který byl kdy proveden v Severní Americe, a teprve druhý na světě. Před čtyřmi lety provedli vědci poblíž australského Velkého bariérového útesu podobnou studii v naději, že rozjasnění mraků by mohlo ochránit korály v této oblasti před bělením v příliš teplých vodách.

Oba experimenty spadají do geoinženýrství, což je obor, který popisuje různé technologické přístupy, jež vědci zkoumají, aby pomohli zpomalit nebo zvrátit změnu klimatu. Současný projekt – a celý obor v širším smyslu – však vyvolává skepsi kvůli neznámým rizikům a důsledkům zásahů do počasí.

„Mohlo by se stát, že změníte klimatické vzorce nejen nad mořem, ale i nad pevninou,“ říká David Santillo, vedoucí vědecký pracovník Greenpeace International, který se na projektu nepodílel, v rozhovoru pro New York Times.

„Je to děsivá vize budoucnosti, které bychom se měli snažit za každou cenu vyhnout.“

Vědci zcela nerozumějí některým možným důsledkům vypouštění velkého množství solných aerosolů do atmosféry. Tato praxe by například mohla změnit vzorce oceánské cirkulace nebo způsobit neočekávané počasí – což by zase mohlo mít dopad na rybolov nebo zemědělské podniky, píše Corbin Hiar z E&E News.

Zdroj: smithsonianmag.com