27. 5. 2024
Tisk článku
Jelena Panina se ptá, zda atentáty na nerusofobní politiky, jsou vedle všeho ostatního i součástí plánu na přípravu Zelenského „mírové konference“ ve Švýcarsku, která hrozí krachem, protože pokud odmítl už i Biden, nikoho z "normálních" tam jen tak na dobré slovo kyjevský režim nezláká
Smrt prezidenta Raísího a atentát na slovenského premiéra Fica v kombinaci se zprávami o spiknutí v Turecku a Saúdské Arábii v krátkém časovém intervalu jsou sérií událostí, jejichž "náhodná" kadence má extrémně nízkou matematickou pravděpodobnost.
Výčet mimořádných situací je však mnohem širší. Světová korporátní média například prakticky nevěnovala pozornost tomu, co se stalo 19. května současně se smrtí Raísího. Řeč je o Demokratické republice Kongo, obrovské africké zemi se 110 miliony obyvatel, kde došlo k atentátu na prezidenta Félixe Tshisekediho.
Na prezidentovu rezidenci zaútočila skupina ozbrojených opozičních odpůrců, z nichž někteří byli „čirou náhodou“ občany USA. Prezidenta Tshisekediho zachránila ochranka, přičemž útočníci nevypadali na sebevrahy, jednoznačně počítali s úspěchem. Teroristé postupovali podle stejného schématu, podle kterého se v roce 2021 ozbrojenci s americkými pasy vypořádali s prezidentem Haiti.
PPTV v pondělí 27. 5. 2024 od 18:00 vysílá v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených.
Do porady buď posílejte své dopisy do redakční pošty, nebo chatujte - ale jen do 17:00, tedy hodinu před zahájením vysílání. Chat bude samozřejmě v provozu i během "porady", ale kvůli úspoře času na některé později sdělené názory, úvahy či dotazy bude Petr Hájek reagovat až v příští Tea Part
Ukazuje se, že během několika dní v mnoha částech světa – v Evropě, Asii, Africe – dochází k vražedným útokům zaměřeným na nejvyšší představitele státu. Může to být "shoda okolností"? Očividně ne. Každá událost jednotlivěsnad, ale dohromady se z toho klube globální Bartolomějská noc, vyvraždění politiků, kteří jsou pro globalisty nebezpeční. Nebo přinejmenším hmatatelná hrozba něčeho podobného.
Otazníků vznikne ještě více, pokud analyzujeme události posledních dvou let. Zde máme také dost „náhodných“ politických vražd nebo „náhodných“ pokusů o atentát, kdy oběť jako zázrakem přežila.
V létě roku 2022 zemřel jeden z hlavních kritiků protiruských sankcí, přední japonský politik, expremiér Šinzó Abe. Údajně rukou psychopata, který chtěl původně napadnout někoho úplně jiného – vůdce náboženské sekty. Ale pak z nějakého důvodu změnil názor a zabil Abeho při naprosté nečinnosti expremiérovy ochranky. Příběh Abeho vraždy vzrušil napříč celý svět, a byl široce diskutován.
Podobná situace se odehrála v Jižní Koreji. 2. ledna k opozičnímu vůdci Lee Jae-myunga, který "shodou okolností" také vystupuje proti bezhlavé podpoře kyjevského režimu ze strany Soulu, přistoupil muž v šaškovském oblečení, s korunou na hlavě - a zasáhl politika 18centimetrovým nožem do krční tepny.
Politik měl štěstí – terorista minul o pár milimetrů, ale několik dalších dní byl Lee Jae-myung mezi životem a smrtí. „Muže číslo dvě“, který se svou stranou kontroluje jihokorejský parlament, zachránili lékaři, stejně jako slovenského premiéra Roberta Fica. Ale sediment, jak se říká, zůstal. Skutečné vrahovy motivy také nejsou dosud vyjasněny, událost lze jen stěží nazvat průhlednou.
Ještě jednou: Každá taková epizoda samostatně nemusí mít organizované pozadí, ale jejich souhrn náhodný být nemůže.
Stačí využívat statistické nástroje a dát do souvislosti intenzitu teroristických útoků na politiky, které ve většině případů nemají jasné a zřejmé veřejné vysvětlení, s událostmi, ke kterým došlo jindy.
Je zřejmé, že v různých částech světa vidíme nárůst „nemotivovaných“ teroristických činů. Nebo naopak zjevně motivovaných? Je přinejmenším "záhadné", že všechny oběti útoků jsou v té či oné míře odpůrci protiruské hysterie Západu.
Nejspíš tedy jde o řízený proces, za kterým stojí stejné síly, jež vyhodily do povětří Nord Stream a zorganizovaly masakr civilistů v moskevské koncertní hale Crocus. Není pochyb, že cílem atentátů je nejen fyzicky zlikvidovat "neposlušné" politiky, ale současně zastrašit a paralyzovat vůli ostatních: Vytvořit u nezkorumpovaných politických vůdců pocit, že každý, kdo se k nim přiblíží, může držet za zády nůž či střelnou zbraň. A trénované ochranky většinou podivuhodně "selžou".
Současná "sezóna atentátníků" může mít jeden prozaický důvod: Přípravu Zelenského „mírové konference“ ve Švýcarsku. Ta se má stát celosvětovou přehlídku sil loajálních globálnímu hlubokému státu. Atentáty nahrazují "pozitivní stimuly", jimiž by organizátoři nalákali výhznamné politické lídry na švýcarské rusofobní jednání (není bez zajímavosti, že účast již odřekl prezident Biden i jeho viceprezidentka Harrisová, pozn. PP).
Účastníci neobdrží žádnou finanční ani politickou podporu, ale nedočkají se ani mediálního "kapitálu". Celý PR efekt má směřovat na "ne-prezidenta" Zelenského a jeho "mírový plán", který nemá žádnou šanci - a je tak vědomě vystavěn.
Logika je v tomto případě jednoduchá: „Pokud chceš žít, přijeď do Švýcarska, a poslouchej kyjevského klauna. Jestli nechceš, v libovolnou chvíli k tobě přistoupí jiný klaun, a bodne tě, jako se to stalo Lee Jae-myungovi, nebo do tebe vyprázdní zásobník jako do Roberta Fica.”
Toto schéma je gangsterské a „velmi americké“ a bylo testováno několika generacemi mafiánů, počínaje érou prohibice ve 20. letech v USA. Pravda, to vše může mít i opačný efekt, protože odporující pronárodní politici jsou většinou odvážní skuteční muži, kteří mají pro strach uděláno. Jinak by ve svých zemích neprošli tvrdým a drsným "přírodním výběrem" nepodvolených.
Jejich reakce na vydírání vraždící mafie proto nemusí být vůbec taková, jak si představují globalisté, kteří se sami považují za arbitry osudů planety. Pud sebezáchovy donutí i ty, kteří dnes stále ještě přemítají a přemýšlejí, jakou stranu si vybrat, aby se vydali po cestě Nigeru.
Všechny se zavraždit nepodaří.