Vůdci Vladimir Putin a Si Ťin-pching při čtvrtečním setkání v Pekingu, kde ruský prezident usiluje o větší podporu Číny pro své válečné úsilí na Ukrajině a pro izolovanou ruskou ekonomiku, označili vztahy svých zemí za stabilizační sílu v chaotickém světě. (Foto: Wikimedia)

Putinova cesta tento týden je první zahraniční cestou od jeho březnového znovuzvolení a druhou během pouhých šesti měsíců do Číny, která je pro Moskvu ekonomickým záchranným lanem poté, co na ni Západ uvalil bezprecedentní sérii sankcí kvůli rozsáhlé invazi na Ukrajinu.

Putina přivítal Si na velkolepém uvítacím ceremoniálu před Velkou síní lidu v Pekingu, jak ukázaly záběry státní televize CCTV.

Při setkání obou lídrů zazněly státní hymny obou zemí a bojové melodie, čímž byla zahájena Putinova dvoudenní návštěva, která má vést k prohloubení vztahů, jež obě země označily za „bezbřehé“.

Při setkání pak Si Putinovi, kterého již dříve označil za „starého přítele“, řekl, že čínsko-ruské vztahy „napomáhají míru“.

„Čína je připravena spolupracovat s Ruskem na… prosazování spravedlnosti a čestnosti ve světě,“ uvedl čínský vůdce. „Dnešní čínsko-ruské vztahy jsou těžce vydobyté a obě strany si jich musí vážit a pečovat o ně.“

Putin zase Siovi řekl, že vztahy obou zemí jsou „stabilizujícími faktory na mezinárodní scéně“.

„Vztahy mezi Ruskem a Čínou nejsou oportunistické a nejsou namířeny proti nikomu,“ řekl Putin podle kremelského čtení.

„Společně prosazujeme zásady spravedlnosti a demokratického světového řádu, který odráží multipolární realitu a je založen na mezinárodním právu,“ dodal.

Politické řešení

Ruský vůdce přijel několik hodin poté, co po novém rozsáhlém pozemním útoku na Ukrajině uvítal vojáky své země za postup na „všech frontách“ na bojišti.

Si, který se minulý týden vrátil z cesty po Evropě, kde navštívil tři země, odmítl západní kritiku vazeb své země s Moskvou, která se těší levnému dovozu ruské energie a přístupu k rozsáhlým přírodním zdrojům, včetně stálých dodávek plynu prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře.

V posledních měsících se však jejich hospodářské partnerství dostalo pod přísnou kontrolu Západu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken, který se minulý měsíc setkal se Si v Pekingu, varoval, že čínská podpora „brutální agresivní války“ Ruska na Ukrajině pomohla Moskvě zvýšit výrobu raket, bezpilotních letounů a tanků.

Čína tvrdí, že je neutrální stranou v konfliktu, který nikdy neodsoudila a v němž se snaží vystupovat jako prostředník.

V prohlášení pro média po čtvrtečních rozhovorech Si uvedl, že obě strany se shodly na potřebě „politického řešení“ urovnání války.

„Postoj Číny k této otázce byl vždy jasný,“ uvedl Si na záběrech vysílaných ruskou státní televizí.

Tento postoj zahrnoval „respektování svrchovanosti a územní celistvosti všech zemí“, jakož i „respektování rozumných bezpečnostních zájmů všech stran“, dodal čínský vůdce.

Tyto poznámky byly opakováním návrhu rezoluce, který Peking vydal v loňském roce a který by podle západních zemí mohl Rusku umožnit udržet si velkou část území, kterého se na Ukrajině zmocnilo.

Čína se rovněž „těší na brzké obnovení míru a stability na evropském kontinentu“, uvedl Si a slíbil, že Peking „bude v tomto směru i nadále hrát konstruktivní roli“.

Zdroj: themoscowtimes.com