Vědeckou komunitu nedávno obletěl neuvěřitelný objev – obrovský oceán ukrytý hluboko pod zemskou kůrou. (Foto: X)

Tato podzemní zásobárna se nachází 700 kilometrů pod povrchem Země v hornině zvané ringwoodit.

Předpokládá se, že objem této nádrže je třikrát větší než objem všech povrchových oceánů na Zemi dohromady.

O objevu

• Tento objev byl umožněn díky použití sítě 2000 seismografů po celých Spojených státech.
• Tato zařízení detekovala seismické vlny vyvolané více než 500 zemětřeseními, které se při interakci s vlhkou horninou v zemském jádře zpomalily, což naznačuje přítomnost této obrovské zásobárny vody.
• Vlastnosti minerálu zvaného ringwoodit byly podrobně popsány ve vědeckém článku publikovaném v roce 2014.
• Článek s názvem „Dehydratační tání v horní části spodního pláště“ vysvětluje, jak může ringwoodit díky své houbovité struktuře absorbovat vodu. Tento minerál má jedinečnou krystalovou strukturu, která mu umožňuje přitahovat vodík a zachycovat vodu.
• Podle Stevena Jacobsena, výzkumníka z Northwestern University, který vedl vědecké úsilí stojící za tímto objevem, poskytuje podzemní oceán významný důkaz podporující myšlenku, že voda na Zemi vznikla uvnitř.
• Tento objev má potenciál změnit naše chápání koloběhu vody na Zemi a nabízí nové pohledy na jeden ze základních procesů na naší planetě.
• Jacobsen zdůrazňuje význam tohoto podzemního oceánu a vyzdvihuje jeho úlohu při udržování vody pod povrchem Země.
• Bez něj by se voda převážně nacházela na povrchu planety a viditelné by byly pouze vrcholky hor. Vědci nyní touží shromáždit další seismická data po celém světě, aby potvrdili převahu tání pláště. Tento objev je příslibem převratných změn v našem chápání koloběhu vody na Zemi.
• Vědci objevili možnost hlubokého rezervoáru H2O v přechodové zóně zemského pláště, který může způsobit dehydrataci a tání vertikálně proudícího pláště.
• Vysoká schopnost minerálů v této zóně uchovávat vodu naznačuje přítomnost rozsáhlé oblasti, která je hydratovaná, a dehydratační tání může působit na zachycení H2O v přechodové zóně.
• Aby vědci prozkoumali dopad sestupného proudění z přechodové zóny do spodního pláště, provedli vysokotlaké laboratorní experimenty, numerické modelování a seismické převody P na S. Na základě těchto experimentů se podařilo zjistit, zda je H2O v plášti obsaženo i ve spodním plášti. Zjistili přítomnost mezikrystalové taveniny v přechodové zóně.