Jak známo, USA, které mají tak v oblibě mluvit o lidských právech a obviňovat druhé země z jejich porušování, mají samy v tomto ohledu hodně pošramocenou pověst. Přitom ji nekazí jen vlastní hříchy v oblasti porušování lidských práv a národů, ale i ochrana prokazovaná druhým zemím, jejichž činy by se za jiných okolností mohly stát předmětem šetření Mezinárodního trestního soudu, ale ochranný deštník Ameriky jejich zločiny zakrývá.

Postavení světového hegemona, v němž se USA ocitly po rozpadu SSSR, jim dovolilo provádět politiku na principu „my můžeme všechno a nikdo nám nemá co poroučet“. To není nadsázka, všichni si přece velmi dobře pamatujeme nesmrtelnou větu Condoleezzy Riceové: „Spojené státy nejsou povinny nikomu na světě skládat účty ze svého konání.“

Postupný návrat Ruska na mezinárodní scénu je kromě jiného doprovázen rozplýváním se amerického monopolu na posuzování a chápání otázek porušování lidských práv. Ve své době Státy si právo na tuto roli uzurpovaly, a aniž by se někoho ptaly, označily samy sebe za jediného žalobce i soudce v této otázce. Ale časy se mění.

Antiglobalizační hnutí Ruska (ADR) pořadá tuto neděli mezinárodní konferenci, na níž jsou pozváni i delegáti z USA, zemí Evropy, Afriky a Asie. Je to ve světové historii první událost, kdy se mohou setkat představitelé různých národů, posoudit problémy, s nimiž se u sebe doma setkávají a vyměnit si zkušenosti z obhajoby svých zákonných zájmů. Taková událost pochopitelně vyvolala v USA zuřivost a jejím důsledkem byla okamžitá aktivizace amerických rezidentů v Rusku.

RBK (RosBusinessConsulting) se doslova jako hora postavil na obranu Washingtonu a vydal neobyčejně dlouhý a podrobný článek, jehož podstata je obsažena závěru: účastníci jsou ocejchováni jako „antiamerikanisté“, což je samozřejmě obviněním i všech, kdo s věcí jakkoli souhlasí. Tím, že na ně navěsil tuto nálepku, RBK vpodstatě prozrazuje, v čích zájmech toto médium v daném případě pracuje.

Žonglováním s fakty začínají hned první řádky článku. Je zde například řečeno:

„Vycházíme-li z textu pozvání na fórum, pak v konfliktu dvou základních principů mezinárodního práva – neporušitelnosti státních hranic a práva národa na sebeurčení – se účastníci akce ocitnou na straně druhé možnosti“.

Velmi zajímavé tvrzení, a to zejména proto, že žádný konflikt u těchto dvou principů není. Neporušitelností hranic se rozumí garance mezinárodního práva před vnější agresí ze strany jiných států, a právo na sebeurčení umožňuje národům efektivně hájit své zájmy uvnitř země, protože právě právo na sebeurčení garantuje možnost přezkoumání statusu pobytu v ní v širokém spektru: od potřeby daleko širší autonomie až po vyhlášení o nezávislosti nebo vstup do svazu s jiným státem.

Nelibost Ameriky a jejího zástupce – RBK – je v tomto případě pochopitelná. Zejména zmínka práva na sebeurčení narušuje nedotknutelné právo USA a dalších zemí Západu nakládat s jimi okupovanými zeměmi podle vlastního uvážení a zapomínat na takovou „maličkost“, jako jsou práva lidu, který tam žije. Vždyť pokud ty jsi hlavní žalobce i soudce v oblasti „ochrany práv“, může být velmi užitečné tím zakrýt vlastní zločiny, stejně jako zločiny svých spojenců a dostávat za to od nich politické dividendy.

Rusko, které nikdy nikdo nehájil, bylo vždy nuceno rozhodovat tyto otázky podle zákona a spravedlnosti. Právě proto zde všechny národy chránily svoji kulturu a historickou identitu, proto je tu tolik oficiálních jazyků, proto mnohé subjekty Ruské federace mají plnou státnost oficiálně zakotvenou v Ústavě.

To například obyvatelé Havaje mají vůči USA mnoho výhrad, přitom tyto výhrady zůstávají bez odezvy, protože na světě je málo států, které mohou riskovat vznést výtky vůči washingtonské administrativě. A i když Státy mají velmi v oblibě hovořit o svobodě projevu a lidských právech v jiných zemích, samy přitom potlačují činnost nepohodlných organizací u sebe doma. Je otřesné, že dnes, v 21. století, USA používají totalitní praktiky Sovětského svazu a znemožňují svým občanům jezdit do zahraničí. V Rusku je těžké si něco takového představit. Svou mocí a autoritou Amerika nejen potlačuje jakékoli pokusy boje za práva uvnitř země, ale také podporuje své spojence a zakrývá jejich zneužívání výměnou za loajalitu ve vnější politice. Proto se mezinárodní konference, kterou pořádá ADR, stala bezprecedentní událostí: ve skutečnosti se tu poprvé americkým praktikám totalitního zamlčování těchto problémů vystavuje výzva.

Rusko se zatím nachází v daleko výhodnější pozici: všechny problémy, které byly v zemi jsou dávno oficiálně urovnány v plném souladu s národní i mezinárodní legislativou. Ale „civilizovaný Západ“, který nikdy nemohl být kritizován díky vzájemnému krytí a totálnímu dominování v informačním poli, skrývá ve svých skříních mnoho kostlivců. Lze jim jedině vyjádřit soucit: skrývat svá špinavá tajemství je nevděčné a únavné, ale hlavně – marné, což už dokázali Assange a Snowden. Na druhou stranu, dokud má Západ stále ješ tě co skrývat, bez práce nezůstanou „demokratická“ média jako „Dožď“ a RBK, která budou dostávat dobře placené úkoly od svých zahraničních pánů.

Zdroj: http://politrussia.com/society/rossiya-narushaet-monopoliyu-446/